Založit webové stránky nebo eShop
 

Žijeme. Kdo? No přece já a holky....!

Naše průšvihy

Tak do této sekce jsem nepsala opravu už hodně,hodně dlouho.Asi proto,že už mám jen samé staré fenečky,které už žádné průšvihy nedělají a jsou rády,že vůbec žijí,mají co jíst a kde spát. Bydlím zase jinde už třetí rok,za rohem,kde jsem bydlela předtím.Ted mám zrovna 8 feneček z množíren a zrovna poslední je opět Barunka č.5,opět francouzská buldočka.Sice je vyhublá na kost,zuby má jako stařena,ale je vidět,že už se bojí méně a začíná vystrkovat růžky.Je tady týden a už se projevila ,a to právě dnes.Když jsem přišla domů,tak jsem zjistila už ode dveří,že mám z plovoucí podlahy trhance,číhaly na mne provokativně hned u dvěří.Z plovoucí podlahy o rozměru tak 1m x 1m nic nezbylo než roztrhané malé kousíčky a Barunka se tvářila,jak jinak,že tady není,ale velmi dobře věděla,co se děje a co asi provedla.Takže jsem dvě hodiny lepila podlahu,dávala prát další pračku,protože některá dáma se vyčurala a vykajdila do pelíšku.Barunka má na ostatní neblahý vliv.Vracím se do doby,kdy byly průšvihy na denním pořádku,no,je to zpestření jinak nudného dne,že?

Trochu rozmazaný provinilec- Barunka č.5-ten nevinný pohled mluví za vše.

Dnes už bydlím úplně někde jinde,ale mohu zase začít psát do této sekce,protože tady mám dvě zlobilda,která mne občas přivádějí do stavu beznaděje a udělala bych z nich nejraději pár malých.Jedno zlobidlo je útulkářka Emilka,která se vyznačuje šílenou rychlostí a prováděním různých lumpáren a potom úprkem pod gauč do nejzazšího koutu,abych na ni nedosáhla a potom dělá,že nic.Dalším roštákem je pejsem Grey,kterému byly ted tři měsíce a o tom tady musím napsat,protože ze mne přes noc nějakým záhadným způsobem udělal holohlavou ženskou,upravil mi ofinku na supermoderní účes.Doufám jen,že mi to za nějaký čas doroste a že už mne tímto způsobem nebude upravovat. Následuje moje fotka v" novém účesu".

        

Moje fenečky už by měly být starší usedlé dámy,ale tím,jak Barunka neměla možnost se zamlada vyřádit,protože  sloužila jen k rození štěnat,tak si to zrovna ona vynahrazuje.Už mi ráčila zničit cca 4 pletené košíky z ratanu,"podívala se"na krabici se šitím,takže jsem všechno měla roztahané po bytě,počínaje krajkami a konče nitěmi.O tom,že mi sežrala papyrus/tot kytka/ a ještě další dvě,o tom se ani nezminuji.Z koberce odstranila třásně,asi se jí nelíbily.To jsou denní drobnosti,kromě toho se mi občas mstí za to,že zrovna nejsem stále s nimi doma a udělá mi potřebu někam,kam se to co nejméně hodí asi s myšlenkou-"to máš za to"!!

              Ovšem jeden infarktový stav,co mi způsobila,sem napsat musím.Bylo to v neděli,kdy jsem si ráno mohla bez budíku spát,do kdy jsem chtěla.Spala jsem už tak na jedno oko,chvílemi jsem ještě usínala,chvílemi jsem už byla napůl vzbuzená.Najednou jsem cítila,že mi Barunka leze přes záda a bylo mi jasné,že si chce skočit dolů z postele.Bylo to na ni dost vysoko,tak jsem jí na půl oka přidržela a ona hopla dolů.Nevím,co mne to napadlo,ale chtěla jsem se pomazlit s oběma,Barunka z jedné strany a Katuška z druhé strany.Řekla jsem se zavřenýma očima Barunce-hopinky-,ona na to slyší a ví,že má někam vyskočit,takže ona vyskočila a neuběhla ani jedna vteřina a už jsem byla od ní ohozená vším,co ráno dojedla,aby jí to náhodou někdo nesežral,takže to zaplatpánbu ještě nebylo natrávené,ale bylo toho dost,měla jsem nahozené vlasy,oči zalepené,polštář a deku také.Umíte si jistě představit ten fofr,jakým jsem se totálně probudila a tápala do koupelny,kde jsem se celá musela zrenovovat od hlavy až k patě.Potom povléknout vše do čistého,uklidit špinavé do pračky a prát.Řeknu vám-prima rychlé,totální probuzení.A Barunka?Koukala jako že ona nic a byla v pohodě.Zaplatpánbu za to.

  Pane jo,tady se bude psát o tom,co jsme provedli...

 
  • Zákony psí výchovy: Hloupý pes opakuje stále ty samé naschvály, chytrý pes si vymýšlí neustále nové... Těžko říct, co je horší.

        No,co bychom to byla za štěnata,kdybychom stále něco neobjevovala,nezkoušela pevnost různých materiálů .... například drátů od počítače paničky nebo šnůr od lampiček a podobně,že?

        Dnes Taminka málem zapříčinila to,že panička z ní dostala mrtvici.Jak je známo,k počítači bohužel vede nespočet různých kabelů,myslela jsem si,že je mám dobře zabezpečené,co kdyby přece jen..? OMYL!! Najednou mi nešel meil,nic nešlo načíst,hlásilo mi to,že je počítač odpojen od sítě,takže jsem si zase v duchu zanadávala,že zase někde něco opravují a bůhví jak dlouho budu bez fungujícího počítače,ale přece jen mi to nedalo a vlezla jsem pod stůl,kde jsou pelíšky,ale bohužel také kabely,podle mne zabezpečené tak,aby se k nim malí nedostali  a nic se jim nestalo a také nic nevyvedli.A myslela jsem si,že mne šálí zrak?!     Přívodní kabel od internetu na mne trčel jako výzva a Taminka na mne koukala,jakože nic.Když jsem si představila,že budu muset koupit nový kabel a znovu to všechno předělávat,šla jsem na kafe nahoru k Hance,kde jsem byla ubezpečena jejím synem,že skutečně musím koupit nový kabel a on to bude muset celé předělat. Bylo samozřejmě vidět,jak je z toho otrávený,nedivím se,místo randění by měl předělávat kabel od počítače,a to ještě ne svůj.    V hlavě mi to rotovalo,a protože v sobě občas ještě najdu tu svou bývalou buldočí povahu,tak jsem se pustila do kabelu. Kdo ví,jak takový kabel vypadá vevnitř,tak ví,o čem píšu, a kdo neví,jak vypadá vevnitř,tak doporučuji si pořídit štěně a možná,že to pozná.Nějaké pro mne neurčité množství titěrných drátků,ještěže měl každý jinou barvu a u nich já s pomalu slepeckými dioptriemi,nožem a vztekem. ALE! NAKONEC JSEM TO PO DVOU HODINÁCH DOKÁZALA A PŘI POHLEDU NA OBRAZOVKU,KDE MI TO UKÁZALO,ŽE JE POČÍTAČ PŘIPOJENÝ K SÍTI,JSEM MĚLA CHUT JÁSAT.        

        Tak tady ted sedím a píšu tenhle malér,kdy bych své mazlíky,specielně Taminku,nejraději roztrhla na deset malých Taminek.Jestli máte pejska a jste jeho milovník a kamarád,tak to znáte také,ale nakonec je člověk rád,že se nestalo něco horšího a zítra už to bude k smíchu.

