Založit webové stránky nebo eShop
 

Žijeme. Kdo? No přece já a holky....!

Rady pro nové majitele štěnátka
ZÁKLADNÉ ZÁSADY V TÝCHTO HORÚČAVÁCH PRE MAJITEĽOV PSOV

Letné horúčavy najhoršie neprežívame my ľudia, ale naše zvieratá. Niektorí majitelia si to žiaľ neuvedomujú a tým vystavujú svojho štvornohého priateľa život ohrozujúcemu nebezpečenstvu.

- Obmedzte vychádzky, najideálnejšie na skoro ráno alebo večer po ochladení.

 
- Nezaťažujte zviera v horúcich dňoch nadmerným pohybom a aktivitou - môže nastať kolaps organizmu (napríklad beh pri bicykli, výcvik, aportovanie).
 
- Nenúťte zviera kráčať po rozpálenom asfalte/piesku/štrku! Na prechádzke využite trávnaté plochy.
 
- Zabezpečte psovi neustály prístup k čerstvej vode, ktorú pravidelne obmieňajte. Misku s vodou na záhrade položte do tieňa, nie na slnko.
 
- Nenechávajte zvieratá v žiadnom prípade v aute, ani len na 5 minút! Hrozí uhynutie! Ani vtedy, ak je auto postavené v tieni a má otvorené okienko. Vzduch v aute neprúdi a veľmi rýchlo dochádza k prehriatiu organizmu a k úpalu.
 
- Neuväzujte psov priamo na slnko pred obchody, reštaurácie a pod.
 
- Pri cestovaní autom napríklad na dovolenku, nezabúdajte aj na pitný režim svojho psa. Cestovanie v MHD vôbec neodporúčame, jedine v nevyhnutných prípadoch.
 
- Uvedomte si, že zviera s obmedzenou možnosťou pohybu - v koterci alebo na reťazi - nemá ako ujsť, ak sa tienisté miesto zmení počas dňa na horúce! Nehovoriac o koterci, ktorý sa raz-dva vyhreje a mení sa na "saunu"! Zabezpečte psovi voľnosť a tieň, aby sa mohol v prípade potreby skryť. Odporúčame popolievať trávu alebo terasu na miestach, kde zvykne pes oddychovať. Psa tiež nezatvárajte na balkón!
 
- V prípade, že je nutné použiť náhubok, vyberte si priestranný, aby v ňom pes mohol otvoriť papuľku. Je to ich jediná možnosť ako sa schladiť!
 
- Pozor aj na teplotné šoky, napríklad pri vstupe rozhorúčeného psa do vody alebo pri namierení prúdu studenej vody z hadice priamo na psa.
Fotka: ZÁKLADNÉ ZÁSADY V TÝCHTO HORÚČAVÁCH PRE MAJITEĽOV PSOV

Letné horúčavy najhoršie neprežívame my ľudia, ale naše zvieratá. Niektorí majitelia si to žiaľ neuvedomujú a tým vystavujú svojho štvornohého priateľa život ohrozujúcemu nebezpečenstvu. 

- Obmedzte vychádzky, najideálnejšie na skoro ráno alebo večer po ochladení.
- Nezaťažujte zviera v horúcich dňoch nadmerným pohybom a aktivitou - môže nastať kolaps organizmu (napríklad beh pri bicykli, výcvik, aportovanie).
- Nenúťte zviera kráčať po rozpálenom asfalte/piesku/štrku! Na prechádzke využite trávnaté plochy. 
- Zabezpečte psovi neustály prístup k čerstvej vode, ktorú pravidelne obmieňajte. Misku s vodou na záhrade položte do tieňa, nie na slnko. 
- Nenechávajte zvieratá v žiadnom prípade v aute, ani len na 5 minút! Hrozí uhynutie! Ani vtedy, ak je auto postavené v tieni a má otvorené okienko. Vzduch v aute neprúdi a veľmi rýchlo dochádza k prehriatiu organizmu a k úpalu.
- Neuväzujte psov priamo na slnko pred obchody, reštaurácie a pod.
- Pri cestovaní autom napríklad na dovolenku, nezabúdajte aj na pitný režim svojho psa. Cestovanie v MHD vôbec neodporúčame, jedine v nevyhnutných prípadoch.
- Uvedomte si, že zviera s obmedzenou možnosťou pohybu - v koterci alebo na reťazi - nemá ako ujsť, ak sa tienisté miesto zmení počas dňa na horúce! Nehovoriac o koterci, ktorý sa raz-dva vyhreje a mení sa na "saunu"! Zabezpečte psovi voľnosť a tieň, aby sa mohol v prípade potreby skryť. Odporúčame popolievať trávu alebo terasu na miestach, kde zvykne pes oddychovať. Psa tiež nezatvárajte na balkón!
- V prípade, že je nutné použiť náhubok, vyberte si priestranný, aby v ňom pes mohol otvoriť papuľku. Je to ich jediná možnosť ako sa schladiť!
- Pozor aj na teplotné šoky, napríklad pri vstupe rozhorúčeného psa do vody alebo pri namierení prúdu studenej vody z hadice priamo na psa.

 

OČI

Psí oči jsou horší než lidské.Podle nejnovějších výzkumů psi vidí jen velmi slabě barvy,většinu věci vnímají v černé,bílé a v odstínech šedé.Díky umístění očí má pes sice velký zorný úhel,ale nevidí tak plasticky jako lidé.Nedokáže ani tak přesně odhadnout vzdálenosti.Při špatných světelných poměrech však dokážou jeho oči využít zbytkového světla lépe než lidské.Pes vidí člověka,přeměty nebo zvířata dobře jen v případě,že se pohybují.Jestliže se zastaví, ve psím oku rozosstří.Slepý pes proto není ani zdaleka tak postižený jako slepý člověk.Třebaže v silničním provozu nebo v cizím terénu jsou procházky s ním možné(z bezpečnostních důvodů) jen na vodítku ,je pes bez problému schopen skutečně vychutnávat svoji existenci a orientovat se pomocí zbývajících skvěle vyvinutých smyslů.

 

Tři časté pověry o výchově psa


Možná jste to už slyšeli: Pokud váš pes zlobil, vytrestejte ho po vzoru psí mámy vytřepáním za kůži na krku…

Jenže to by byla chyba, protože takové jednání by nadělalo víc škody než užitku! Jaké další pověry mezi pejskaři (téměř) zlidověly?

 

Pověra: Psa je nutno povalit na záda a přidržet ho za krk, aby byl potrestán a ukázalo se mu, kdo je tu pánem.

Hierarchie mezi člověkem a psem hraje bohužel v hlavách majitelů psů a také mnoha rádoby zkušených „výcvikářů“ stále ještě velkou roli. Pokud bychom si chtěli vzít jako oporu mnohokrát citovanou vlčí smečku, musíme si uvědomit, že její struktura nadřazenosti a podřazenosti má především smysl při regulaci rozmnožování, rozdělení zdrojů potravy a všechny další věci, které jsou důležité pro tento živočišný druh. Avšak my lidé představujeme jiný druh než naši psi. Nesoupeříme s nimi ani o sexuálního partnera ani o potravu.

Dokonce i kdyby byl pes natolik hloupý, že by přehlédl, že nejsme psi, musel by se ptát, co že jsme to za špatného vůdce smečky: ani si neznačíme močí své teritorium, ani se nezajímáme o sousedovu hárající fenu. Každý čtenář se musí u těchto příkladů jistě usmívat. Přesto jsou téměř všichni majitelé psů pevně přesvědčeni o tom, že právě jejich pes neustále kuje plány, jak by dneska mohl dosáhnout vlády nad svou rodinou a zítra snad nad celým světem.

Vedle skutečnosti, že my jsme lidé a naši psi jsou psi, a že nás určitě nepovažují za psy, hovoří ale proti teorii hierarchického uspořádání mezi člověkem a psem ještě o něco více.

Psi nejsou vlci. Prostý přenos způsobů vlčího chování na psy je v poslední době stále častěji kritizován, neboť psi, jak se zdá, se vyvíjeli jiným směrem a s důrazem na jiné chování, než je tomu u vlků. Předchůdci našich dnešních psů nalezli v prvních lidských sídlištích ekologickou skulinu nabízející dobrý životní prostor pro zvířata, která vykazovala geneticky podmíněnou vyšší „ochotu nechat se ovládnout“, než tomu bylo u ostatních. Tato zvířata mohl žít u lidí jako samotáři a tak se relativně rychle vyselektovala více krotká zvířata. Vyvozuje se z toho, že v poměrně krátké době mohla vzniknout skupina zvířat, která měla vzezření psům podobné a také se projevovala pro psy typickým štěkáním.

Způsoby chování, jako přátelská a uklidňující komunikace, byly dalšími přednostmi selekce a opět se „vypěstovaly“. Na základě této teorie je proto tvrzení, že psi jsou smečková zvířata, která se stále orientují na striktně zachovávané hierarchické pořadí, stále spornější.

Nežádoucí způsoby chování psa se stále často vysvětlují a i v televizi interpretují tak, že pes není správně „podřízen“, a proto působí takové problémy. Je to však příliš zjednodušené tvrzení a škodí často více, než je zdrávo.

Podle této teorie, jež je ve skutečnosti pouhou smyšlenkou, musí být pes samozřejmě vždy, když ukáže nežádoucí chování, námi potrestán „přirozeným“ způsobem, čímž napodobujeme „alfa vlka“.

Avšak k tomu, aby pes jiného psa povalil a šel mu po hrdle, dochází jen tehdy, když se jedná o skutečně vážný boj na život a na smrt. Dokonce i kdyby nás náš pes považoval za psa a našemu gestu dokázal porozumět, byla by to pro něj pohrůžka smrtí, kterou bychom mu v tomto okamžiku vyslovili. Každý, kdo považuje svého psa za člena rodiny a kamaráda, by si měl položit otázku, zda je takovéto řešení nutné. Lze to přirovnat k situaci, jako bychom svému dítěti vyhrožovali pistolí, kdyby přišlo domů pozdě. Přátelská a důvěrná komunikace by se takovými ataky znemožnila. Pro psa se tím stáváme nevypočitatelnými a nemálo psů se takovýmto zacházením stává nervózními a rovněž nevypočitatelnými. Mnozí se dokonce brání, což pak některé cvičitele většinou vyprovokuje k neadekvátnímu násilí proti psovi nebo v nejhorších případech dokonce vede k jeho utracení.

 

Pověra: Člověk musí projít dveřmi jako první, aby ho pes uznával jako „vůdce smečky“ neboli psa alfa

Tato rada tady vlastně zastupuje mnoho jiných „moderních“ rad. Vypadá to, jako kdyby byly v průběhu času „tvrdé“ metody podřízení psa (například uchopením za čumák nebo povalením na záda) vystřídány „měkčím“ přístupem. K tomu se pak přidává řada „pravidel“, která mají zlepšit soužití člověka se psem.

Vyjadřování naší nadvlády v systému hierarchie se děje pouze prostřednictvím psychologické demonstrace moci. Máme lepší místo k ležení (pes nesmí na gauč nebo do postele), jíme jako první a jako první procházíme dveřmi. Samozřejmě, že toto naše jednání sice slouží jako jakási prevence před problematickým chováním psa (aby nebyl agresivní), bohužel ale v době, kdy už se stejně nedá nic dělat („Tvůj pes vedený na vodítku štěká na jiné psy? Pak je nutné snížit jeho postavení v hierarchii.“) Bylo by opravdu pěkné, kdyby to bylo tak prosté.

Nápadnosti v chování našich psů jsou totiž vícevrstvé a představují vždy směs aktuálního citového rozpoložení, naučených prvků prostřednictvím reakcí z okolního prostředí a majitele, socializace učení se ve štěněcím věku a mnoha dalších věcí. Kdyby to bylo tak jednoduché, ptali bychom se zcela oprávněně: Jak to, že pak vůbec ještě existují problematičtí psi?

Taková silná zjednodušování nejsou bohužel zcela bez nebezpečí. Teď možná namítnete. „Ale u našeho psa to pomohlo!“ U vašeho psa by také bývalo pomohlo, kdybyste třeba všechno provedli v opačném pořadí: kdybyste bývali důsledně a nanejvýše pečlivě dbali na to, aby pes vždy jedl jako první, vždy šel dveřmi jako první a byl nucen spát na gauči.

Zlepšení přinese už sama skutečnost, že majitelé jsou pomocí pravidel přinuceni k tomu, aby psa pozorovali a zaměstnávali se jím. A tohle nemá nic společného s nějakým pořadím v hierarchii, nýbrž jde o prostou teorii učení. Například právě přidělování zdroje krmení představuje po psa důležité teoretické učivo. Když majitel začne psa trénovat a zabývat se tím, aby zvíře svou potravu už nedostávalo z misky, nýbrž se k ní musí dopracovat, začíná psovi zcela jiný život. Je zaměstnán, zaobíráme se jím a on se může učit. Naše vzájemná vazba se postupně zlepšuje, s pořadím důležitosti to ale nemá co dělat.