 
 -

14.10.2009 -Opět Taminka,je to skutečně syčák všech syčáků,prostě uličnice.Opět jsem to odnesla já,chtěla jsem jim přilepšit,tak Hanka uvařila kolínka pro psy a játra pro psy,dodavatelka jsem byla zase já,Hanka zespodu,nesla jsem jim to dolů v pekáčku a oni už dobře vědí,že jak takhle jdu s něčím tak KRÁSNÝM V RUCE,JAKO JE PEKÁČEK,že to je jasné a je to pro ně.A to je potom rachot!! A do doby,než se já přehoupnu,no,to je velice silně řečeno,spíše než se nějak dostanu přes dveřní zábranu,podléhají všichni davovému šílenství,a Tamina,protože už jsem jednou psala,že to je neuvěřitelný skokan,mi při mém sehnutí se žrádlem k zemi.vyskočila v ten samý moment do výšky s takovou silou,že mi rozrazila ret a ze zubu mi potůčkem tekla krev.Fakt jsem se lekla a doted mám ret jako bublinu,vypadám,jako bych dostala přes,slušně řečeno,hubu.

 

. 

        Už jsem dlouho nic nepsala o průšvizích mých pesanů,ale bylo by chybou se domnívat,že všichni začali sekat latinu a jsou vzorní.Jako obyčejně nám tady bude figurovat už známá Taminka.Jednak to,co vyvádějí s Merlinem,je těžko vůbec postižitelné očima,protože ty fofry,které vyvíjejí při blbostech, jsou tak na to,aby člověk začal šilhat,protože mu oči ani nestačí pobírat jejich lety zprava doleva a nazpátek,jejich schovávačky na možných i těžko uvěřitelných místech.Jejich sledování by mi přivodilo zrakovou vadu-šilhavost.Ale co,vždyt to jsou štěnata.

 
 

     Před týdnem jsem jela do města poslat balíček a koupit pesanům nějakou tu bůvolí kostičku jako pamlsek a když jsem přijela domů.tak jsem měla opět pocit,že mě šálí zrak.Myslím,že jsme byli jediní v této oblasti,kteří jsme se ocitli rázem v zimní krajině plné sněhu a představte si,že v naší kuchyni! Taminka zřejmě za pomoci ,a to vydatné,Merlinka,mi rozscuplovala veškeré umělé ovoce,jako jsou banány,jahody,třešně,mandarinka,citrony,hroznové víno,půlky jablek,hrušky, na drobné polystyrenové části,a že jich bylo,a ty mi zasypaly kuchyn a do toho ještě někdo z nich,a to podezřívám jinak rozumnou a klidnou Katku,se přidal s tím,že ukousl oči z plyšového zvířete a vytahal veškerou výpln,takže pravá nefalšovaná venkovní zima je nic proti tomu,co jsme my měli doma.Co Vám mám povídat,uklízela jsem to celé odpoledne,protože tohle malé vlezlé nic/myslím tím polystyrenové kuličky/byly všude.

 
 

 

A při pohledu z okna po úklidu jsem si sama sobě řekla,že jsem se zjevně zbláznila,protože jsem už i venku viděla značně předčasnou zimu,

padal sníh,vidíte to jako já.......???

 
 
 

21.11.2009 -Tak vidíte,jak to utíká,dnes už se pomalu blíží i konec listopadu,konec toho pro mne nemožného a změn plného roku,nezbývá mi nic jiného,než si přát,aby ten rok příští byl alespon o maličko lepší.         Ale o tom jsem ani nechtěla psát,jen jsem chtěla přidat čerstvou lumpárnu,koho asi,no Taminky,světě zboř se,to je změna,že?Moje milovaná nezbedná Taminka dnes opět vylezla na místa pro mne nečekaná a zde nezbývá,než dodat,že pes člověka   učí stále,co všechno zvládne, o čem se nám ani nezdá.Měla jsem dodací listy od PPL přepravní služb y položené na kuchynské lince jen na moment,než jsem přiložila do kotle.Měla.Po příchodu už jsemje tam neměla,zato Taminka si pochutnávala na kusech,které si předkousala a vypadala utoho blaženě,zřejmě jí to božsky chutnalo.Jen jsem vykulila oči,a už chytře pochopila,že asi neudělala to pravé ořechové a vmžiku byla pod postelí,kam se za ní nedostanu.A já jsem zaseměla o zábavu postaráno-slepovala jsem kousky k sobě,to vám byla nádhera,ještě ted seorosím,když si na to vzpomenu.Ona jen jukala chvílemi zpod postele ven,jakoby seubezpečovala,že už to panička zkousla a dopadne to pro ni mírně.A  co myslíte,NO,MĚLAPRAVDU,JAK JINAK.

Vypadala veledůležitě......

 
 
 
 

28.11.2009 -Nejen pesani dělají lumpárny,no,u nich se to nazývá lumpárna,u mě už to  je blbost na n-tou,už jsem tak unavená ze štěnátek,nyní už spíše z toho,že pořád mají/zaplatpánbu/ hlad a jejich maminku Adélku musím krmit z ruky a dávat jí pít olizováním mé ruky,jinak ani nepije,natož aby jedla.Abych se dopracovala k jádru věci-udělala jsem si kafe do hrníčku,a než jsem si řekla,že si ho v klidu vypiju,tak jsem šla dát prádlo do pračky,samé plenky,aby uschly do večera,suším je na otopném žebříku v koupelně,takže jsou suché během hodinky.Když jsem se vrátila,hledala jsem kafe a ono tam nebylo.Kdybyste mě viděli-byla jsem jako stvořená do blázince doktora Chocholouška,přece tam leželo,podezřívavě jsem se pomalu už dívala na pejsky,ale natolik mi ještě hlava sloužila,že mi bylo jasné,že ho nemohli vypít i s případnými střepy.Tak jsem se jala hledat hrníček s kávou.Musím vám napsat,že něco tak stupidního už jsem dlouho nedělala,ALE...!!!!Nakonec moje nezměrná snaha byla korunována úspěchem,a to v té době,kdy začala ždímat pračka,protože se začaly ozývat z koupelny neuvěřitelné rány.Letěla jsem pračku zastavit,abych popřípadě zjistila příčinu,myslela jsem,že mi vylítl držák bubnu.A co myslíte,že jsem našla??? NO,PŘECE HRNEK,ted už ovšem bez kávy,ale celý.Tak jsem na něj koukala jako jojo,ale nakonec jsem se začala smát,v bytě sama a já se smála jako opravdový cvok,nevím,jestli z radosti,že jsem našla hrnek celý nebo proto,že jsem ho vůbec našla,anebo proto,že jsem si uvědomila,jak už cvokařím,myslím,že se tomu také říká skleroza.

 
 

 
 
 
 

30.11.2009 -Tak tady máme další den,který se neobešel bez dvou lumpáren,snad   už ani nemá cenu psát,koho lumpáren. Nevím,Tamince asi tak zachutnal ten polystyrén,že mi dnes za půl hodiny zlikvidovala další kus ovoce,ale vůbec nevím,jaký druh,protože jsem ani zbytek nikde nenašla.Já vím,říkáte si,že jsem tak hloupá a měla bych pokoj,kdybych to dala snad na skřín,absolutně z jakéhokoliv dosahu mojí hyperaktivní slečny,ale kde je potom výchova,že nesmí.Ona velmi dobře ví,že se budu zlobit,ale je to ten typ,který má potěšení z lumpárny, a i za cenu vyhubování jí to blaží,že může něco provést,takže první větší úklid. To je paráda,zase jsem paničku vytočila,to bylo

 

 

prííma!!!!! No,jak pro koho...          

 To jsme dnes ale ještě neskončili.Musela jsem,ted říkám bohužel,do města na poštu s balíky a něco si koupit k jídlu,chleba a máslo a nějaký ten bonbon,abych zahnala chutě.Když přijdu domů,tak je vždycky velká vítací akce,psi mě vítají štěkotem a nepřestanou,dokud se k nim nepřehoupnu a nelehnu si/bez brýlí/k nim a nepomazlím se s každým zvášt,potom nastane uklidnění.No,dnes to takhle nevyšlo.Začátek byl slibný,hulákali jako na lesy,když jsem ale došla ke dveřní zábraně,myslím,že jsem měla pocit,že jsme někde v květinářské zahradě.Taminka usoudila,že je třeba přesadit kytku,že už to nutně potřebuja a ta panička se k tomu pořád nemá,takže jí pomohu..Na zemi ležel vzorně prázdný a kupodivu ještě celý neokousaný květník vnitřní,vedle toho květník ozdobný vnější/kupodivu se nerozbil/,a uprostřed hlíny,která byla absolutně všude od postele počínaje a předložkou konče,si hověla spokojená Taminka,myslím že s otázkou v očích.tak co tomu říkáš ,paničko,to jsem to zvládla ti připravit přesadbu,že?Ale jaksi zapomněla,že by tam mělo být ještě něco,co se dá přesadit,ale to mělo v té chvíli  absenci a má to absenci dosud,prostě kytku jsem nenašla.Druhý předvánoční úklid,poněkud delší a pracnější než ten dopolední,ale snad už dnes poslední.       
 

 A to jsme ještě neskončili-tím myslím dnes.Musela jsem jet do města poslat nějaké balíčky,byla jsem asi hodinu pryč.Přišla jsem domů a pesani mě vždycky vítají řevem,musím jít k nim a pomazlit se s nimi s každým zvlášt,aby začal klid.Tentokrát jsem tohle ani nezačala.Nakoukla jsem do kuchyně a zjistila jsem,že Taminka se rozhodla mě připravit kytku k přesazení,protože se na zemi válel prázdný a kupodivu nerozkousaný vnitřní květník,o kus dál také kupodivu nerozbitý a celý vnější ozdobný květník a uprostřed vysypané hlíny zářila Taminka s otázkou v očích,jestli mi tu kytku dobře připravila k přesazení.Ale byla tady jedna zásadní chyba-chyběla tady kytka k přesazení,měla holt absenci a má ji doted,protože se nenašla,asi byla zaživa sežrána,nebo je někde tak dobře zapadlá,že ji objevím uschlou až někdy při jarním úlkidu.Následoval tento den druhý úklid,tentokrát podstatně dělší než ten dopolední.Dospěla jsem k názoru,že nemít Taminku,tak se snad i nudím.Samozřejmě,že to myslím nadneseně,s pejsky se nikdy nenudíte,at už je to veselé nebo smutné. 

 

 7.12.2009- Mám takový pocit,že ti moji mazlíci si myslí něco podobného,co tady ted napíšu,a je úplně jedno,jestli se jedná o psa,fenku,člověka...Ale je pravdou,že mi nezbývá,než jim závidět jejich,alespon to tak vypadá,stále dobrou náladu.Chtěla bych to také umět,ale asi proto,že už jsem v tom starším věku a s neblahými zkušenostmi,tak už mi to tak nejde,téměř vůbec,ale je to pravdivé pořekadlo,a v dnešní době platí obzvlášt.A podle toho se ti mí mazlíčci také chovají,stále nějaká lumpárna,jednou malá,jednou to stojí za to.

      Omlouvám se za jedno poněkud sprostší slovo,ale lépe to vyjádřit nelze,to by to němělo tu správnou jiskru.Jinak uplynulo pár dnů a nic tak hrozného nikdo z nich neprovedl.tak si myslím,že až neco provede,tak to bude stát za to,bude to prostě bomba,to bude určitě podle zákona,že když to bude nejméně vhodné,tak se budou nejvíce realizovat a ukazovat,jak jsou slušně vychovaní.

 

 

 

 

 POZOR,NEOBVYKLÁ ATRAKCE-ZMIZENÍ DÁMSKÝCH PANTOFLÍ DO NEZNÁMA!!!!

                Dnes jsem byla svědkem krásné kouzelnické atrakce za pomoci dost neobvyklých asistentů a asistentek-psů domácích.Kam se na nás hrabe světový mág! Nosím doma pohodlné nazouvací pantofle z kůže, seděla jsem mezi pejsky u počítače,a protože se mi zdálo,že mám horké nohy,napadlo mne,že si na chvíli zuju pantofle,to jsem ovšem neměla dělat a to mi určitě napověděl čert.Když jsem posléze asi za hodinku chtěla jít přiložit,chci se  obout,ale-ouha-pantofle nikde.A tak nastalo hledání.Nebyly v žádném pelíšku,ani zahrabané,nebyly pod stolem,nebyly v kleci,nebyly mezi granulemi,proste nebyly.Tak jsem pojala podezření sama na sebe,že už jsem natolik zapomnětlivá,že jsem se určitě zula někde jinde a nevím o tom,což je sice na pováženou,ale hlavně když najdu svoje pantofle.A znovu hledání všude,v koupelně,v obýváku,v malé kuchynce,na malé chodbě,dokonce jsem se vypravila i na hlavní chodbu,jestli už nejsem tak pitomá a nezula jsem se až za dveřmi při nabírání uhlí-pantofle nikde.Vzdala jsem to a je mi celkem jasno-moji nezbednící na mne zase vymysleli parádní lumpárnu anebo mají přehnanou starost o moje zdraví,potažmo nohy.Říká se přece,že by člověk měl chodit co nejvíce bos,aby měl v pořádku nohy,že?A moje smečka se rozhodla,že tady chce paničku zdravou zachovat co nejdéle,tak to vzali zgruntu od nohou a uklidili pantofle.Je mi vcelku jasné,že podnět zadala Taminka a ochotně se k ní přidal Merlinek,to je duo zlobilů.A tak mi nezbývá než čekat bud na to,až odněkud začnou tahat cáry kůže anebo na jarní úklid,protože ten vánoční už mám za sebou,jestli náhodou pantofle neobjevím celé a někde zašité.Přijdte se podívat a nezapomente s sebou přinést pantofle,které už nechcete,moji psíci vás jich zbaví a můžete si přát nové a lepší.ZVEME VÁS!!!!

 
 
                         
 
 

 14.12.2009 Noc na dnešek byla opravdu vývozní stejně jako moje štěnátka,ale ta jsou vývozní v kladném slova smyslu,kdežto noc byla v záporném.Spát jsem jako každý den šla po 23. hodině,abych byla vzbuzena psy,ale ne mými,okolo druhé v noci,šla jsem si znovu lehnout,ale moje spaní netrvalo dlouho,opět štěkot,a to si snad umíte, při vlastnictví pejska, nebo neumíte,pokud žádného nemáte,představit,jak reaguje ta moje smečka-..také štěkotem.To už mě naštvalo,tak jsem hnala na chodbu,že se půjdu podívat,co se děje,že jsem v noční košili,mi v té chvíli bylo šumafuk.Rozsvítila jsem a ejhle-nastalo ticho.Ale já už jsem byla dostatečně vzbuzená na to,abych znovu ulehla a pokusila se usnout,to bude zase den D.                                                                       Nepletla jsem se,zatím je to den D.Nerada,ale přece někdy musím do města,tak tomu bylo i dnes,musela jsem si jít pro své léky a poslat lidem z aukra nějaké balíčky.Práce tak na hodinu a půl.Jelikož už vím,že se můj návrat téměř nikdy neobejde bez nějakého psího průšvihu,tak jsem očekávala už předem,co mne čeká dnes,Moje očekávání bylo výrazně předčeno.Opět moje chyba-nezabezpečila jsem pořádně dvířka,aby nemohli za mé nepřítomnosti pesani do bytu, a měla jsem vystaráno.Nepočítám takové drobnosti jako přeházený gauč,pár kytek na zemi,roztahané uhlí po chodbě,okousaný stojánek na noviny-to je maličkost.Šok mě čekal v podobě nějakého strašidla,které se hnalo proti mně a vesele poštěkávalo.Protože znám hlasy svých lumpů,samozřejmě jsem poznala ve strašidle TAMINKU.Ale JAKOU Taminku!!! Byla celá omotaná toaletním papírem,kus ho vláčela za sebou,očička jí svítila,jaký že to má krásný ohoz,no prostě super moda.V neblahém tušení jsem se vrhla do koupelny a to tušení mě opravdu nezklamalo.Z veškerého toaletního papíru mi tam zbyly vcelku tak dvě roličky,ostatní byly krásně rozkouskované,natahané po celé koupelně a WC,PROSTĚ JSEM OD PEJSKŮ NA VÁNOCE DOSTALA NOVÝ KOBEREC,A TO PAPÍROVÝ.Ale proč ne,že?Vždyt to se fajnově uklízí,lezete po kolenou a sbíráte a sbíráte a sbíráte a....