 

Pověra: Zatřesení za kůži na zátylku jako výchovný prostředek napodobuje chování psí mámy.

Dovedu si představit, že tato pověra má spojitost se skutečností, že psí mámy svá štěňata zprvu nosí za kůži na šíji, když jsou ještě hodně malá. Žádná fenka s normálním sociálním chováním však nikdy svými štěňaty netřese. Držení za zátylek spíše připomíná na smrtelné záchvěvy kořisti – takže by to rozhodně nepředstavovalo přátelská zacházení s potomstvem. Při „výchově“ štěňat se fena k tomuto způsobu jednání nikdy neuchyluje.

A kdybychom ji my lidé přece jen chtěli napodobit, pak bychom museli psa uchopit za kůži na zátylku zuby. Jak už bylo dříve zmíněno, již samotné zevšeobecňování typu člověk = pes je velice nepravděpodobné, ale když k tomu ještě přidáme zevšeobecnění typu lidská ruka = máminy zuby, jistě uznáte, že je to přímo směšné.

Takovým zacházením vyvoláte u svého psa zcela zbytečně jen pocit strachu a nevypočitatelnosti a váš důvěrný vztah se ničí.

 

Psi také závidějí...


Možná si při přečtení titulku ťukáte na čelo… Psi a závist? To snad ne! Pro někoho je to možná málo uvěřitelné, ale rakouští vědci tvrdí opak.

 

V roce 2008 vyšly v renomovaném časopiseProceedings of the National Academy of Sciences výsledky rakouské studie, které poukazují na fakt, že psi pravděpodobně pociťují emoce podobné závisti.

Cit pro spravedlnost a schopnost závidět nejsou jen výlučnými vlastnostmi člověka. Výzkumníci prováděli podobné pokusy na různých druzích zvířat. U oblíbených opic, které jsou všeobecně známé jako velmi chytrá zvířata, sledovali, že dokážou projevovat emoce jako rozčílení a podrážděnost, když druhý jedinec dostane větší odměnu za provedení stejného úkolu. Neoceněné opice někdy dokonce „stávkovaly“ a ignorovaly zadaný úkol, když viděly menší ohodnocení svých snah.

Vědci podobné pokusy zopakovali u psů – nejoblíbenějších společníků člověka (kočkaři prominou). Velmi zajímavé je zjištění, že psi reagovali podobně jako opice. Byli však na rozdíl od primátů méně přecitlivělí na pomyslnou nespravedlnost při odměňování.

A jak vlastně pokus probíhal? Do experimentu bylo zapojeno 29 psů, u nichž byla zjištěna ochota splnit jednoduchý úkol - dát pac. Psi a jejich páníčci byly seřazeni vedle sebe po dvojicích (čtyřnožci seděli před svými majiteli). Psům byl vydán povel „dej pac“ a za podání tlapky bylo zvíře odměněno buď kouskem uzeniny, nebo chleba. Pokus se opakoval za různých podmínek. Někdy se experimentu účastnil pouze jeden pes, jindy dva, kteří se mohli vzájemně pozorovat. Po splnění úkolu psi dostali odměnu ve formě jídla. V některých případech ale odměnu dostal pouze jeden ze psů, případně se kvalita jídla lišila: jeden dostal kus uzeniny, druhý jen kostičkou tmavého chleba. Výzkumníci došli ke zjištění, že psům nevadilo, jaký typ odměny dostali (i když je uzenina atraktivnější než chleba, psům to bylo v zásadě jedno) jako spíše to, když za provedený cvik nedostali žádnou odměna a psí kolega ve dvojici ano. V takovém případě rychle přestali spolupracovat a dokonce se odmítali na člověka, který je o „pac“ žádal, byť jen podívat. Taková reakce byla vyhodnocena a označena jako projev nelibosti. Z výzkumu vyplynulo, že psi pociťovali křivdu, pokud odměnu nedostali, zatímco jejich kolega ano. Na rozdíl od opic, které si kvality odměny velmi dobře všímají a dávají najevo případnou nespokojenost, žádný ze psů neodmítl méně lákavou odměnu.

Vědci výsledek pokusu označili za možnou evoluční cestu závisti, která u primátů (nemluvě o člověku) dosahuje mnohem sofistikovanějších podob.

 


  Zákon zrady: Bude-li váš pes doma a navštíví vás zloději, přátelsky jim olízne tvář a provede je po těch místech, kde máte uschovány cennosti.

Riflerovo doplnění zákona zrady: Skutečně hlídat bude pouze lednici a spíž.

   Lairův pelíškový zákon: Pokud investujete nemalé peníze na zakoupení krásného psího pelíšku, štěně v něm nikdy nezamhouří oko. Čím dražší, tím odpornější a špinavější hadr si štěně vybere za podušku.

Zákon míčových her: Štěně miluje hru s míčkem. První míček, který štěněti hodíte, rozbije okno nebo křišťálový lustr.

   Hloupý pes opakuje stále ty samé naschvály, chytrý pes si vymýšlí neustále nové.

Pes, kterému odepnete vodítko, okamžitě ohluchne. Tato hluchota se týká pouze vlnové frekvence vašeho hlasu. Jako protiváha se všechny ostatní zvuky slyšené psem zesílí. Zejména štěkot jiného psa, vzdáleného i kilometr a více, slyší pes velice zřetelně.

   Howlův zákon přímé úměry: Pes ponechaný o samotě v uzavřené místnosti vyje tím hlasitěji, čím více sousedů je v dané chvíli na doslech.

Deafův zákon poměru sil: Intenzita vytí psa ponechaného o samotě v uzavřené místnosti je tím větší, čím je větší vzrůst a muskulatura vašeho souseda, pracujícího na směny.

   Zákon stupňování agresivity: Pes ruší ze spánku pouze ty sousedy, kteří jsou schopni a ochotni pustit se s vámi do fyzické potyčky.

Frištenského zákon: Je-li váš soused mistrem republiky v řeckořímském zápase, vyje pes až do naprostého ochraptění.

   Zákon o střetu zájmů: Váš a psův názor na to, co je jeho majetkem, se diametrálně liší.

Tellerův zákon nerovnoprávnosti: To, že s vámi pes nechce jíst u stolu, znamená, že toho nejste hodni.

   Zákon hloubkové kontroly: Pes, který s vámi chce jíst u stolu, pouze kontroluje, zda nejíte něco lepšího, než předkládáte jemu.

Walkerův nátlakový zákon: Pes chce chodit na procházku zásadně tehdy, kdy se to naprosto nehodí vám.

   Zákon změny denního režimu: Nejvhodnější dobou pro venčení psa je pro něj druhá až pátá hodina ranní, pokud v tu dobu spíte.

Zákon rozměrnosti: Čím většího psa máte, tím menší místo na spaní pro vás zůstane v ložnici.

   Zákon vytěsnění: I malý pes dokáže ve vaší posteli zaujmout takovou polohu, aby pro vás nezbylo prakticky žádné místo.

Mediální zákon: V obývacím pokoji pes obsadí jediné křeslo, z něhož je dobře vidět na televizi.

   Zákon o působení přírodních sil: Máte-li kdekoliv v bytě patogenní zóny, které na vás negativně působí, uzpůsobí pes zařízení domácnosti tak, abyste nemohli sedět nebo ležet nikde jinde než právě na nich.

Diktátorský zákon: Pes není členem vaší rodiny. Pes je jejím neomezeným vládcem.

   Zákon nadřazenosti ras: Na všechny ostatní členy rodiny pohlíží pes jako na pouhé řadové členy smečky sloužící k tomu, aby psovi zabezpečovali pohodlný a bezstarostný život.

Zákon duality: Najdete-li psa v boudě, znamená to, že zároveň se psem je v boudě i předmět, který má pro vás velkou důležitost a k němuž má pes přísně zapovězený přístup.

   Zákon objemový: Nemůžete-li ve své domácnosti najít cokoli, co se vejde do psí boudy, najdete to ve psí boudě.

Deformační zákon: Věci, které pes odvleče do boudy, změní tvar takřka okamžitě poté, co se v boudě ocitnou.

   Spoilovo rozšíření deformačního zákona: Zpětně už to nefunguje.

Zákon o přetvářce: Doporučí-li vám chovatel štěně s tím, že je to takový hodný ňouma, který by mouše neublížil, můžete vzít jed na to, že budete do konce psího života platit sousedům zakousnuté slepice.

   Zákon přirozeného výběru: Pokud zbývá k odběru jediné štěně, věděli předchozí zájemci dobře, proč si právě tohle štěně nevybrali.

Zákon fyziologické změny: V případě nutnosti se dokáže objem psího krku a hlavy zmenšit až na polovinu.

   Konzumační zákon: Narazí-li váš pes na pohozenou poživatinu, okamžitě ji konzumuje.

Zákon konzumační absurdity: To, co může být pro vašeho psa poživatinou, by mnohdy nejedli ani vězni v Gulagu.

   Konzumační zákon schválnosti: Pes, jemuž se udělalo nevolno po konzumaci pohozené poživatiny, zvrací vždy až po vstupu do bytu.

Crookův bezpečnostní zákon: Navštíví-li vás zloději, nebude váš pes doma.

   Burglarův dodatek k Crookovu zákonu: Bude-li váš pes doma a navštíví vás ozbrojení zloději, bude se tvářit, že není doma.

Zákon zbytečného trestu: Jakýkoli trest psa pouze motivuje k tomu, aby vymyslel účinnou pomstu.

   Zákon nezbytné pomsty: Psí pomsta je vždy o hodně horší než nejhorší trest, který jste schopni v praxi aplikovat.

 

                  

Pravidla psí výchovy

  • Pes nesmí do domu.

  • Dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.

  • Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.

  • Pes smí jenom ke starému nábytku.

  • Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.

  • Pes smí do postele, když si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.

  • Pes smí pod pokrývku, když je pozván.

  • Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.

  • Lidé se musí psa dovolit, když chtějí spát pod pokrývkou.

  • V noci smí být s člověkem pod pokrývkou je jeden pes.

  • Dobrá, tak teda dva psi, ale nikdy víc.

  • No,...

 

Zákony psího vlastnictví:
Jestli se mi to libí, je to moje.
Pokud to mám v tlamě, je to moje.
Pokud ti to můžu sebrat, je to moje.
Pokud jsem to měl před chvilí, je to moje.
Pokud je to moje, nesmí se to podobat ničemu z tvých věcí.
Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje.
Pokud to jen vypadá jako moje, je to moje.
Pokud jsem to viděl první, je to moje.
Pokud si s něčím hraješ a položíš to, je to moje.
Když se to rozbije, je to tvoje.

Co se můžeme naučit od psů:
Když na něco dostatečne dlouho civíš, získáš to.
Nevycházej bez průkazu.
Buď k lidem otevřený; své pocity můžeš vyjádřit počůráním jejich bot.
Když je čas spát, nech návštěvu návštěvou a běž si lehnout.
Vítej lidi přátelsky - studený čumák v klíně je ta nejlepší z cest.
Když něco provedeš, přijmi za to zodpovědnost (hned jak tě vyvlečou z pod postele).
Když to není mokré, není to opravdový polibek.

V čem jsou si psi a muži podobní:
Oba zaberou příliš mnoho místa v posteli.
Oba mají iracionalní strach z vysavače.
Oba si značkují svá teritoria.
Žádný z nich neřekne, co je trápí.
Menším vzrůstem bývají nervóznější.
Nemyjí nádobí.
Oba prdí bez ostychu
Ani pes ani muž si nevšimnou nového účesu.
Oba jsou krajně podezřívaví k pošťákům.
Oba nechápou, co je zajímavého na kočkách.