  Co říkáte,sluší mi to?

 

 

 Ani jsem Vám nenapsala,jak jsem čekala na mou lumpačku Taminku.

                  Čekala jsem malé bezbranné štěňátko, nejisté v novém domově bez dosavadní psí i lidské maminky, bála jsem se,že bude tyranizována naší zbývající smečkou pesanů, bála jsem se,aby si nějak neublížilo… . Ale opak byl pravdou. Po pár minutách zvládla pojmout za svůj celý můj byt a po pár dnech ublížit spíše všem věcem v jejím dosahu, nežli naopak.  No, už tehdy uměla hezky ukazovat zoubky! Jak si umí poradit s barvou na boty, už ví asi každý z našeho okolí, ale to byly jen její první nevydařené záchvaty. Již dávno jsou pryč doby těchto náhlých akcí. Neplánovaných bojů proti odpadkovým košům a podobným nesmyslům. Myslíte, že se z tohoto tvora stal vychovaný, disciplinovaný tvor vymodelovaný k obrazu mému? ???………………. ???

                Taminka již po několika týdnech v novém domově zjistila, že má „navrch“ oproti dalším tvorům žijícím v mé domácnosti, včetně mne, a dávala nám to docela dobře znát. Byla si patřičně vědoma svého „neúplněpravého“ jména (Energy –a ještě k tomu-Akumulator), a podle něj se také chovala. Hyperaktivní černobílá nudle, připravená k akci kdykoliv a kdekoliv.

                  Jedna z jejích připravovaných akcí by se dala nazvat „Kdo z koho“. Taminka nikdy netolerovala jakékoliv křičení na její „osobu“, ale jistě mi dáte za pravdu, že když se vrátíte např. z nákupu a doma zjistíte, že vám právě to vaše roztomilé, malé, inteligentní štěňátko sežralo kalhoty, proslintalo pyžamo nebo pozřelo půl kila zrní určeného pro morčata, roznosilo odpadky po celém bytě a zjistíte, že jste ještě před pár hodinami měli nádherné květiny, tak se asi neudržíte a řeknete si „ Tááák a teď uvidíš, ty jedna potvoro!“

              Už už se na toho malého satana chystám, ale on nikde.Třikrát jsem prošla celým bytem, ale ona nikde. Bylo mi hned jasné, že se snaží být neviditelná a moc by chtěla působit dojmem, že ji to moc mrzí a stydí se za to. Tak jsem začala přemýšlet, kam by se asi mohla schovat. ??? Byla zamaskovaná za záchodovou mísou., potvora. Když jsem otevřela dveře na záchod, mrskalo to zvíře na mě ocáskem a chtělo se strašně moc pomazlit, ale svědomí jí v tom přece jen trošku bránilo (=pes není žádný „debílek“ s krátkou pamětí)! Ale stejně to nevydržela a plížila se ke mně. Byla celá přikrčená a malinká a tvářila se tak blbě, že jsem snad na chvíli uvěřila, že je zaostalá. Dělala na mě podivné ksichtíky, jako by mi chtěla říct něco o nedostatku jódu. A pomalu se mi vysmívala dál. Jenže to už jsem s ní dělala výlet po celém bytě a v každé místnosti jí tvrdila, že tohle je FUJ, a že se to nedělá. Po mém proslovu k ní se Taminkastrašlivě urazila a běžela do mého pokoje. Tam si sedla na zem a přemýšlela, jak mi tu potupu oplatí. Nevím sice co se jí honilo hlavou, ale pro mě to neznamenalo určitě nic dobrého. Seděla tam ještě alespoň půl hodiny potom, co jsem ji přestala sledovat. Bylo mi divné, že ani po takové dlouhé době se se mnou nebaví, ale nechala jsem ji při tom. Jaké bylo ale mé zděšení když jsem si šla lehnout a měla v posteli načůráno!!! Tenhle ten tvor se na mě koukal jako kdybych byla kdovíjaké prase a čůrala si do postele. Taminka zjistila, že tohle na mne platí a praktikovala to později po každém dalším sebemenším uražení jejího veličenstva. . Stačilo na ni jen zvednout hlas, nebo si s ní nehrát, když Ona chtěla. (Toto hezky zvládám s výchovou štěněte, že? Ha, ha, ha…)

                Jednou když byla ještě úplně malinkatá ( asi tak 6 měsíců), tak si za mnou vlezla do postele a strašně mě vítala a slintala po mě radostí, nebo možná proto, že ještě nebyla naočkovaná proti vzteklině – to nevím – ha,ha… .a jako každé ráno, jak měla ve zvyku, si mi lehla na záda a strašně mi funěla za krk. Začala jsem se strašně smát a nevím jestli ji to přišlo také směšné, ale já jsem každopádně ucítila cosi teplého na zádech, ale nebylo to teplé tělíčko tohoto malého „hajzlíka“, ale…… .

  Taminka mi připravuje nová překvapení den co den, ale byla bych velmi netaktní ,kdybych to na ni prozradila najednou, co myslíte?

 

 

15.12.2009-Dnes už jsem uklidila z dosahu Taminky  a jejího přítele v lumpárnách všechno od umělých kytek počínaje, do míst,kde se na to nemohli dostat. A opět do města s dalšími balíčky a koupit si chleba a perlu.Při návratu domů jsem sebou švihla i s taškami na zem,protože já opravdu neumím chodit po ledu,téměř vždycky spadnu,naposledy v únoru,kdy jsem si ale zlomila ruku v rameni a mám omezenou hybnost,špatně mi to srostlo.Po příchodu domů jsem jen zaznamenala,že jsem zapomněla sundat se zdi malý sádrový obrázek,který už tam samozřejmě nevisel,jeho části se povalovaly všude možne,tak jsem to s klidem Angličana vyklepala a říkala jsem si,že to ještě není tak hrozné.uvařila jsem si kávu a sedla jsem si k počítači.A ted to teprve začalo být zajímavé.na liště jsem měla nejméně 8x napsanou nápovědu Mozzily,potom vyhledat Googlem asřpl,kde Googel odpovídá,že nic nebylo nalezeno,no věřte mi nebo ne,říkala jsem si,že jsem se zbláznila já nebo počítač,než mi došlo,že ta malá lumpice se nudila tím,že jsem ji všechno dostupné k zničení odstranila,tak povylezla výše a dostala se k počítači a procházela se po klávesnici a tvořila stránky,asi jako panička.Tak nevím,myslíte,že bych se já měla přestěhovat pod strop?

  

 Tak ten můj roštáček Taminka a spolek si nedají pokoj už ani v noci.Vzbudili mne asi ve 2.45 poštěkáváním Emilky,nevím,jestli mi tím chtěla naznačit,že se opět děje něco nezákonného.Samozřejmě jsem vstala a šla se podívat,co se děje a opět mě málem švihlo.Já miluji malé knížky,takové ty mini,jedna je o psech,druhá o lidské duši,třetí o přátelství,mám je už dlouho,jsou,nebo ted už použiji slovo byly,v tvrdých pozdrech,a ta neodolala zoubkům Taminky,rovněž tak jedna malá knížka citátů,která byla napůl sežrána a napůl slepená tím,jak ji Taminka sežvýkávala.Ještě že mi zůstaly ty knížečky celé,tohle by mne opravdu mrzelo.kdybych o ně přišla.Opravdu krásný impuls k dalšími usínání.Takže dnes,až se rozdení,budu zvyšovat celou polici do nebeských výšek a doufat,že tam už se opravdu nikdo z nich nedostane,i když u Taminky si nejsem ničím jistá,té snad narostou kvůli lumpárně i křídla,ale stejně bych ji nedala ani za milion,je to takový vychytralý šmajlchlíř,něco vyvede, a když vidí,že už to je relativně v klidu,přijde mi vlézt mezi nohy a chce se mazlit,jakoby se omlouvala,lump.

 

 

 A PO ŠPATNÉ NOCI JEŠTĚ HORŠÍ DEN.DNES MNE TAMINA DOSTALA DO KOLEN,PROTOŽE UŽ TO NENÍ ŽÁDNÁ LEGRACE.JAKO INVALIDNÍ DŮCHODKYNĚ SE SNAŽÍM TUPLEM DÁVAT NA VŠECHNO POZOR,ABY MI TO UŽ VYDRŽELO DO KONCE ŽIVOTA,CO JENOM TROCHU JDE.A TAK JSEM SI TAKÉ DÁVALA POZOR NA MOBILNÍ TELEFON,KTERÝ JSEM VŽDYCKY NOSILA V POUZDRU,I KDYŽ JSEM HO MĚLA PŘES ROK,BYL JAKO NOVÝ.A STALO SE,ŽE NĚKDO ZAZVONIL A JÁ JSEM ŠLA OTEVŘÍT.STÁLI TAM LIDÉ,KTEŘÍ SE PTALI PO OBYVATELÍCH,KTEŘÍ TADY BYDLELI PŘEDE MNOU,A JEN ZA TU CHVILKU,CO JSEM JIM VYSVĚTLILA,ŽE TADY NIKOHO NEZNÁM A ŽE O NIKOM NIC NEVÍM,BYLO TO TAK 5 MINUT,SE TAMINA A ZŘEJMĚ I S MERLINEM,DOSTALA K MÉMU MOBILU,A NUTNO PODOTKNOUT,ŽE UŽ ŽÁDNÝ MOBIL NEMÁM.NA FOTCE NÍŽE UVIDÍTE MNOU TAK OPEČOVÁVANÝ MOBIL,TEDY SPÍŠE TO,CO Z NEJ ZBYLO.TAK Z TOHO MI BYLO DO BREKU.MOJE OTÁZKA ZNÍ:MÁM TAMINU ZABÍT NEBO ROZDĚLIT NA ALESPON 20 MALILINKÝCH TAMINEK NEBO SE VÁS RADĚJI ZEPTAT-NEBYLA BY NĚKDE U VÁS V DRŽENÍ PŘEBYTEČNÁ TENTOKRÁT ALE FUNKČNÍ NOKIE?T,NIC VE ZLÉM.TO ABY ŘEČ NESTÁLA....

 
  
 
 
 

      TAK TOHLE JE NIČITEL MÉHO MOBILU,UŽ JE V KOŠI/TEN MOBIL/

 
 
       
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

        Dnes se mi také Merlinek postaral o infarktovou situaci.Sedím si u počítače,rezignuju na to,že se to půl hodiny načítá,když se to konečně načte,tak to zase někam zmizí,potom mi do toho odněkud začne hrát hudba,kterou mám v úvodě webovek,ještě na to bylo docela vidět a najednou jsem ve stavu,že si myslím,že uplyne snad vteřina a budu po smrti nebo něco podobného.Ptáte se proč? Ono se totiž najednou samo rozsvítilo velké stropní světlo.Po vteřinovém šoku jsem se ještě tak rychle stihla otočit,že jsem zahlédla Merlinkovu pacinku,jak ji dává od vypínače pryč.Můj Merlinek si sám rozsvítil světlo,asi zase dbal na mé zdraví a říkal si-ta panička už na to přece nemůže s těmi svými dioptriemi vidět! A tak.mi zlatíčko rozsvítil.No nemám já to chytré pejsky,když chtějí?Koho mi to připomíná,že když chtějí,tak jde vše,nevíte?

                            Jsem dobrej,to musíte uznat!!

 
 
 

              Taminčina upřímná radost z lumpárny je očividná,já se tady zveličnit nemohu,ale tu upřímnou radost mám dnes už také,ale samozřejmě ne z její lumpárny,kdy mi zničila mobil,ale z toho,že s přáteli,které mám,fungujeme tak,jak by přátelé fungovat měli.Moc touto cestou děkuji své kamarádce Irene Koláčné,že se jí pro mne podařilo vyaukrovat starší mobil, obě ted doufáme,že bude zaslán funkční,za 156 kč,takže moje spojení se světem v případě nezbytnosti bude opět navázáno.Děkuji.

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 Dlouho jsem přemýšlela,kam dát dvě maličké příhody,které se mi staly tady doma,když mě přijela navštívit také jen na skok moje kdysi kolegyně na škole v jižních Čechách.Jmenuje se Betka a její manžel Miloš.Známe se skoro 40 let,ale už se ted nevídáme léta,protože oni jsou už oba v důchodu a jezdí spíše k moři a na hory,ale jen odpočívat,Miloš byl výrazně starší než Betka.Akorát mi někdy píše,že se z toho "svého" asi dostane do blázince.A ted k jádru věci,upozornuji,že v tomto nemají mí psíci kupodivu žádnou negativní,a natož pak  kladnou roli.                                                                                                                                                                           Sedíme všichni v obývaku a povídáme si o životě,jak se mají a jak já,protože jsme se opravdu roky neviděli.Asi během dvou hodin,vždyt to znáte,když se ženy zapovídají,jsem najednou zjistila,že tam začíná být nezvykle chladno.Miloš,coby galantní muž,se zvedl a že jde přiložit do kotle uhlí,tak jsme ho nechaly a povídaly si dál,když tu najednou si uvědomuji,že už uběhlo dost času,Miloš nikde a chladno čím dál tím větší.Koukly jsme se na sebe,naráz vstaly a jaly se kráčet ke kotli-a co tam nevidíme!!?? Miloš stojí opřený o zed u kotle,nevypadal,že by mu bylo zle,naopak se jemně usmíval,jakoby si zakouřil marjánku a NIC! Kýbl stál vesele nebo smutně,já ani nevím,na svém místě a kotel vesele chladnul dál.Betka koukla na mne a já na ni,ale nic jsem neříkala,byla to přece návštěva.Betka se podívala na muže a ptá se ho,proč tam stojí jako Lotova žena,proč nepřiložil?Jeho odpověd mi málem způsobilo zadušení se,protože začít řvát smíchy se jaksi nehodilo a zkuste to se nesmát a dělat,jako že nic! On totiž nemohl přiložit,protože zrovna,když tak chtěl učinit,ho něco moudrého napadlo a kdyby v ten moment přiložil,tak by mu to přerušilo jeho tok myšlenek a on by přišel o zajisté geniální nápad.Betka zakoulela očima,já jsem vzala kýbl a přiložila a odkráčeli jsme tentokrát už všichni zpátky do obýváku.Zřejmě mu myšlenka už dotekla.                                                                   Netrvalo dlouho a viděla jsem,že Miloš opět zřejmě bloudí někde po hvězdách nebo kudy,co já vím.Ale následek tohoto bloudění byl velice zajímavý a pro všechny názorný,jak přijít k domácímu úrazu nebo způsobit požár v nejlepším případě jen křesla.Já jsem nekuřačka celý život,Betka také,akorát Miloš kouřil.Já jsem sice nebyla odvázaná z toho,že mi tady bude kouřit,ale jednu cigaretu jsem mu dovolila,návštěva nenávštěva,jen jednu.Asi jsem mu neměla dovolit ani půlku,natož celou jednu.Vytáhl ze saka cigarety,sirky a zapalovač.Říkala jsem si sice,proč zapalovač a zároven sirky,ale asi to má  pro případ,že by zapalovač došel nebo obráceně. OMYL!!! Nevěřícně jsem koukala,co vyvádí-stále ten jeho pohled,jako že tady není.Strčil si sirku mezi rty/nechápu dodnes,jak se tam trefil a že mu tam držela/,cvakl zapalovačem a jal se tu sirku coby cigaretu zapalovat.Zařvala jsem,on se lekl a ta sirka,naštěstí nezapálená,spadla na zem.On se mně klidně zeptal,co že se děje? beze slov,zato Betka se slovy,že už musí jet domů,vstala,chápavě se na mne podívala,což jsem jí samozřejmě opětovala,a odešli se obléknout a já jim zamávala  při odjezdu,aby štastně dojeli. Prostě prima den!!! 