 

 

Odčervení
Štěňata by měla být od 2. týdne věku pravidelně každé 2 týdny odčervována až do věku 3 měsíců, dále každý měsíc do 1 roku a poté 2 - 4 x ročně dle způsobu života psa. Pokud je pes v kontaktu s těhotnou ženou nebo dětmi, měl by být odčerven minimálně 4x ročně. S odčervováním by tedy měl začít chovatel, vést o něm záznamy a ty předložit při odběru novému majiteli, který v něm pak bude pokračovat. Důvod opakovaného odčervování v intervalu 2 týdnů u štěňat je ten, že téměř každá fena má v těle (ve svalech, v játrech a v dalších orgánech) zavrtané "spící" larvičky škrkavek, které se při graviditě probudí a provrtávají se přes dělohu do plodu štěněte. Další dávku larviček dostane štěně v mateřském mléce. Tyto larvičky se ve štěněti opět zavrtají do svalů a orgánů a postupně se uvolňují do střeva, kde dospívají v dospělé škrkavky. Všemi dosud známými odčervovacími prostředky zahubíme jen dospělce, kteří už jsou ve střevě. Proto musíme odčervovat opakovaně, neboť dokud se štěně nezbaví zásoby larviček a nevytvoří si schopnost bránit jim ve vývoji v dospělce, dozrávají v něm stále noví a noví parazité. První odčervení by mělo být provedeno pomocí speciální pasty, která škrkavky jen ochromí, ale nezabije, takže celé odcházejí a nerozkládají se ve střevě. Při jejich rozkladu totiž vznikají látky, které jsou pro velmi mladá štěňata jedovaté. Pak můžeme pokračovat dále touto pastou, tabletkami, nebo použít velmi moderní preparát Stronghold, který je sice dražší, ale podává se jen 1x za měsíc, po celou tuto dobu se drží v krvi zvířete a hubí škrkavky stále a ne jen nárazově jako ústně podávané preparáty a navíc chrání po celý měsíc i proti blechám a kožním a ušním roztočům. Tento způsob doporučujeme.

Očkování
Očkování je nejjednodušším a přitom nejdůležitějším způsobem, jak předcházet řadě infekčních onemocnění (parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, psincový kašel, coronaviróza, leptospiróza, vzteklina), z nichž většina ohrožuje pejska přímo na životě a některá jsou přenosná i na člověka. Základní očkovací schéma u moderních, dnes používaných vakcín je 6, 9 a12 týdnů věku. Každé očkování obsahuje o něco širší kombinaci chorob a v posledním je obsažena i vzteklina.

Krmení
Kvalitní krmení je naprostým základem správného růstu a vývinu psa. Nemůžeme krmit psa nekvalitní potravou a očekávat, že z něho vyroste krásný, zdravý a silný jedinec. Názory na to, co je kvalitní potrava, se různí a procházejí názorovým vývojem. Výzkumy na zahraničních universitách a ve výzkumných centrech velkých a seriózních firem zaměřených na výrobu krmiv pro psy a kočky přinesly zejména v poslední době mnoho nových poznatků, které jsou často i v přímém rozporu s tím, co se tradovalo v minulosti.
Granule nebo vařená strava?: to je otázka, se kterou se setkáváme velmi často. Nelze a ani nechceme zcela zavrhnout používání klasické vařené stravy. Jen vždy majitele upozorňujeme na obrovskou pracnost ve srovnání s komerčními krmivy. Chcete-li psovi vařit, znamená to mít zdroj kvalitního masa- svaloviny, vždy ho dobře provařit pro odstranění rizika infekce, mísit ho v poměru 1/3 masa ku 2/3 přílohy (rýže, těstoviny, vločky), přidat zeleninu, vitamíny, minerály. Nikdy nebudete znát přesné složení takto připravené stravy a to nebude nikdy stejné, protože pokaždé použijete jiné suroviny. Je tu vysoké riziko předávkování vitamínů (vit. D) a hlavně minerálů (vápník !!!- katastrofa pro kostru a klouby rostoucího psa). Především si ale přiděláte spoustu práce a Váš byt dostane špatně vyvětratelnou vůni závodní kuchyně. Tímto způsobem lze odchovat psa na relativně vyvážené stravě, ale je to velice, a v dnešní době zcela zbytečně pracné a komplikované. Doporučujeme proto používat KVALITNÍ a ověřená komerční krmiva, zejména v granulované formě.

GRANULE: Rozhodli jste se tedy pro granule. Různé výhodné cenové nabídky v supermarketech jako 10 kg za 140-200 Kč jsou jasné. Za takovou cenu nelze nakoupit ani kvalitní suroviny, natož vyrobit kvalitní granule. Takové krmení je dobré leda pro slepice, ale rozhodně ne pro psa, a už vůbec ne pro rostoucí štěně. Pomineme-li tyto vyložené excesy kvality, zůstává před námi těžký úkol vybrat si z mnoha více či méně kvalitních výrobků na českém trhu ten, který bude našemu psímu kamarádovi nejvíce vyhovovat. Obecně platí, že na krmení bychom neměli příliš šetřit zejména v prvním roce života, kdy se buduje kostra, imunitní systém a tělesná konstituce. Kvalitní krmení, pravidelné a kvalitní očkování a odčervení jsou absolutním základem, který když neošidíme, máme šanci odchovat zdravého jedince s dobrou kondicí, schopného odolat většině chorob a vynaložené náklady se nám tak mohou vrátit na úsporách za veterinární ošetření. Vždy platí, že prevence chorob je levnější než jejich léčba.

Jaké tedy zvolíme granule? Nemohu a ani nechci poskytovat kompletní průzkum trhu a prověřit všechny značky a výrobce. Uvedu jen namátkou ty, které znám a o jejichž kvalitách jsem se osobně přesvědčili.Purina, K-9, Royal Canin, jsou krmiva střední třídy, která poskytnou dospělému psu vše, co potřebuje. Chceme-li si být jisti, že mu poskytujeme to nejlepší, můžeme si vybrat z krmiv představující opravdový vrchol kvality nabízené v rámci celé zeměkoule, včetně naší republiky. Je už vcelku jedno, kterou z těchto značek si vyberete, je to jen otázka individuálního vkusu a rozhodnutí, protože všechny tyto firmy jsou zárukou kvality. Já preferuji firmu Eukanuba a PROPLAN Purina, pokud chcetze levnější,ale přesto dobré granulky,tak mám Brita nebo Bono.
Důležité je i odlišení krmiv pro různé velikosti plemen. Dnes už se ví, že malá plemena mají značně odlišné požadavky na výživu než velcí psi. Proto tyto firmy vyrábí granule pro malá, střední a velká plemena.

Krmný režim: Štěně, stejně jako malé dítě, je třeba přivyknout na pravidelný režim krmení. Mělo by jíst do věku 1 roku 3x denně, do věku 2 let 2x denně a v dospělosti 1-2x denně. Granule zalijeme teplou vodou, necháme je zchladnout na tělesnou teplotu a nabídneme je pejskovi. Necháme mu je 10-20 minut. Co nesní, to mu vezmeme, uložíme v lednici a ohřáté na tělesnou teplotu nabídneme při příštím krmení.

Pokud namočené granule nesní během jednoho dne, vyhodíme je, aby se nezkazily. Snažíme se nenechávát psovi jídlo ležet k dispozici celý den, a to ani suché granule. Takový pes se nenaučí správně jíst a buď se přejídá a je obézní, nebo naopak při celodenním uždibování necítí pořádný hlad, jí málo a může být hubený. Granule namáčíme v čisté vodě a s ničím je nemícháme. Výrobci kvalitních granulí mají své výzkumné ústavy, ve kterých dlouhé roky (Eukanuba 55 let) hledají a sestavují ideální složení jednotlivých krmných směsí. A když takový vyvážený výrobek smícháte s masem, nebo mlékem, zlikvidujete jejich úsilí a vytvoříte nové krmení o novém, neznámém a většinou nevyhovujícím složení. Mějte proto vždy na paměti, že granule nejsou přílohou k masu nebo čemukoliv jinému, ale kompletní vyváženou potravou která obsahuje vše potřebné pro dospělého psa, tedy i to maso. Zároveň je nutné dodat, že ani v naší CHS striktně nedodržujeme, aby štěně jedlo pouze granule. Štěňátkům i vaříme, např. kaši ze "štěněčího mléka", těstoviny nebo rýži s masem kuřecím, hovězím s nastrouhanou mrkví nebo dáváme tvarohy, sýry, pribiňáky. Štěně nenecháváme nikdy hladovět. Je to jak s malými dětmi: pokud pejsek není zrovna velký jedlík, necháváme i suché granule( nemohou se zkazit) k dispozici stále. K návykům o pravidelnosti podávání jídla je možné pak experimentovat a učit až v dospělosti psa, kdy je pes plně vyvinut a určitě zdravému psu jednodenní hladovka neublíží. Vše chce rozumně zvážit vždy k povaze psa.

Dávkování: Obecné dávkování bývá u každého krmiva napsané na pytli. Vždy ale platí, že spotřeba krmiva je přísně individuální záležitost a liší se u každého jedince. Je třeba proto vyjít z průměrné doporučené dávky a podle přírustku či úbytku hmotnosti zvířete množství krmiva doladit. Je třeba ale hlídat, aby pes nebyl ani příliš hubený a ani (což je mnohem častější) příliš obézní. Obezita u psů způsobuje stejné problémy jako u lidí. Cukrovku, nadměrné zatížení srdce, ledvin, páteře a kloubů. NIKDY nedávejte psovi KOSTI!!! Nepotřebuje je. Není nic, co by z nich mohl získat. Vápníku má v normálním krmení více než dost a vše ostatní je jen odpad. Kosti mohou poranit krk, jícen, žaludek či střevo, ale i když jsou měkké, nebo namleté, pohlcují vodu a mohou vyvolat zácpu. A někdy natolik vážnou, že se ji nepodaří vyřešit jinak než náročnou a drahou operací.

Dietní strava


 

Jestliže má váš pes průjem, měli byste jeho zdravotní stav konzultovat s veterinářem. Hlavně u štěňat to může signalizovat závažné onemocnění. Ve většině případů však lékař diagnostikuje pouze podráždění žaludku a střev, což je většinou následek nějaké dietní chyby.

 

I když je trávicí soustava psů vesměs odolná, může se stát, že si občas „zkazí žaludek“. Někteří psi jsou rození žrouti a zhltnou vše, co na procházce najdou (zbytky jídla, odpadky, kosti, mršiny) a navrch to zapijí vodou z kaluže. Jiní naopak v zimě nadšeně ochutnávají sníh a jsou tak horkými kandidáty na „sněhovou gastritidu“. Přinášíme vám pár tipů, jak překonat zažívací problémy svého čtyřnohého mazlíčka (pro jistotu však jeho zdravotní stav konzultujte i s veterinářem). Kromě dietní chyby může být průjem způsoben také stresem.

Dospělému, jinak zdravému psovi nasaďte 24 hodinovou hladovku. Pokud to nebude stačit, doporučuje se podávat na přechodnou dobu dietní stravu. Kromě komerčně vyráběných krmiv pro trávicí obtíže můžete psovi podávat domácí dietní krmivo. Během akutního onemocnění žaludku a střev by mělo být lehce stravitelné, s nízkým obsahem tuků a balastních látek. Jako zdroj bílkovin lze doporučit libové kuřecí maso. Jako obměnu můžete psovi nabídnout sýr cottage. Vhodným zdrojem sacharidů jsou vařená rýže nebo vařené brambory. Poměr proteinů a sacharidů by měl být 1:2.

Během dne krmte psa raději větším počtem malých porcí než jednou velkou. Z hlediska úspory času je výhodnější připravit si denní krmnou dávku najednou a pak ji uchovávat lednici. Krmivo podávejte v pokojové teplotě.

Veterinář vám nejspíš navíc předepíše roztok elektrolytu, který se přidává do pitné vody (tím se vyhnete případné ztrátě minerálů). Během diety psovi nepodávejte jakékoliv jiné potraviny. Zakázané jsou především tučná a sladká jídla. Jakmile se trávení zreguluje, začněte do dietní stravy postupně přimíchávat obvyklé krmivo. Jedním z účinných pomocníků proti průjmu na cestách i doma jsou tablety Dia dog. Obsahují přírodní látky, které regulují zažívání, uklidňují podrážděnou sliznici a váží bakterie, toxiny a další škodliviny. Zároveň podporují růst přirozené střevní mikroflóry. Z preparátů používaných v humánní medicíně se osvědčila také Smecta nebo živočišné uhlí.

 

Nadýmání

Páchnoucí plyny bývají často upozorněním, že pes nemůže stravu optimálně strávit. Nadýmání způsobují například luštěniny (včetně soji, kterou obsahují i některé granule superpremiového označení), laktóza (mléčný cukr obsažený například v mléce či tvarohu), živočišná vaziva apod. Tyto suroviny však obsahují i hotová krmiva, proto může být pes nadmutý i po granulích. Pokud po některé značce obzvlášť „prdí“, je vhodné vyměnit ji za jinou. Mezi další nadýmavé položky patří například různé sušené pochoutky (vzpomínám, že moje fenka byla nejvíc „uprděná“ poté, co snědla celý sušený kravský mulec), zelenina, zeleninové vývary s granulemi, které v létě rychle kvasí aj.

Naopak mezi snadno stravitelné potraviny patří maso (obzvlášť kuřecí nebo jehněčí) v kombinaci s rýží.