  Tak tohle byla pro změnu lidská "lumpárna",ale nevědomá a nikomu neubližující.To aby moji roštáci viděli,že jsme také jen lidi a děláme blbosti.Kéž by byly na světě jen takové lumpárny,to by se žilo hned lépe.

 
 

                Během svátečních dnů mí lumpíci v čele s naší už velice známou Taminkou vůbec neodpočívali,ba právě naopak.Jeden de n se Taminkarozhodla  přinést něco jako obětního beránka vůdkyni smečky, a nenapadlo ji nic jiného,než se nevím jak dostat k mým třem malým knížečkám,které jsem si opečovávala jako oko v hlavě.Už je neopečovávám,naopak je mám schované,aby nebyly vidět,protože to nejsou ani bazarové knížečky,ale spíše do sběrny papíru.Ony totiž měly pěknou pevnou vazbu,a ta nesmírně chutnala Katynce,takže než jsem stihla naložit si tři kýble uhlím/to by jeden nevěřil,jak rychle to těm pejskům jde"od tlamičky"/,tak jsem měla z knížeček salátové vydání a vazba se nekonala,ta byla zaživa sežrána a asi nejen jedním s pejsků.ale byla to práce kolektivní,opět pro mne mrtvičný stav. Jen jsem lezla po podlaze a sbírala útržky listů a potom jsem se snažila dá je zase dohromady.Mí psíci,protože si během minutky vůbec nepamatují,že by něco udělali nepatřičného,to je jejich zakodovaná vlastnost,asi na mne koukali dost vyjeveně,co to ta panička dělá,že by chtěla také být psem,když leze po čtyřech s hlavou u země?Nejraději bych je přetrhla.Tak to byl jeden sváteční den.                                                                                                                     Další sváteční den jsem šla jen na půdu pro krabici na zabalení  váhy,kterou mi někdo koupil na AUKRU.Upozornuji,že nemám půdu kdesi daleko pod mraky,ale jen pár schodů nahoru.Ovšem i tato krátká chvilka opět stačila mojí milované Tamince na to,aby mi zlikvidovala poslední umělou kytku-byla to krásná fialka.Takže se opakovalo totéž,opět jsem lezla po zemi,sbírala to malé bílé nic a útržky lístků a fialových kytiček-radost až do rána.                           Abych nevyšla ze cviku,hned odpoledne jsem šla pověsit prádlo,a když jsem se vrátila,vypadali pejsci tak spokojeně a jako že nic,že jsem hned zavětřila/koukám,že už vážně začínám být napůl pes/,ale na první pohled jsem nic neviděla.AŽ NA DRUHÝ!Na zemi byly jakési modré šmouhy,v hlavě mi začalo rotovat,od čeho to může být,a při pohledu na můj psací stůl mi to došlo-chyběla tam propisovačka.Dodnes opět nejsem schopná pochopit,jak se na ten stůl mohla Tamina dostat,není tam žádný přístup,pouze ze země,a ta je od desky stolu vysoko přes metr.A začal hon na propisovačku,protože pejsani,do té doby jakoby spící,najednou byli rázem vzhůru a mně to připadalo,že si tu prokletou propisovačku snad předávají jako mičudu při volejbalu.No,nakonec jsem s ní lapila Merlinka a letěla do koše.S těmi šmouhami musím počkat,až se dostanu do města a seženu si něco na čistění propisovačky z lina.                                                                                                                                                                                     Ted byste se měli ke mně přijet podívat,mám tady totiž něco podobného jako bunkr,v kterém sídlím já a moje věci-skládá se z ohrádek z dětské postýlky,z dětské ohrádky,z polštářů,překližkových desek mnou sbitých dohromady,no prostě paráda,byt je kouzelný,ale úplně jinak,než bych si představovala já,ale co by člověk neudělal na záchranu toho mála,co mám a i pro bezpečnost pesanů,kdoví,co by je mohlo napadnout příště,i když mám vážné podezření,že je stejně něco zase napadne,co ted nenapadne ani mne.                                                                                                   

 logo
 
 
 
 
 
 
 
 
 

                A máme tady leden v novém roce 2010

 
 
 
 
 
 
 

                Moji lumpící,neboli slavná roštácká trojka,se trochu rozdělili.Na Merlinkovi je vidět,že je chlap a má raději klid,takže ten se zklidnil,zato Tamina bude stejná stále.Tuhle jsem byla náhodou otočená hlavou k Tamině a nevěřícně jsem koukala,jak ona se dostává na vysoko pověšené věci.Má asi neuvěřitelnou sílu v zadních nožkách,protože to,co mi předvedla,mě úžasem otevřelo pusu-to byl tedy výskok! Troufám si říct,že skutečně vyskočí do výšky 1 metru.A taky jsem na to hned nasledující den doplatila.Já mám ráda takové ty blbůstky,které podle mne dělají z bytu domov,tak jsem měla/píšu měla/protože už nemám,na zdi v kuchyni pověšené pěkné okno ze dřeva s okenicemi,které šly otvírat,na parapetě byla přilepená kytička a džbáneček.Tak ted mi tam visí torzo,jen rám okna a dole nalepená ta kytička a džbáneček,o ostatní se postarala parta,které to donesla Taminka,takže jsem přišla domů z města a Katynka třímala mezi předními tlapkami kus okenice se záclonkou a druhá okenice byla už rozštípána na zátop v kamnech.To okýnko jsem měla dobře 8 let,tak ted bylo během chvilky zdevastováno,příklad toho,jak je vše pomíjivé.Ale kdyby bylo v životě jen to......           Vůbec by mne nepřekvapilo při šikovnosti a vynalézavosti mojí Taminky,že mne jednou překvapí a ukradne někde auto a přijede mi do města naproti,aby se panička se všemi nákupy nemusela vláčet 4 km pěšky,protože má ruce potom jako opičák...už ji vidím a vy určitě při velké představitosti také.

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Náš nezkrotný živel Taminka se dnes zase předvedla.Dávala jsem si prádlo do pračky,a protože mám malý byt,tak je všechno dost slyšet.Zdálo se mi,ted už vím,že nezdálo,ale že to byla holá skutečnost,že mi na počítač chodí nějak moc meilů,protože já tam mám hlídače na meily,a ten mi oznamuje pípnutím,když přijde nový meil.Tak jsem spěchala s prádlem,abych se podívala,kdo mi píše,já těch meilů tolik nedostávám,nikdo nemá tolik času,aby mi mohl stále psát,takže většinou jen reklamní akce od cestovek apod.Tentokrát to nebyly ani meily od lidí ani meily od cestovek,ale Taminka si vykračovala opět po klávesnici a v hubě držela poslední kolečko salámu,který jsem tam měla připravený ke snidani,obědu a večeři,takže byla schopná vyskočit ze země až na můj psací stůl za vůní salámu.Správné pořekadlo,že když se chce,tak jde všechno,ještě že mi nechala ten namazaný chleba,jsem opravdu zvědavá,jestli z té puberty někdy vyroste a jaká jednou bude máma.Říká se,že potom z takových lumpaček bývají dobré matky,tak to by musela Tamina být SUPER MATKA!!!! A věřte tomu,že by mne vůbec už nepřekvapilo,kdybych jí našla,jak si otevřela mikrovlnku a chtěla se nahřát,protože měla pocit,že je chladno.