 

Zácpa

Její příčinou bývají ve většině případů především kosti nebo mnoho vlákniny spojené s nedostatkem tekutin. Zkuste dát psovi projímavé potraviny: například klasickou krmnou dávku zakapejte olivovým olejem (množství přizpůsobte velikosti psa). Zkusit můžete také mléčné výrobky, kousek banánu, případně sušené meruňky. Někteří chovatelé doporučují čerstvá játra (z hlediska eliminace potenciálního rizika parazitické nákazy, je lepší maso alespoň 48h přemrazit). Obecná zásada je však jasná: Zácpu nepodceňujte a raději se poraďte s veterinářem. Neléčená zácpa se může lehce zhoršit…

-vr-

Zdroj: Anna Laukner, Pes – správné krmení, jednoduše, chutně, zdravě, vydalo nakladatelství Grada

 


                                  

Obsah psí lékárničky
 

  • punčocháče nebo pružné obinadlo (na zhotovení náhubku)
  • nůžky s tupým hrotem
  • pinzeta
  • roztok na výplach očí
  • mast nebo pudr s antibiotickým účinkem
  • teploměr
  • obinadlo široké 5 - 10 cm
  • náplast široká cca 5 cm
  • sterilní gáza
  • vata
  • staré ponožky
  • peroxid vodíku
  • hydroxid hořečnatý
  • vazelína
  • zinková mast
  • roztok na čištění uší
  • mýdlo
  • kleště s ostrými špičkami
  • osuška nebo deka (na zhotovení nosítek)
kartička sdůležitými telefonními čísly - na veterinárního lékaře apod.

Co přinutí psa, aby ztichnul?

  • Veďte svého psa k tomu, aby štěkal jen na povel. Jakmile zmlkne, řekněte „Klid!“ a dejte mu pamlsek. Tím posílíte žádoucí chování.
  • Málo vytížený pes obvykle štěká z nudy. Postarejte se o jeho plné zaměstnání. Pozor, ze znuděného psa se stává nezvladatelný „bručoun“!
  • Když je pejsek na zahradě sám, hlasitě štěká na každé auto, kolemjdoucí nebo i na nezvyklé předměty. To je normální! Vyhnout se tomuto štěkotu můžete jen tím, že psa nebudete nechávat na zahradě samotného, nebo mu alespoň zabráníte ve vizuálním kontaktu s provozem na ulici.
  • Jestli pejsek štěká vytrvale a nepřestává, zkuste starý, osvědčený a přitom neškodný trik – postříkejte ho vodní pistolí.
  • Zvíře, které sedí v autě u okna a pozoruje okolí, někdy štěká. Takového psa dejte proto v autě do přepravky tak, aby z ní neviděl ven.

 

Psí spánek


 

Zdravý dospělý pes, který žije v bytě, přizpůsobí vlastní biorytmus rytmu života rodiny. Psi však mají všeobecně větší potřebu spánku než lidé, takže si mnohokrát i během dne lehce zdřímnou. Jde vlastně o odpočinek se zavřenýma očima, který jeho divoce žijící předkové využívali vždy, když odpočíval vůdce smečky. Ve fázi lehkého spánku jsou smysly psa ve střehu, sluchem kontroluje každý šelest v bytě. Z fáze hlubokého spánku, který tvoří pouhých 20% prospané doby a kdy je pes zcela uvolněný, ho probudí jen silnější zvuky.
 

Psí sny

Chovatelé mají jasno i bez výzkumů: jejich psům se sny zdají. Doložit to mohou množstvím pozorování, kdy psi ze spaní kňučí, trhavě pohybují končetinami, naprázdno polykají, mrkají i zavřenýma očima. Sny mají stejně jako lidé dobré a špatné. Každý pozná, jestli je právě teď jeho pes na procházce v milovaném lese, nebo zda ho pronásleduje zlý pes od sousedů. Není radno na psa, který se právě v nereálném světě snů chystá k sebeobraně, sahat a v dobré vůli ho budit. Mohl by si propojit sen se skutečností a nerad pánovi ublížit. Vzbudíme ho jemným voláním a až potom ho uklidníme i dotykem.
Ostatně i ve smečce psů už byly popsány případy, kdy se jednomu psovi zdál úzkostný sen a druhý jej olizováním probudil. Neví se ovšem, zda chtěl kolegovi ulevit od nepříjemných pocitů, nebo zda bylo záhodno jej vzbudit proto, aby hlasitými projevy neprozradil úkryt skupiny.

Jak to chodí ve snu

Psi skutečně prodělávají ve spánku fázi označovanou jak REM (rapid eyes movement – rychlé pohyby očí), což je stejná fáze, která je popsána i u lidí právě při snění. To byl základní předpoklad, na jehož základě se přistupovalo k různým metodám zkoumání spánku u psů. REM nastupuje asi půl hodiny po usnutí a opakuje se po určitých intervalech. Během REM spánku sebou psi škubou a pohybují nohama.
Je prokázáno, že štěňata mají více REM spánků, a to už od prvních měsíců života.

Nedostatek spánku neurotizuje

U psů, koček i lidí se pravidelně střídají jednotlivé fáze spánku. Vyrušováním či zabraňováním spánku, nebo pokud některá fáze z jiného důvodu opakovaně chybí, způsobuje zvířeti těžká traumata. Poučme proto své děti, aby nechaly spící kočičky a pejsky odpočinout, protože odpočinek dělá v psychice hotové zázraky. O to raději se pak zvířata budou dětem věnovat.
Mimochodem i lidé, kteří trpí chybějící fází spánku, trpívají duševními poruchami.

Do klubíčka

O tom, proč se psi před ulehnutím točí na místě, existují různé teorie. Podle některých si předkové psů žijící v travnatých stepích museli nejprve udusat místečko k odpočinku, podle jiných si schoulením zachovávali tělesnou teplotu, podle dalších nevystavovali zbytečně citlivé a zranitelné části těla možným predátorům, jiné zase, že psi spící ve skalních štěrbinách a pod převisy museli šetřit s místem…
Jakmile se ale pes cítí uvolněně a v bezpečí, zcela natažen ulehne na bok, případně i na záda.


 

 

BACHOVA KVĚTOVÁ TERAPIE

Co je Bachova květová terapie (Bachovy esence).

Tvoří ji 38 výtažků z různých květů a rostlin. Pomáhá člověku zvládnout nejrůznější záporné emoce, harmonizovat mysl a tím i nastartovat přirozenou obranyschopnost organismu.

Květové esence pomáhají člověku znovu uvolnit zablokovanou životní energii a uvést ji opět do pohybu. Každý nezpracovaný problém, všechny starosti, strachy a bolesti z minulosti, které člověk utrpěl či někomu způsobil, blokují životní energii a oslabují připravenost člověka postavit se na odpor škodlivým zevním vlivům. Květové esence pomáhají lidem k celostnímu pohledu na věc a způsobují, že se pak stávají otevřenějšími, schopnějšími lépe čelit negativním vlivům a připravenějšími na konflikty.

Květy nemají za úkol vyzmizíkovat psychické a tělesné symptomy, nýbrž slouží jako pomocný prostředek k překonávání toho, co tyto symptomy způsobilo. Dr.Bach byl hluboce přesvědčen, že každý člověk má ve svém životě určení nebo úkol, který se rozhodl splnit. Jestliže nedochází k uskutečnění této vnitřní a vnější úlohy, mohou vznikat psychická nebo tělesná onemocnění, anebo se mohou přihodit jiné, těžké životní situace. Květové esence pomáhají člověku znovu uvést do souznění tělo, duši i ducha a jsou mu jedinečným zdrojem pomoci k životu v harmonii se svým Já.

Esence jsou čisté, nejsou škodlivé a nemají žádné vedlejší účinky. Nesprávně zvolená esence není tělem energeticky přijata, a proto nemůže způsobit žádné škody. Tato terapie nepotírá to negativní, co v člověku je, nýbrž podporuje jeho pozitivní potenciál. Vysoké kmitání, vibrace různých divoce rostoucích rostlin, které podle Dr.Bacha podléhají tzv.vyššímu “Uspořádání“ se přenáší také na člověka, který je užívá. Tento změněný harmonický stav tak umožňuje překonání problémů, výzev života a podporuje zdraví.

 

Ilse Maly, Bachova květová terapie
Bachova květová terapie pro zvířata - H.Graham, G.Vlamis Podrobné informace

Tato kniha popisuje účinky všech 38 Bachových květových esencí a jejich využití při léčbě celé řady domácích zvířat včetně koní, zemědělských i divokých zvířat nebo zvířat chovaných v zoologických zahradách. Popisuje i diagnostické příznaky u jednotlivých zvířat, iodpovídající léčebné postupy a ilustruje je na konkrétních případech shromážděných z praxe veterinářů, zdravotníků a specialistů na zvířecí chování.
 
 

              

Cestování se psy do zahraničí


Plánujete dovolenou v zahraničí a chcete si vzít svého čtyřnohého miláčka s sebou? Zde snad najdete odpovědi na všechny vaše otázky.

Nejprve byste měli navštívit vašeho veterinárního lékaře a nechat pejska prohlédnout. V případě, že by se vyskytl nějaký zdravotní problém, máte nejlepší příležitost pejska na cestu po zdravotní stránce připravit, event. ho naočkovat. Očkováním potřebným do jednotlivých zemí se budu věnovat v poslední části této kapitoly.

Nezapomeňte svému kamarádovi do kufříku přibalit pas, ve kterém byste měli mít osvědčení od veterinárního lékaře, že pes je v dobrém zdravotním stavu a má potřebné a aktuální očkování proti běžným nemocem a vzteklině. Pas je jednotný doklad platný ve všech členských státech Evropské unie. Je označen kódem země (pro Českou republiku písmena CZ) a pořadovým číslem, přiděleným Státní veterinární správou ČR. Získáte ho u schváleného soukromého veterinárního lékaře.

 

 

A když už jste na veterině, poraďte se se svým veterinárním lékařem, zda psa očipovat či nikoliv. Jsou chovatelé a majitelé pejsků, kteří upřednostňují tetování a identifikační známky, ale jsou i tací, kteří jsou spíše pro čipování. Záleží na úhlu pohledu, osobně jsem pro čipování. Tetování provádí poradce chovu nebo soukromý veterinární lékař a musí být čitelné. Označení mikročipem provádí soukromý veterinární lékař. K označení je možné použít pouze mikročipy splňující ISO normy pro mikročipy a čtecí zařízení - ISO 11784 a ISO 11785. Zvířata, která nejsou zapsána v plemenných knihách, musí být označena mikročipem.

Nyní již máte sbaleno, pejska vyšetřeného, oočkovaného, označeného, máte všechny potřebné doklady, tak nezbývá nic jiného, než se vydat na cestu. Ale jak, autem nebo letadlem? Toť další otázka, nad kterou se pozastavím.

Pokud jedete autem, je dobré nepodávat pejskovi jídlo nejméně čtyři hodiny před odjezdem. Během cesty si dělejte přestávky, během kterých pejska vyvenčíte, necháte ho proběhnout (na vodítku aby vám event. neutekl zmaten z cesty ) a necháte ho napít. Potravu mu během jízdy můžete podat jen v tom případě, že pejsek zvládá cestování bez jakýchkoliv problémů, jinak se krmení během cesty raději vyvarujte. V případě, že váš pejsek nemá rád cestování, poraďte se se svým lékařem o podání prášků na uklidnění, nebo zvažte, zda pejska vůbec vystavovat takové psychické zátěži, jako je právě stres z dlouhého cestování a cestování vůbec.

Vezměte si sebou dostatek vody a krmení. Krmení je důležité proto, aby si pejsek na dovolené nemusel zvykat na jiné , než na to, které mu podáváte doma a je na něj zvyklý. Zbytečně by ho to stresovalo.

D ůležitá je i bezpečnost pejsků v autě. Touto problematikou se zabývá řada výrobců, kteří nám nabízejí celou škálu produktů, jako je např. vnitřní ochranná síť za zadní sedadla, bezpečnostní postroj, bezpečnostní vodítko do auta. Doporučuji navštívit zverimex a s prodejcem se poradit o vhodnosti zabezpečení vašeho mazlíčka, protože každé plemeno si žádá jiného zabezpečení.

Pokud jste si naplánovali cestu letadlem, v dostatečném předstihu si zjistěte poplatky letecké společnosti za přepravu pejska. Rozdíly jsou také, co se týče pravidel přepravy. Některé letecké společnosti vám umožní mít pejska v přepravce pod sedačkou, u jiných leteckých společností musíte nechat pejska odbavit jako zavazadla. Z tohoto důvodu je dobré vybrat opravdu kvalitní a prostornou přepravku s pelíškem o několik týdnů dříve, než se plánujete vydat na dovolenou, a pejska na přepravku pomalu zvykat.

Nyní se vrátíme k potřebnému očkování. Jsou země, které mají odlišné podmínky pro vstup pejska na jejich půdu.
Citováno z webových stránek Státní veterinární správy v Praze.

 

 

CESTOVÁNÍ SE PSY Podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003
 

1. Očkování proti vzteklině - zvířata musí být očkována od 3 měsíců stáří. Toto očkování provádí soukromý veterinární lékař v souladu s vakcinačním schématem dané očkovací látky. V ČR je povinnost každoročního přeočkování.
2. Sérologické vyšetření na vzteklinu - k tomuto vyšetření odebere schválený soukromý veterinární lékař vzorek krve a odešle (po domluvě s lékařem může zajistit odeslání i chovatel) k vyšetření do schválené laboratoře. Minimální hodnota hladiny ochranných protilátek musí být 0,5m.j./ml.
3. Ošetření proti echinokokóze, ošetření proti klíšťatům – členské státy mohou stanovit další požadavky pro vstup zvířat v zájmovém chovu na svoje území, např. ošetření proti ekto- a endoparazitům. Ošetření musí být provedeno a potvrzeno soukromým veterinárním lékařem. V pasu musí být zaznamenáno datum a hodina ošetření, název přípravku a výrobce.
4. Schválený soukromý veterinární lékař - soukromý veterinární lékař schválený a registrovaný pro vydávání pasů krajskou veterinární správou, kterému byl vydán "doklad o schválení a registraci". Požadované podmínky pro schválení jsou uvedeny v žádosti o schválení.
5. Dodatečné požadavky a omezení některých členských států při vstupu psů, koček a fretek z České republiky na jejich území - některé členské státy si stanovily další požadavky pro vstup zvířat v zájmovém chovu na svoje území (např. ošetření proti vnějším a vnitřním parazitům) nebo omezily vstup mláďat mladších 3 měsíců neočkovaných proti vzteklině.

Požadavky pro cestování se zvířetem:
 

1. Cestování se zvířaty z České republiky do ostatních členských států EU, zpětný návrat a dovoz zvířat z těchto států
 

Musí být splněny tyto požadavky:
a. pas
b. identifikace zvířete mikročipem nebo tetováním
c. očkování proti vzteklině
Členské státy mohou povolit cestování s mláďaty mladšími 3 měsíců, která nejsou očkována proti vzteklině, pokud jsou provázena pasem a od narození pobývala v tomtéž místě, aniž by přišla do styku s volně žijícími zvířaty, nebo jsou provázena matkou, na které jsou závislá.
Stejné podmínky platí pro zpětný návrat a dovoz zvířat z těchto evropských států, které nejsou členy EU: Andorra, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, San Marino, Švýcarsko, Vatikán

2. Členské státy, které si stanovily další podmínky:

Kypr - ošetření proti echinokokóze a klíšťatům
Finsko - ošetření proti echinokokóze a klíšťatům

3. Členské státy nedovolující přemístění mláďat mladších 3 měsíců na své území:

Itálie, Kypr, Lotyšsko, Polsko, Francie
Poznámka: Při obchodování se zvířaty v zájmovém chovu musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře o tom, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledána v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení.

4. Cestování se zvířaty z České republiky do Velké Británie, Irska, Švédska a Malty
Musí být splněny tyto požadavky:

1. pas
2. identifikace zvířete mikročipem
3. očkování proti vzteklině
4. sérologické vyšetření na vzteklinu
5. ošetření proti echinokokóze
6. ošetření proti klíšťatům
Sérologické vyšetření není nutné opakovat, pokud po něm bylo zvíře pravidelně očkováno v intervalech doporučených výrobcem vakcíny. Štěňata a koťata mladší 3 měsíců nesmí cestovat. Cestovat s nimi lze pouze tehdy, pokud tyto členské státy udělí výjimku. Poznámka: Při obchodování se zvířaty v zájmovém chovu, musí být zvířata ještě doprovázena potvrzením veterinárního lékaře, že 24 hodin před odesláním zvířat bylo provedeno klinické vyšetření a zvířata byla shledána v dobrém zdravotním stavu a jsou schopna přepravy do místa určení

5. Očkování proti vzteklině

Očkování proti vzteklině musí být provedeno inaktivovanou vakcínou obsahující alespoň 1 mezinárodní jednotku (norma WHO). Pro účely cestování se zvířetem se považuje očkování proti vzteklině za platné: a. 21 dní po provedení očkování, které je podle vakcinačního schématu požadovaného výrobcem považováno za poslední pro základní očkování, nebo b. ode dne přeočkování, pokud byla očkovací látka podána během doby platnosti předchozího očkování v zemi, kde bylo toto předchozí očkování provedeno (platnost očkování je dána výrobcem). Toto přeočkování je však považováno za základní, pokud neexistuje veterinární doklad potvrzující předchozí očkování.

Sérologické vyšetření na vzteklinu Požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené alespoň 6 měsíců před vycestováním. Sérologické vyšetření lze provést nejdříve 30 dní po očkování proti vzteklině. Toto vyšetření musí být provedeno ve schválené laboratoři. Při cestování z České republiky do Velké Británie, Irska, Švédska a na Maltu je vyšetření vyžadováno u psů a koček.Při zpětném návratu a dovozu zvířat na území České republiky ze třetích zemí, které nejsou na seznamu vyjmenovaných 3. zemí, je vyšetření vyžadováno u psů, koček a fretek.Zvíře musí být mikročipem označeno před očkováním, vydáním pasu a odběru krve na vyšetření hladiny protilátek.

Velká Británie Požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené alespoň 6 měsíců před vstupem do země.

Irsko Požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené alespoň 6 měsíců před vstupem do země.

Malta Požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené alespoň 6 měsíců před vstupem do země.

Švédsko Požaduje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené minimálně 120 dní a maximálně 365 dní po očkování proti vzteklině.

 

6. Požadavky na odběr vzorků séra pro stanovení protilátek proti vzteklině

Odebranou krev je nutné ponechat několik hodin stát při pokojové teplotě do vytvoření koagula. Po několika hodinách (druhý den) se sérum stáhne pipetou, nebo slije do čisté plastové zkumavky (např. typu eppendorf).Větší množství séra lze získat po centrifugaci při 1000g po10-15min. Pro stanovení protilátek postačí 1 -1,5 ml čirého, nehemolytického séra. K séru se nepřidávají žádné konzervační látky a vzorky se uchovávají krátkodobě v chladu a dlouhodobě zamražené. Pro delší transport do příslušné laboratoře je rovněž vhodný chladový režim, nebo alespoň ochrana před vysokými teplotami. Schválenou laboratoří pro stanovení protilátek proti vzteklině je v České republice národní referenční laboratoř vztekliny při SVÚ Praha. Zájemce do laboratoře pro vzteklinu musí doručit sérum odebrané podle výše uvedené instrukce spolu s vyplněnou žádankou (SVÚ Liberec CZ/EN nebo SVÚ Praha CZ/EN). V žádance musí být vyplněny všechny údaje, jinak nebude vyšetření provedeno. Cena vyšetření činí 1280,-Kč plus poštovné ve výši 70,-Kč. Vyšetření je účtováno přímo majiteli zvířete a výsledek zaslán dobírkou. Souhlas majitele zvířete s touto formou úhrady vyšetření musí být v žádance potvrzen podpisem.
SVÚ Praha
Zkušební laboratoř diagnostiky infekčních nemocí zvířat
Oddělení patologie a parazitologie, laboratoř vztekliny
Sídlištní 136/24
165 03 Praha 6 - Lysolaje
Tel: 251 031 271 begin_of_the_skype_highlighting            251 031 271      end_of_the_skype_highlighting
Fax: 220 920 655
patologie@svupraha.cz


Balení vzorku U firmy O.K. SERVIS BioPro, s.r.o. je možné sipro balenía přepravu vzorků objednat obaly,které splňují požadavky pro zasílání infekčního materiálu tř. 6.2. dle mezinárodních norem UN 2814, UN 2900 a UN 3373 do zahraničí, a to i v chlazeném nebo mraženém stavu. Uvedené obaly lze objednat na adrese:
O.K. SERVIS BioPro, s.r.o.
Na Harfě 9
190 00 Praha 9
Tel.: 266 313 909-11
Fax: 266 034 686
info@oks.cz
http://www.biopro.cz/ /

 

7. Ošetření proti echinokokóze (odčervení)

Velká Británie ošetření 24 - 48hodin před vstupem do země
Irsko ošetření 24 - 48hodin před vstupem do země
Malta ošetření 24 - 48hodin před vstupem do země
Švédsko ošetření provedené ne více než 10 dní před vstupem do země
Kypr ošetření 24 - 48hodin před vstupem do země
Finsko ošetření provedené ne více než 30 dní před vstupem do země, do pasu musí být zaznamenána také dávka přípravku

8. Ošetření proti klíšťatům

Velká Británie ošetření 24 - 48 hodin před vstupem do země, k ošetření nelze použít obojek proti klíšťatům
Irsko ošetření 24 - 48 hodin před vstupem do země, k ošetření nelze použít obojek proti klíšťatům
Malta ošetření 24 - 48 hodin před vstupem do země, k ošetření nelze použít obojek proti klíšťatům
Kypr ošetření 24 - 48 hodin před vstupem do země, ošetření přípravkem, který obsahuje účinnou látku fipronil
Vysvětlení otázky nutnosti veterinárního osvědčení v souvislosti se svodem psů. Přemisťování a vnitrostátní přepravu zvířat řeší zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). Pokud se týká psů účastnících se svodu, vztahuje se na ně § 6 odst. 5 písm. b) výše zmíněného zákona. Jestliže pes má očkovací průkaz nebo pas pro malá zvířata, nepotřebuje veterinární osvědčení.Není důvod požadovat před svodem potvrzení od soukromého veterinárního lékaře.Výraz "psi musí být klinicky zdraví" znamená, že v době účasti na svodu pes nemá vnější příznaky onemocnění. Aktuální zdravotní stav psa posoudí soukromý veterinární lékař, který provádí přejímku zvířat. Na základě informací Státní veterinární správy zpracoval MVDr. Lubomír Široký

A jsme na konci této kapitoly. Pokud jste ji úspěšně dočetli až sem, dokázali jste připravit a zařídit vše potřebné na cestu, nic vám již nebrání, než svůj sen o společné dovolené s čtyřnohým miláčkem uskutečnit. Přeji vám a také pejskům hezkou dovolenou!
Mandau
Mandau

                                       

 

 

Vidí psi černobíle??

     

Ne, jedná se o starý omyl, který byl vyvrácen pozdějšími důkladnějšími pokusy. Psi vidí barevně, ale jinak než člověk. V oku jsou dva typy buněk schopných vnímat světlo - tyčinky a čípky. Zatímco tyčinky potřebují méně světla, ale vidí pouze černobíle, čípky jsou sice na světlo náročnější, zato dokáží vnímat i barvy. V lidském oku jsou tři typy čípků (pro modrou, zelenou a červenou barvu), které dohromady skládají barevný obraz tak, jak jsme zvyklí. Psi však mají pouze dva druhy čípků, a jejich vidění je proto podobné jako u lidí trpících zvláštním druhem barvosleposti -nerozlišují zelenou a červenou barvu. V jimi vnímaném světě převládají různé odstíny modré, žluté a šedé.

Psí zrak je od lidského odlišný i v jiných aspektech. Je to pochopitelné, protože se jedná o šelmy, které mají jiné potřeby (lov pohyblivé kořisti) než primáti (orientace v prostoru, barevné rozlišení potravy). Psi mají proti člověku v sítnici větší poměr tyčinek k čípkům. Barevné vidění u nich proto není tak vyvinuté, zato mnohem lépe vidí za šera. Za sítnicí mají navíc zvláštní reflexní vrstvu (tapetum lucidum), která odráží světlo zpátky a zvyšuje tak jeho využití. (Tato vrstva je obzvlášť silně vyvinuta např. u koček - proto jim oči ve tmě svítí.)

Ve srovnání s člověkem mají psi menší ostrost vidění, zato výborně vnímají pohyb. Jednotlivá plemena se liší vzájemným postavením očí, které určuje šířku zorného úhlu a schopnost prostorového vidění (to vyžaduje překryv zorných polí obou očí). Obecně platí, že psi svým zrakem obsáhnou větší část svého okolí než člověk.

Nesmíme zapomínat, že zrak není pro psa nejdůležitějším smyslem. Většinu informací o světě získává pomocí nesmírně citlivého čichu.

   

                    Proč to dělá? Ten pes pořád spí!