 

 

Už jsem se smířila s rozervaným linem, otrhanýma tapetama, rozkousanýma botama, roztahaným toaleťákem, rozežranými el. kabely, sežranými telefonními aparáty . Delší dobu byl klid. Včera klid nebyl. Včera to bylo hodně špatný. Přišla jsem domů. Můj vítací automat Taminka a ostatní perpetum mobile mě ovšem nevítalo. Lekla jsem se. Ležela na místě a kňučela. Obvykle, když něco provede, vítá mě pomalu, lísavě, s přiklopenýma ušima a ihned si lehá na záda. Když nic neudělá, skáče 2 m do vzduchu, štěká, vyje, olizuje mě i na temeni hlavy. Teď ani nevstala. Zavolala jsem na ni. Něco z ní kapalo, smrdělo to a ihned jsem byla strašně špinavá. Ztuhla jsem. Polil mě studený pot. Vešla jsem do kuchyně. Kuchyňské skříňky byly pootevírané a jejich obsah se válel po celém bytě. Nádobí. Rozkousaná 400stránková kuchařka. Na šroubky rozebraný mixér. Na prvočlánky rozmontovaný toustovač. Formy od bábovky hranatého tvaru. Grilovací rošty ve tvaru vlnitého plechu. To vše bylo dokonale vyváleno v žlutohnědé páchnoucí kapalině. Friťák - převrhlý, olej - vyteklý, 2,5 l oleje rozšlapaného a rozváleného po celém bytě. Celá Taminka a ostaní pesani  od oleje. Stěny od oleje. Nábytek od oleje. Já? Od oleje. Došla mi slova i humor…

 

 

 
 
 

        Už jsem dlouho nic nepsala o malérech mých pesánků,což neznamená,že by už byli vzorní a nic nezničili.Ale na rozdíl od dřívějška to jde.Jen jedno napůl sežrané bambusové prostírání,4 propisovačky,klávesnice stokrát přetapaná Taminčinýma tlapkama, a tím pádem také několikrát zablokovaná,a jelikož opravdu nejsem žádný expert,tak jsem počítač musela restartovat,protože jsem nevěděla,co s tím.Pořídila jsem jim jeden koš na hračky,toho si zatím nevšímají,zato koše na spaní,který jsem koupila na aukru spíše pro štěnata,toho si určití jedinci všímají až moc,holt není nad rozkousané proutí,že?Ale to jsou jen maličkosti,což se mi zdá už podezřelé,takže se děsím blížícího se dne,kdy jedu na kontrolu k lékaři a budu většinu dne pryč,asi abych si při zpáteční cestě domů vzala raději nejméne tři prášky na uklidnění,protože by mne jinak ranila mrtvice,a to tady budu před odjezdem přestavovat,co se dá,jen aby se Taminka nedostala k počítači a drátům,bude to tady jako při stěhování.Už se opravdu "těším".                             

 
 

                    Na stránkách stále něco připisuji,ale sem do malérů svých pesanů jsem se už dost dlouho nedostala,což je dobře anebo na pováženou,protože potom by to stálo zato.Připadá mi to,že se Taminka trochu zklidnila,i když dnes mi zrovna vyškubla obrázek z rámu a jala se ho porcovati na malé kousky,ale to je zatím jen slabý odvar k tomu,co se navyváděla předtím.Ona už přesně ví,kdy něco vyvede,a když je to jen maličkost,tak stejně mizí preventivně někam do nějaké škvíry,kde bych na ni nedostala.Merlinek už je zklidněný delší dobu,takže ted mi přibyla Mariachi,ale ta má na blbnutí ještě dost dlouho plné právo,protože jí ted byly dva měsíce.Uvidím,jak se začne projevovat,až trochu povyroste,protože zatím je to malá kulička,která se srdnatě pere hlavně s Adélkou,a když Adélka už chce mít klid,tak jí dá výchovný pohlavek a Mariachi si ke mně běží stěžovat.Takže zatím takový spíše zlověstný a pověstný klid,to jsem zvědavá,jaká "jobovka"to potom bude,pravděpodobně pro mě mrtvičný stav,i když nutno podotknout,že zatím jsem to přežila,to srážky s blbci jsou stokrát horší!!!!

 


    Taminka opět excelovala.Počasí venku nic moc,ale podle předpovědi mělo být ještě hůře,tak jsem se rozhodla,že pojedu udělat rychlý nákup,abych nebyla dlouho pryč.To jsem sice splnila,ale přesto mne doma zase čekalo nečekané.Už za dveřmi na velké chodbě se mi zdálo,že Tamina štěká nějak blízko,říkala jsem si,že přece není možné,aby přeskočila 80 cm vysokou překážku ve formě plůtku ve dveřích,ale nemyslitelné se stalo opravdovým skutkem.Taminka se celou dobu,co jsem byla pryč,vesele proháněla celým bytem,lítala po gaučích,byla v koupelně,vysadila mi kaktus,což se divím,že nebyla potrestána nějakým tím trnem,ale potvůrky mají štěstí.Tak jsem měla zase o zábavu postaráno.Milá slečna věděla,už když jsem vešla dovnitř,že je zle a už začala brečet a předvádět tanec svatého Víta,ale stejně jsem jí naplácala zadek a nebavila jsem se s ní,takže se snažila stále se nějak přišmajchlovat,aby jí bylo odpuštěno,je to fakt uličnice,ale nedala bych ji ani za nic,je to svým způsobem můj miláček.

                                JARNÍ KOUPÁNÍ PSŮ                                                 Že je jaro se u nás pozná podle nastupujícího výskytu klíšťat a následuje tudíž koupání psů a napouštění jejich kožíšků přípravkem proti nim, blechám a dalším škudiblíkům. Přípravek je to super, funguje úžasně – ale ta anabáze kolem :-(
Psy musíme nejprve vykoupat v šamponu, spláchnout, aby byli promočení až na kůži a pak se musejí prolít roztokem a nechat přirozeně uschnout. Takže to probíhalo následovně:

                      Tamina šla do koupelny dobrovolně, jelikož je ještě pitomá a od loňska si to nepamatuje:-) Pod sprchou stála se staženým ocasem, třepala se strachy a hrůzou se nehýbala.

                        Ovšem starý mazák Čiko okamžitě poznal, co se chystá :-) Sedl si na zadek a seděl. A seděl a seděl a seděl .

                          Ve sprše stojí a číhá,jak by zdrhnul. Ví totiž, že nám to na dlažkách klouže .Nejlepší je, když mi takhle zdrhne pěkně našamponěný a vletí na gauč – to se stalo jednou, od té doby si dávám pozor a zavírám všechny dveře, jelikož podruhé bych ho už do té sprchy nedostala.

                            Vykoupat jezevce je hračka, ten jen stojí jak ovce a temně vrčí.

                              No a pak je vypustím po bytu, kde jsem předtím všude roztáhla různé deky, přehozy a jiné hadry, o které se čoklíci vysuší. Nejprve se otřepou v kuchyni (nahodí sporák, myčku a všechny skřínky, takže druhý den je vše puntíkaté a musím to celé leštit), další kolo otřepávání se je v obýváku – před televizí, aby puntíkatá byla i ona. Pak vletí na gauč a otřou se do něj (na něm je též bezpečnostní přehoz). Potom se porůznu přesunují po celém bytě a otírají se o vše, co najdou. A zálibně koukají na zavřené dveře do ložnice, jelikož dobře vědí, že v peřinách by se vysušili nejlépe a nejdříve.