 


Stěžuje si na to jen málokterý majitel. Ale mnohé opravdu překvapí, kolik času pes prospí - pokud má příležitost. Můžete vzít jed na to, že sotva za vámi ráno zaklapnou dveře od bytu, pes se půjde přesvědčit, jestli jste stačili ustlat. Lákadlo peří je obvykle tak silné, že pár hodin pod milou dečkou vymění i za hrozbu trestu, pokud mu na to páneček přijde. Pes však není hloupý a jeho vnitřní hodiny mu spolehlivě napoví kdy vstát, abyste ho nepřistihli v ložnici in flagaranti. I když je nejlepší, není pánečkova postel podmínkou, bez níž nelze: v bytě je mnoho jiných pohodlných míst. Abyste nebyli se psem neustále ve při, radím přenechat mu jedno zajeté křeslo. Měl by si ho vysloužit, jinak si jej nebude tak považovat. Ušetříte si neustálé dohady o tom kde kdo bude sedět a předejdete oboustranně potupnému osahávání různých zakázaných kusů nábytku, zda ještě nejsou vlažná.

 

Pes skutečně prospí tolik času, kolik mu okolnosti dovolí. Jde o pozůstatek životního způsobu a denního režimu kdysi volně žijící šelmy. Psí (či ještě dříve vlčí) smečky vyrážely na lov až se soumrakem.                                                                                                                 

 
Přes den zvířata odpočívala, připravovala se na podvečerní aktivitu. Platilo to zvláště v oblastech s teplým klimatem, kde se zvířata přes den navíc skrývala před žárem slunce. Kromě toho - život volně žijících psů a jejich předchůdců se prakticky skládá ze stejných činností a fází, jako je tomu třeba u Eskymáků: obstarávání potravy a spánek, občas
starost o rozmnožení a o potomky. (V zemích, kde není věčný led a sníh, ještě mimo to chodíme občas do biografu.) Pes domácí byl starosti o shánění potravy zbaven, navíc masožravá zvířata ve volné přírodě věnují příjmu potravy
jen zlomek času: například liška kolem osmi minut denně. Na způsobu krmení se ani u domácích psů moc nezměnilo. Sexuální život psů pak podléhá přísné kontrole. Takže co mají vlastně kromě snění dělat?
Potřeba spánku je u psů objektivně, možná fyziologicky, rozhodně však měřitelně vyšší než u většiny lidí. Myslet na to by měli zvláště majitelé, kteří drží svého psa venku, kde na psa působí neustále množství vnějších (rušivých) podnětů, a kde je na něj kladena velká zodpovědnost za hlídání. Nejhůř jsou na tom psi uvázaní u boudy. I ti jsou někdy podezíráni, že místo ostražitého hlídání (k němuž byli pořízeni a za něž jsou živeni!) u boudy pospávají. Je to jen zdání: Pes je schopen tzv. povrchního, lehkého spánku, spíše jakéhosi utlumení, z něhož dokáže bleskurychle přejít do bdělého stavu a vrcholné ostražitosti. Jakmile je svých povinností zbaven, usíná hlubokým, spravedlivým spánkem. Po náročném víkendu na chalupě může trvat s minimálními přestávkami i tři dny. Ó, jak vám, vy psi, závidím.

                    Proč psi štěkají a jak na ně vyzrát?

DALŠÍ ZVUKOVÉ PROJEVY

Tiché kňučení: "To bolí!" "Někdo mi ubližuje!" Obyčejná osoba může takový zvuk zaslechnout nejspíše ve veterinární ordinaci, když pes trpí, nebo když se nějaký poddajný pes ocitne v cizím neznámém prostředí, které vypadá nebezpečně. Jde o kníkot podobný tomu, který vydávají štěňata, když ji jim zima, mají hlad nebo strach.

Hlasitější, o něco delší kňučení: "Prosím, dejte mi…" Chci…" Pes tento zvuk většinou používá, když se dožaduje žrádla či vodítka, když se snaží upoutat pozornost svého pána a podobně.

Vzdychnutí: tento zvuk, který bývá provázen ulehnutím psa a položením hlavy na přední tlapy, může mít dva významy:záleží na situaci a dalších viditelných projevech. Pokud má pes napůl přivřené oči, je to výraz spokojenosti a sděluje tak: "Je mi fajn a hodlám se tady složit".
Pokud má přitom pes oči naplno otevřené, pak je to výraz zklamání, že se nějaké očekávání nenaplnilo-asi nejlepším vysvětlením je: "Vzdávám to!"

Hluboký, táhlý štěkot: tohle je charakteristický zvuk psů během lovu. Kdybychom jej přeložili znělo by to asi takto: "Následuj mě!", "Dostaneme ho!"nebo " Všichni za ním!"
Štěkot s vytím: Zní to asi haf-haf-haf-haúúú, s posledním prodlouženým zavytím. Většinou to znamená: "Jsem sám," " Cítím se opuštěně" nebo "Je tam někdo?"

Vytí: " Jsem tady!", "Tohle je moje území!", "Slyším tě!" Sebejistý pes vyje často, aby všem oznámil svou přítomnost. Vytí také bývá častou odezvou na posledně zmíněný pocit. Je však pro lidské ucho o něco libozvučnější, neboť ono štěkání s vytím, v angličtině označované jako yip-howl, bývá označováno za velice truchlivé.

Bědování: Tenhle zvuk připomíná něco jako ar-owl-wowl-wowl… v krátkých časových intervalech. Je to kupodivu zvuk spontánního potěšení a vzrušení, který znamená: "Pojďme!" nebo "Mám radost!" Pes se tak projevuje, tehdy když se chystá něco, co má rád.

Supění: "Jdeme!" Klasické znamení vzrušení.

ccc

VRČENÍ

Slabé, hluboké vrčení: " Dej si pozor!" "Zpátky." Většinou je pes využívá jako výhružku. Útočník zpravidla couvne, a pes tak získá více prostoru.

Hluboké vrčení se štěkotem: Je to vrčení, které přechází ve štěkot. Znamená: "Jsem rozzloben a připraven bojovat!" Jedná se o jasnou výhružku, pokud bude následovat další nátlak na psa, pes zaútočí.

Vyšší vrčení se štěkotem: " Bojím se, jsem zastrašen, ale budu se bránit." Tohle je výhružka méně sebejistého zvířete, které však bude nejspíše bojovat, bude-li k tomu donuceno.

Vlnící se vrčení: Tohle vrčení postupuje od hlubokých až k vysokým tónům s drobnými poštěknutími. Znamená: "Jsem zděšen. Jestli se přiblížíš , možná budu bojovat, ale možná také uteču." Máme co do činění s bojácně-agresivním chováním velice nejistého psa.

Hlasité vrčeni,ale se skrytými zuby: " To je bezva hra!" "Bavím se!" Takový zvuk můžeme zaslechnout během zábav, vrčení přitom může být proloženo rádoby výhružným blafáním. Tento projev většinou vyjadřuje psovo intenzivní soustředění, jako pří bitvě o ručník nějaké podobné aktivitě.

ŠTĚKÁNÍ

Nepřetržité štěkání středního zabarvení: "Smečko, sem! Možná hrozí nebezpečí! Někdo se blíží do našeho území!"

Nepřetržité štěkání, ale o něco pomalejší a hlubší: "Vetřelec (nebo jiné nebezpečí) je velmi blízko. Připravte se k obraně!"

Výrazný štěkot se třemi nebo čtyřmi krátkými přestávkami a středního zabarvení: "Myslím, že je poblíž nějaký vetřelec nebo jiné nebezpečí. Vůdce smečky by to asi měl zkontrolovat."

Prodloužené neustávající štěkání se středními intervaly mezi každým projevem: "Je tam někdo? Jsem tu sám a chci společnost" To bývá nejčastější odezva na věznění nebo ponechání o samotě na dlouhou dobu.

Jedno nebo dvě ostrá štěknutí středního tónu: "Nazdar!" Jde o nejtypičtější způsob uvítání.

Jedno ostré, krátké zaštěknutí hlubšího tónu: "Tak dost!" Takový zvuk můžeme často zaslechnout od feny, která vychovává svá štěňata. Může také značit znechucení psa, například když ho vyrušíte ze spánku nebo zatrhnete o srsti při česání a podobně.

Jedno krátké ostré štěknutí se zvyšuje se intonací: "Co to je? nebo "Aha?" Značí poplašení nebo překvapení, Jestliže je dvakrát nebo třikrát zopakováno, znamená zřejmě: "Pojďte se na to podívat!" Pes svolává smečku k prozkoumání nové události. Stejný typ štěknutí, ale ne tak krátký a ostrý, oznamuje: " Sem!" Mnoho psů používá takové štěknutí u dveří, aby dali najevo, že chtějí ven. Totéž, ale o něco klidnější, znamená: " Skvěle!".

Jedno zavytí nebo krátké, velice vysoké zaštěknutí: "Au!" reakce na náhlou neočekávanou bolest.

Série vytí: "Bolí to!" "Jsem zraněn." Odpověď na déletrvající bolest či strach.

Zajíkavý, středně hluboký štěkot: Jestliže by se normální zaštěkání přepsat ?ruff", potom tohle by mohlo znít "arr-ruff". Přeložme to jako: "Pojďme si hrát!" Pes je využívá, když chce někoho získat pro svoji hru.

Zvyšující se štěkot: Je to většinou série štěknutí, každé začínající na střední úrovni a ostře stoupající téměř až k zavytí, ale přece jen ne tak úplně vysoko. Jde o hravý štěkot, užívaný při dovádivých rvačkách a přetahování, signalizuje vzrušení a značí něco jako: "To je skvělá zábava!"

 

OCAS

Pozice téměř horizontální, směřující od psa, nikoliv však strnule: Jedná se o známku pozornosti. Hrubě přeloženo znamení přibližně?: "Tohle by mohlo být zajímavé."
Ocas trčící od psa přímo horizontálně: Součást výzvy při setkání s cizincem nebo vetřelcem. V překladu by to znamenalo asi: "Ujasněme si, kdo je tady šéf."

Vztyčený ocas někde mezi horizontální a vertikální polohou: Neklamné znamení dominantního psa, který prosazuje svoji převahu jasným: "Já jsem šéf."

Ocas vztyčený a mírně zakroucený nad psova záda: Toto znamení říká: "Já jsem skvělý pes." Je to výraz klidného, dominantního psa, který má vše pod kontrolou.

Ocas je držen níž, ale stále ještě v nějaké vzdálenosti od tlap: " Relaxuji. Všechno je v pořádku."

Stažený ocas, poblíž zadní hlezen: Jestliže jsou tlapy napjaté a ocas visí podél nich dolů, znamená to: "Necítím se dobře" nebo "Jsem trochu ve stresu." Jsou-li však tlapy ohnuté dovnitř a pes má tudíž trochu snížený zadek, oznamuje tím: "Cítím se trochu nejistě." Je to gesto obvyklé obzvláště v neznámé situaci.

Ocas je stažen úplně mezi nohy: "Bojím se!" "Neubližuj mi!" Tento signál je obvykle zejména v přítomnosti dominantního psa nebo osoby, může to také znamenat: "Uznávám svou poníženou roli ve smečce, nehodlám s tebou soupeřit."

Zježená srst na ocase: Zježení ocasu psa je znamení agresivity. Může změnit vyznám každé pozice ocasu. Rovný ocas pak znamená: " Jsem připraven s tebou bojovat, jestli se nebojíš!" Pokud je ocas mírně vztyčen nebo zahnut nad záda, pak tím pes oznamuje: "Nebojím se tě a klidně se porveme, abych dokázal, že tady velím já."

Strnulý nebo ostře zahnutý ocas, zvednutý vzhůru: tento postoj je charakterističtější pro psy podobné vlkům, jakými jsou třeba němečtí ovčáci. Má podobný význam jako zježení ocasu. Předpovídá možný útok.

Mírné vrtění ocasu: Většinou pozdrav, interpretovatelný nejlépe jako "Nazdar."Vůči lidskému pánu to má význam: "Já vím, že se na mě díváš. Máš mě rád, viď? Je to odezva na pozornost společnosti.

Široké vrtění: "Mám tě rád." Takový projev lze většinou pozorovat při hraní, když jeden pes naoko útočí na druhého, vrčí, brumlá a štěká. Vrtění ocasem přitom působí jako protiklad toho všeho a má ujistit, že jde skutečně jen o hru. Značí: "Mám radost." v mnoha různých obměnách.

Pomalé vrtění ocasu ve střední výšce: Během psího výcviku si to vysvětluji jako: " Snažím se, porozumět tomu, co chceš. Chci vědět , co si myslíš, jenom si to nedokážu dát úplně dohromady." Když pes konečně vyřeší daný problém, rychlost i mohutnost vrtění se většinou prudce zvýši.

 

Psi zkrátka štěkají. To ví každý. Někteří majitelé se ale tváří překvapeně. Okřikují svého psa a snaží se mu vysvětlit, aby se na tu kočičku "vykašlal".

   

Je však pravda, že se najde dost domácích mazlíčků, co štěkají jako o život, takže se sousedi ani nevyspí. Proč to psi vlastně dělají? A lze na ně nějak vyzrát?

Zatímco třeba vlci štěkají zřídka, ti naši pejsci pobafávají často a rádi. Majitel je přitom schopen podle tónu rozlišit, o co si tím říkají. Také vědci zjistili, že třeba dospělé psovité šelmy dávají štěkáním většinou najevo svou agresivitu, zatímco mláďata poštěkávají spíš z hravosti. A došli k odbornému závěru, že ti naši domácí pejsci v tomto ohledu vlastně zůstávají štěňaty celý život.

 

Dorozumívají se s lidmi

Na rozdíl od svých divokých příbuzných mají také širokou škálu výrazových prostředků. Hlasitý štěkot přitom přichází ve chvíli, kdy se pes cítí ohrožen nebo zastrašuje jiného psa, pociťuje nejistotu nebo strach.

Příjemnější melodické štěkání pak pes používá vždy, když si s ním hrajeme nebo tím dává najevo, že on je tím druhým a poslušným. Tento druh štěkání se - podle vědců, kteří analyzovali jejich projevy - u divokých psovitých šelem vůbec nevyskytuje. Odborníci se proto domnívají, že právě tento neagresivní štěkot je určen k dorozumívání psů s lidmi. Takže bude zřejmě vhodnější přestat psa okřikovat a raději se snažit zjistit, co nám právě chce "říct". A když už jeho štěkot opravdu nejde vydržet, zkuste použít několik triků.

Co přinutí psa, aby ztichnul?

  • Veďte svého psa k tomu, aby štěkal jen na povel. Jakmile zmlkne, řekněte „Klid!“ a dejte mu pamlsek. Tím posílíte žádoucí chování.

  • Málo vytížený pes obvykle štěká z nudy. Postarejte se o jeho plné zaměstnání. Pozor, ze znuděného psa se stává nezvladatelný „bručoun“!

  • Když je pejsek na zahradě sám, hlasitě štěká na každé auto, kolemjdoucí nebo i na nezvyklé předměty. To je normální! Vyhnout se tomuto štěkotu můžete jen tím, že psa nebudete nechávat na zahradě samotného, nebo mu alespoň zabráníte ve vizuálním kontaktu s provozem na ulici.

  • Jestli pejsek štěká vytrvale a nepřestává, zkuste starý, osvědčený a přitom neškodný trik – postříkejte ho vodní pistolí.

  • Zvíře, které sedí v autě u okna a pozoruje okolí, někdy štěká. Takového psa dejte proto v autě do přepravky tak, aby z ní neviděl ven.

        

Konejšivé signály


 

Objev konejšivých signálů se stal jakýmsi celosvětovým revolučním poznáním v etologii psů. Naši psi s námi totiž během dne neustále komunikují. Samozřejmě každý ví, že pes se nám snaží něco sdělit, když štěká, ale málokdo tuší, že ke komunikaci využívá celé své tělo. Pokud se člověk na chování svého psa začne soustředit, brzy zjistí, že projevuje různá „gesta“ a pohyby. Občas si zívne, tu se olízne, jindy „z ničehož nic“ si začne kousat nohu, nebo uhýbat hlavou. Člověk tomu zřídkakdy přikládá hlubší význam a na psovy dotazy a prosby nereaguje.

 

Co jsou konejšivé signály?

Olíznutí serychlé, nepatrné olíznutí, nebo naopak jasně viditelné olizováni se.
Zívnutí pejsek si zívne a často následuje ještě další konejšivý signál.

Odklonění hlavy je ze strany psa jakýsi projev toho, že se chováte „neslušně, nezdvořile“, pes otočí hlavu, nebo ji mírně odkloní. Velmi často se takto děje při střetu s fotoaparátem.

Přivření očí/rychlé mrkáníje často doprovázeno právě odkloněním hlavy, či olíznutím se a je používáno zejména v situacích, kdy pejsek nemá možnost volby jiného signálu.

Přesměrované chování pes v klidu leží, když v tom se kolem něj začne dít něco, nerozumí tomu a je z toho zmatený, začne si třeba kousat nohu, lízat si břicho atd.

Čmuchánína vycházce si psa zavoláte, ale on najednou začne čuchat, natahovat čumák do vzduchu, jakoby lapal nějakou překrásnou vůni, nebo naopak začne čumákem rejdit po zemi a vy nabudete dojmu, že vás neslyší, nebo nechce poslechnout. Ve skutečnosti vás třeba jen konejší.

Ztuhnutí - tuto pozici pes často použije ve chvíli, kdy se potkává s jiným psem, zpomalí svůj pohyb, až dočista „zmrzne“. Napjatě stojí a nehýbe se.

Když se pes otočí k někomu bokem nebo zadkem, vysílá silně konejšivý signál.Kdy je psi projevují?

Psi používají konejšivé signály jako určitý druh komunikace. Snaží se dát jinému psovi (nebo člověku) najevo, že s ním mají přátelské úmysly a nehodlají se prát. Olíznutím, zívnutím či jiným signálem dává pes tvorovi, kterého právě potkává, najevo, jaké úmysly s ním má. V případě využití konejšivých signálů tedy říká, že jen ty dobré. Jednou ze situací, kdy pes vyšle konejšivý signál, je například seznámení.

 

Používá je i v jiných situacích?

Určitě ano, představme si situaci: pejsek leží v předsíni, na svém oblíbeném baculatém polštáři a odpočívá. Najednou zazvoní zvonek, členové jeho domácnosti jdou otevřít a do dveří se hrne několik lidí. Všichni se bouřlivě vítají a objímají, sem tam zavýskne pětileté děcko a strýcovi upadne kovová lžíce na dlaždice. Je zmatená atmosféra a pejsek se v ní nemůže vyznat, začne používat konejšivé signály jakožto informaci o tom, že útočit nechce, ale tato situace je mu nepříjemná a rád by, aby skončila. Pokud si jeho majitel všimne, že je pes nesvůj, může mu pomoci a poprosit hosty o trochu klidu. Pohlazení psa po tváři, směrem od koutků mu také může pomoci uklidnit se (psi se koutků vzájemně dotýkají ve chvíli, kdy se záměrně usmiřují a vykazují projevy přátelství). Během chvilky už vrtí ocasem a začne být spokojený z nově příchozích hostů. Pokud se ale bude pro pejska stresová situace stupňovat, může od neslyšitelných signálů přejít k těm, které jsou zvučné (štěkání, zakňučení nebo zavrčení). Až v tu chvíli nepozorný majitel zjistí, že je něco v nepořádku. A pes dostane vyhubováno, co si dovoluje štěkat… Majitel si totiž ani neuvědomí, že pes o svém neklidu upozorňoval konejšivými signály již dříve. Stejně tak je pes může začít vysílat v situaci, když před něj postavíte fotoaparát a hodláte si chlupatého čtxřnožce zvěčnit. Pes začne uhýbat, olizovat se a zívat… V tom případě „konejší fotoaparát“ a je z toho patřičně nervózní. Jsou tedy situace, kdy pes vysílá konejšivé signály, jelikož tím chce někomu naznačit dobré úmysly, nebo ho uklidnit, vidí-li, že je neklidný. Ale pak nastávají situace, kdy je pes ve stresu, neví, co se kolem něj děje, vysílá konejšivé signály a na vás je, abyste ho z nepříjemné situace dostali a pomohli mu. Konejšivé signály můžete pozorovat na stole u veterináře nebo při úpravě srsti v kadeřnickém salonu. To jsou chvíle a prožitky, které neovlivníte a pes je musí přečkat. Někdy pomůže vyslat konejšivý signál směrem k psovi a ten se tak uklidné. V jiné situaci vyslání konejšivého signálu může mít opačný efekt. Přirovnáním je situace, kdy se vás chodec zeptá „Kolik je hodin?“ a vy mu odpovíte „Kolik je hodin?“, tím pádem tu otázku vrátíte a je to bez efektu. Je potřeba se naučit a vědět, kdy signál použít a kdy je pouze vrácením otázky bez odpovědi zpět na stranu psa. Konejšivé signály pejsek často vysílá i při výcviku. Začne-li při poslušnosti vysílat „calming signals“, je něco špatně…  Dejte si přestávku, nebo začněte trénovat jiným způsobem. V tomto případě pouhé vrácení signálu nepomůže. Jdete-li davem lidí a váš pes začne tyto signály vysílat, můžete mu je vrátit a uklidnit ho tím. Nepomůže-li to, pak by se měl člověk snažit psa z nepříjemné situace dostat a zbytečně ho nestresovat (přejít na druhou stranu ulice, kde je méně lidí apod.)

Zeptám-li se lidí v mém okolí, jestli chtějí porozumět řeči svého psa a oni mi odpoví „ne“, zcela na ně měním názor. Podle mě jsou totiž sobečtí… A teď budu citovat Turid Rugaas „Jsme-li my (lidé) ti chytřejší, měli bychom se naučit porozumět jim (psům), nikoliv naopak“.

Jestli vás konejšivé signály zajímají a chtěli byste se o nich dozvědět více, doporučuji vám přečtení knihy Konejšivé signály od Turid Rugaas vydanou nakladatelstvím PLOT. Do českého jazyka ji přeložila Štěpánka Horáková. A to hlavní na konec - pozorováním psů a používáním signálů se toho v praxi dozvíte a naučíte také hodně! A mně již nezbývá, než vám popřát hodně zdaru!

 

Text: Veronika V.

Proč váš pes skáče?

Ve vývoji každého psa hraje naprosto nenahraditelnou roli raná socializace. Je důležité, aby chovatel se štěňaty komunikoval od toho nejútlejšího věku  - dotyky i slovy. Pokud je štěně dobře socializované má každého člověka, ke kterému je jeho pán přátelský, za přítele. Už od malička štěně vyjadřuje svou náklonnost matce tím, že jí olizuje koutky mordy. Zpočátku je to proto, že se u ní snaží vyvolat dávivý reflex pro vyvrhnutí potravy, ale postupem času se toto gesto mění ve vyjádření sympatií a náklonnosti. Pokud to dělá své mámě, proč by to nedělal vám? Dobře socializovaný důvěřivý pes má tendenci lidem stejně olizovat koutky a protože jsme poněkud vyšší, tak na nás skáče. Mnohé se dá odnaučit a mnohé se dá tolerovat. Odnaučování určitých projevů se však děje mnohem lépe, pokud pochopíme podstatu jednání našeho miláčka.

 

                                                                                                    V této kapitole se budu snažit Vám vysvětlit některé chování Vašeho nového štěnátka nebo už stávajícího pejska,jinak pro jakýkoliv dotaz,který tady nebude zodpovězen,máte v kontaktech moje telefonní číslo a meil,jsem Vám k dispozici,a pokud to nebudu vědět,určitě Vám odpověd najdu a dám Vám vědět dodatečně,nejsem pochodující enyklopedie,jsem jen člověk,a ten je,pokud si to ovšem přizná,ne všeznalec,ale člověk jednak omylný a jednak bytost,která když něco neví,tak se pídí a při svaté trpělivosti,což já si doufám tvrdit,že mám,pokud se týče pejsků,se té správné odpovědi dopídí.

 Proč štěně nemá rádo přenosku?

Především si uvědomte,zda jste štěnátko nedávali do přenosky násilím,nebo jste je tam nenechali příliš dlouho.Většina štěnat se naučí mít svou přenosku rádo jako  útočiště před jakýmkoliv nebezpečím,ale musíte ho s ní nejprve pomalu seznámit.Snažte se jej do přenosky opatrně nalákat třeba na nějakou jeho oblíbenou hračku,ale dvířka nechte otevřená.Dejte mu tam jeho oblíbenou deku,aby se tam cítilo pohodlně,ale nazavírejte stále dvířka,dokud se nenaučí do ní chodit samo.Akdyž se to naučí,začněte ho tam zavírat,ale vždy jen na krátkou chvíli,štěně se samo musí rozhodnout,kdy do ní půjde.Pokud štěně patří k jedincům,kteří si svou přenosku přesto nikdy neoblíbí,nahradte jí ohrádkou,do které mu dáte pelíšek na spaní.At už se rozhodnete jakkoliv,nikdy štěně nezavírejte na příliš dlouho s výjimkou noci.                                                                                                                                                                                            

  Proč moje štěně zapomnělo na dobré vychování?                      