                                Když už jsou patřičně nacucané všechny bezpečnostní hadry, dám je pryč a nastane fáze "namáčení koberců".

    Výsledkem celé akce je:

    Následkem akce je:

 

PSÍ SLIB


  • Nebudu krást cukroví ze stolu, ani jiné potraviny a zapíjet to čajem, kávou či jakoukoli tekutinou, která není určená pro mě
• Budu si pamatovat, že popelář nekrade naše věci.
    • Vyklepu dešťovou vodu z mé kožešiny PŘED vstupem do domu.
• Nebudu jíst kočičí potravu, předtím než ji snědí kočky, nebo po nich dojídat.
    • V autě nebudu trvat na koukání z otevřeného okna, když venku prší.
• Neupustím rozžvýkanou kostičku nebo mokrý tenisák do spodního prádla někoho, kdo sedí na záchodě.
    • Budu si pamatovat, že pohovka není ručník, a stejně tak paniččin a pánečkův klín
    • Nepotřebuji se prudce postavit, když ležím pod nízkým stolkem.
• Nebudu válet mé hračky za ledničkou.
    • Když se mi chce zvracet, nebudu pro ten účel vyhledávat poslední zbytky vyčištěného koberce, ani postele pánečků.
• Nebudu zvracet v autě.
    • Nebudu jíst mrtvé ptáky, raky, ryby, kraby, atd. a ani se v nich nebudu válet.
• Nebudu olizovat tvář člověka poté, co jsem jedl zvířecí výkaly.
  • Nevzbudím paničku tím, že strčím svůj chladný, mokrý nos pod peřinu.
        • Nebudu žvýkat pánečkův kartáček na zuby.
• Nebudu krást paniččino spodní prádlo a tančit s ním všude po dvorku.
    • Má hlava nepatří do ledničky, myčky na nádobí nebo do pračky.
• Nerozhodnu se na řemínku k pronásledování veverky, když panička stojí na kluzkém trávníku.

To slibujeme,no fakt..!!!

  DLOUHO JE TICHO PO PĚŠINĚ..... je to pravda,ted moji miláčci nějak sekají latinu,asi to bude tím,že už Taminka přešla přes pubertu a zklidnila se,co se týče lumpáren,pro změnu začala knourat jako malé dítě,když na ni zavrčí někdo,komu přece jen nedá pokoj a hned běží za mnou si postěžovat a knourá a knourá,dokud ji nevezmu na klín a tím ji tak "ochráním" před ostatními.Zase to máme poněkud jinak postavené,protože máme nové klece a pelechy,z Aukra od lidí,už vše používané,ale měla jsem štěstí,je to všechno pěkné.Ted zase jemně zlobí Čikinek,který málem způsobil,že jsem se považovala za úplného zdegenerovaného člověka.Udělala jsem si kafe a já mám zlozvyk,vždycky musím nechat na dně,nedopíjím.A dvakrát za sebou se mi stalo,že jsem přišla k hrníčku a nic tam nebylo.Říkala jsem si,že už jsem se asi zbláznila,nebo že by nějaký duch?Ten duch byl Čikinek.Lapla jsem ho,ale spíše mi to přišlo k smích,když jsem ho viděla,jak strká hlavičku do hrnku a snaží se vylemtat do poslední kapičky moje kafe.Křikla jsem na něj..a to byl fofr,jak se snažil mi zmizet z dosahu.

  17.6.2010

 


Co může nežádoucí chování vyvolat?

- změna bydliště
- nový člen rodiny (dítě, pes, kočka i další druhy na které se dá žárlit)
- nový partner ve vašem životě
- smrt zvířecího kamaráda
- rozvod
- smrt majitele
- stavební úpravy bytu a pohyb cizích lidí po bytě
- dlouhé odloučení
- nuda
- lhostejnost majitele vzhledem ke zvířeti

                                

                              Je září 2010,už jsem sem nepsala moc dlouho,jednak je to tím,že mí psí liláčkové se kupodivu dost dlouho nepodíleli na žádných extra velkých lumpárnách a jednak proto,co jsem napsala na začátku celých webovek,nebyla jaksi nálada ani chut.Ale z letargie mne vytrhla včera moje Katynka.Chodíme spolu do města,může jít navolno,poslouchá naslovo,když jede auto,sama si už sedá a čeká,až přejede.Ve městě má pamatováka jako hrom,přesně si pamatuje,do kterého krámu se mnou jde a kam nejde a čeká venku.K těm pro ni,a co bych to zapírala,i pro mne,atraktivním obchodům,patří cukrárna a jídelna na rohu náměstí.To už se vždycky zastaví a kouká,jestli jí odsouhlasím,že tam teda jdeme.Včera jsme nešli do jídelny,ale zastavili jsme se v cukrárně,tam už jde první a uvelebí se pod jednou židlí a čeká věci příští.Včera byla navýsost spokojená,že jdeme do cukrárny,dostala šlehačku.Nespokojená byla,že nejdeme do jídelny,ale místo toho jdeme do papírnictví,kde ona sedí a čeká.Sedla si už předem a jala se čekati na paničku,až koupí kus tapety.A najednou byla včudu.Vyšla jsem ven a málem mne ranila mrtvice,protože tam spořádaně nečekala.Tak jsem rychle zapřemýšlela-sama by se nevydala daleko,stále se ohlíží,jestli jdu za ní,s nikým by nešla,takže musela jít zpátky do nějakého pro ni známého krámu.Vydala jsem se tedy zpátky a modlila se,aby někde byla.Ušla jsem asi 100 metrů a z jídelny vyběhli dva pánové,jeden byl pan majitel,kterého znám,druhý Polák,který předtím Katynku obdivoval,že poslouchá a je vychovaná a oba začali volat,že tam mám pejska.Oddechla jsem si a šla pro milou Katynku,která si tam hověla pod židlí,kde bývá vždycky a zřejmě čekala,až jí panička dojde a koupí jí kostičku.Lidi z toho měli legraci a já bych mohla slyšet upadnout kámen z mého srdce na zem,jak jsem si oddechla,že je na světě a v pořádku.

.

Dlouho jsem nepsala ani stránky a už vůbec ne sem.Ted už mnoho prostoru pro lumpárny mých zbylých pejsků není.Obě dámy už jsou pomalu ve věku seniorek,moje milované lumpačisko Taminka už lumpačí u jiných majitelů.ale je pravda,že tady mám živel ještě větší,než byla ona.Tím přírodním úkazem zkázy je Sofinka.Tu nelze skutečně uhlídat ani náhodou.Takže součet jejího měsíčního působení u mne je rozkousaný kabel od lampy,rozkousaný kabel od nabíječky na mobil,.zdevastovaná umělá výzdoba v misce-vůbec umělé kytky jsou její specialitou a zřejmě také lahůdkou.Napůl sežraná knížka o psech,toho jsem si ani nevšimla,to zřejmě dělala jen potajmu,když nehrozilo nebezpečí,že se najednou objevím.Nebudu počítat,kolik klubíček vln mi změnila na chuchvalce čehosi,takže skončily jako nápln polštářků.S oblibou se za mnou žene na onu místnost a tam mi připadá jako lev,číhající na kořist v podobě toaletního papíru a potom už je to kdo z koho,bud ho včas zdvihnu dost vysoko,kam nedoskočí,mebo mi ho vyškubne a je v prachu.Potom už jen sbírám maličké kousky po celém bytě,protože ona tu svou kořist jen tak nemíní pustit.

TOPlist