      Štěně po  různě dlouhé době udělá něco,co už dávno nedělalo,počurá se,roztrhá knížku apod., a Vy na něj pravděpodobně zakřičíte.Většinou se lekne a někam se snaží zmizet,a když se uklidníte Vy i štěně,tak vyleze a za každou cenu se Vás snaží zoufale usmířit.Základy dobré výchovy musíte svému psovi vštěpovat laskavě,trpělivě a vytrvale a vždycky se musíte ubezpečit,že štěně chápe,co po něm chcete.To znamená nepoužívat nějaké složité vysvětlování,ale krátké a jasné, nejlépe jednoslovné, povely.Sledujte pozorně jeho řeč těla,tak dobře poznáte,kdy začíná být nejistý,nervozní a bude pro Vás snadnější psa uklidnit způsobem,kterému bude rozumět/pochvala,pamlsek,pohlazení/.                                                                                                                      Proč se štěně po vynadání tváří tak provinile?              

                  Není pravděpodobné,že by cítilo nějakou vinu,reaguje na Vaši nesouhlasnou řeč.Je známo,že psi si spojují se svými činy pouze velmi bezprostřední následky-ani něco,co udělali před pouhou minutou se mu v mozku nespojí s Vaším případným vyhubováním.Proto tak často používané vymáchání jeho čumáčku v loužičcce se zcela míjí účinkem,a to pomíjím fakt,že je to velice nevlídné.Štěně si v ten okamžik uvědomuje jen svůj strach a Váš hněv.Je třeba ho učit bezprostředně při činu,a to chválou,když splní to,co Vy požadujete a odvrácením pozornosti k něčemu jinému ,když provede něco špatného,a to s pozititvním přístupem,ne včak s potrestáním.Psi si vyvinuli složitou řeč těla,kterou byste se měli naučit znát,tuto znakovou řeč poprvé vynikající norský cvičitel Turid Rugaas označil jako "uklidnující signály",kterými pejskové dávají najevo svému okolí,že nepředstavují žádnou hrozbu.Jedním z příkladů takového chování je pes,ležící na zádech se všemi čtyřmi nahoru a s obnaženým břichem,kde je nejzranitelnější-dává tím najevo,že pro Vás není nebezpečím a naopak,že Vám věří,že mu neublížíte-je to oddanost pánovi.Pokud si štěně sedne a tváří se provinile,je to opět jeho znaková řeč těla a chce se vyhnout přímému pohledu na Vás a chce Vás uklidnit,a vypadá to,že se tváří provinile.

 
 

  Tady mne máte,vidíte,jak se tvářím provinile,mrzí mne to,že jsem provedlo něco špatného a prosím tě,už se na mne nezlob,já se budu snažit!!!

 
 
 
    Proč se mé štěně tak brzy unaví?                                                                                                                                                                                                                                             Za předpokladu,že je štěně zdravé a po veterinární prohlídce,bývá unavené.protože ke svému růstu potřebuje mnoho sil, a ty načerpává spánkem.Štěnata mají tendenci se do všeho pouštět naplno.at se jedná o hru,průzkum okolí,anebo setkávání se s novými lidmi a zvířecími kamarády,a tento jejich rys vyžaduje mnoho energie.Je s kutečně výhodou,že Vaše štěnátko samo pozná,kdy už je dostatečně unavené,v opačném případě by se příliš vyčerpávalo a mohlo by onemocnět.pro nás tedy platí poučka,že jakmile vidíme,že štěně by chtělo spát,umožníme mu to,  a pokud máme malé děti,tak jim nedovolíme,aby je ve spánku vyrušovaly.                                                 
 
 

 Proč se mé štěně tak brzo unaví?                                                                                                                                                                                                                                         Za předpokladu,že je štěně prohlédnuté vetrinárním lékařem a je v pořádku,je to opravdu jen únava.Štěnata mají tendenci jít do všeho s plným nasazením,at už se jedná o hru,obhlížení okolí,seznamování se s novým prostředím,lidmi v něm a seznámení s novými zvířecími kamarády.To všechno ho stojí velikou námahu a vydá mnoho energie.Je velkou výhodou,že štěně samo pozná,kdy je unavené,v opačném případě by to mohlo vést k vyčerpání jeho organismu a v nejhorším případě až k závažnému onemocnění a i úmrtí.Proto mějme na paměti,že pokud chce štěnátko spát,nebranme mu v tom,a pokud máme malé děti,zamezme tomu,aby ho při spánku vyrušovaly. To se mi to pěkně spinká na obláčkové peřince....

 
 
 
 

Proč můj pes začne štěkat,když uslyší štěkat jiné psy?                                                                                                                                                                 Nejběžnějším důvodem štěkání domácích psů je jejich osamělost,smečka nebo členové rodiny jej nechali samotného a štěkáním se přesvědčuje,je-li někdo nablízku.Dalším důvodem může být vzrušení ze hry,nebo frustrace z toho,že je psovi v něčem zabráněno.Dalším důvodem může být fakt,že pes tímto způsobem po vzoru vlků dává štěkotem a někdy i vytím signál svolávající smečku dohromady,to znamená Váš pes a ti ostaní psi.Pokud pes štěká,když se vracíte domů,je to o něčem jiném,je to z radosti,že se vrátil člen jeho smečka k němu.                                                                                                                                      

 Proč se mi zdá,že si můj pes neuvědomuje svou velikost ?                                                                                                                                           Zde budeme psát majitelům malých plemen/čivava,jorkšír/.Pokud máte psa,který se bez rozmyslu, a zdá se nám, i beze strachu ,vrhá proti mnohem větším psům ,potom vlastníme tzv.alfa psa,jehož uvědomování si svého vysokého statutu mu dodává dostzatek sebedůvěry,a to bez ohledu na situaci,v které se nachází.On ví,že je malý,že větší pes by ho mohl snafno zranit,ale nečeká žádný konflikt,protože si uvědomuje své vysoké postavení.Pes,který sebedůvěrou očekává od ostatních,že se mu podřídí,obvykle uspěje.Ostatní psi se nechají přesvědčit,že jeho sebedůvěra je podložená. Dbejte však na to,aby Vás Váš pejsek poslechl a na přivolání okamžitě přišel,mohlo by se stát,že jiný pes by v něm vůbec díky jeho maličkosti psa nerozpoznal, a považoval by ho za kořist,anebo můžete potkat skutečně agresivního psa.                                 

 
 
Jak psi vnímají bolest - mýty a skutečnost
   

 

Psi, stejně jako lidé, se často potýkají s bolestivým onemocněním. Ale zatímco člověk si na kruté bolesti postěžuje, zvíře je snáší "mlčky". To ovšem neznamená, že by trpělo méně.

Typickými projevy bolesti u psů jsou zejména:
• změna jejich chování,
• neklid, agresivita, apatie,
• štěkání a kňučení při pocitu bolesti.

Tvrzení, že psi vnímají bolest jinak než lidé, nebo že jsou k ní odolnější, jsou pouhé mýty. Je to o to komplikovanější, že psi, stejně jako další zvířata, bolest instinktivně skrývají. V přírodě a ve smečce to je totiž signál okolí, že jsou zranitelnější a mohou být napadeni.

Stejně tak není pravda, že v případech, kdy není pohyb zvířete žádoucí, může být bolest výhodná, protože brání dalšímu poškození. Lepším řešením je samozřejmě bolest ošetřit a pohyb psa kontrolovat jiným zůsobem.

I když to nemusí být na první pohled zřejmé, neléčená bolest způsobuje zvířeti stres a nadměrně zatěžuje jeho organismus. Může vést k bušení srdce, žaludečním vředům, zhoršené funkci ledvin a dalším zdravotním komplikacím, jako je například zhoršené hojení ran a oslabení imunitních funkcí. Ve snaze vyhnout se situacím, které jim způsobují bolest, mohou být psi dokonce agresivní.
 
 
 
 

 

V trávě číhá nepřítel


 

Pro zdraví našich zvířecích mazlíčků představují tito parazité velké riziko. Jsou tak malí, že si jich mnohdy ani nevšimneme, přitom často přenášejí závažná onemocnění. Mezi nejznámější a nejrozšířenější patří lymeská borrelióza. Ano, řeč je o klíšťatech.

Nejmarkantnější výskyt klíšťat je od jara do podzimu. Stává se však, že je najdeme také v zimě. Obzvlášť pokud je mírná, s minimem sněhu a teploty se udržují nad nulou. Výjimku tvoří jen krátké období tuhé zimy.

Jak správně vytahovat klíště?

  • Zvíře denně kontrolujte, abyste přisátého parazita včas odhalili. Po návratu z vycházky psa důkladně vyčešte.
  • Čím dříve přisáté klíště odstraníte, tím je menší riziko přenosu nákazy.
  • Nikdy se nepokoušejte vyndávat jej holýma rukama!
  • Před jakoukoliv manipulací je nejlepší použít jednorázové gumové rukavice.
  • Místo je možné zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat pět minut.
  • Klíště uchopte speciální pinzetou za hlavičku a viklavými pohyby jej pomalu a opatrně vytáhněte z kůže. Není nutné ho vytáčet ani proti ani po směru hodinových ručiček.
  • K odstranění můžeme použít rovněž elektrotechnický „krokodýlek“
  • Snažte se, abyste klíště nepřetrhli. Nikdy jej nemačkejte, ani na postižené místo nekapejte olej. Parazit by se totiž dusil a vypustil by obsah svých útrob do ranky, a tím spíše by došlo k přenosu infekce.
  • Po vyjmutí cizopasníka ranku potřete desinfekcí (např. Jodisol).
  • Klíště zlikvidujete tak, že ho zabalíte do papírového kapesníku a na nehořlavém podkladu jej spálíte.

 

Lymeská borrelióza

V našich podmínkách patří mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Původcem je bakterie Borelia burgdorferi, kterou je infikováno 10-20% klíšťat v Evropě. Bakterie ovlivňují imunitní systém, mohou vznikat chronické záněty v různých orgánech, které vedou k jejich trvalému poškození. Typickým a nejčastějším přenašečem je klíště, ale může jít také o jiný krev sající hmyz (blechy, komáři, ovádi, muchničky). Není výjimkou, že onemocnění zjevně propukne po několika měsících od nakažení (až 6 měsíců). Zda se nemoc projeví klinicky, záleží hlavně na množství přijaté infekce, odolnosti jedince a jeho imunitním systému.

Mezi hlavní příznaky nemoci patří: záněty kloubů (kulhání, otoky, odmítání pohybu), zhoršení celkového zdravotního stavu, apatie, nechutenství, únava, vysoké horečky, zvětšení mízních uzlin, zhoršení funkce ledvin. V pozdních stádiích nemoci jsou to neurologické příznaky. Stanovení správné diagnózy je díky nespecifickým příznakům často velmi obtížné. K léčbě se používají antibiotika, ovšem terapie je úspěšná jen v případě, že jsou podávána na počátku onemocnění. Jestliže přejde borrelióza do chronické fáze, je nevyléčitelná. Nemocná zvířata odmítají chodit, trpí neurologickými deficity a také jim selhávají ledviny.

Pokud u svého pejska zpozorujete kulhání a neochotu k pohybu, měli byste zbystřit a nechat jej vyšetřit u veterináře. Nic nepodceňujte, jde o jeho zdraví.

Prevence

Ta spočívá především v zabránění nakažení. Na našem trhu existuje široká nabídka antiparazitik. Lze je rozdělit na dva typy – odpuzující a ničící (případně kombinující oba účinky). Jejich používání je přímo nutností, pokud nechceme ze zvířete každý den vytahávat desítky cizopasníků. Ovšem pozor, nezaměňujte přípravky pro psy a kočky! Některé preparáty totiž obsahují permethrin, což je látka, které může u koček vyvolat nervové příznaky až smrt. V nabízené paletě výrobků je značný rozdíl, ať už se jedná o cenu, nebo kvalitu a účinnost. S výběrem vhodného prostředku vám jistě pomůže váš veterinář..

 

Antiparazitární obojek

Většinou účinkují jak na blechy, tak i na klíšťata. Dle výrobce je délka účinnosti různá, některé působí i 6 a více měsíců. Jsou praktické a účinné. Někteří veterináři je doporučují jednou za tři měsíce odmastit (např. teplou vodou s jarem), osušit, lehce natáhnout a znovu připnout. Mastnota ze srsti jinak uzavírá miniaturní otvory obojku, který pak pozbývá účinnosti. Vybírejte obojky od renomovaných výrobců, s jejichž přípravky jsou dobré zkušenosti, a které jsou v prodeji u veterinárních lékařů nebo ve zverimexech. Mezi osvědčené a účinné obojky patří například značky Scalibor (ten má navíc velkou výhodu - nesmrdí) a Kiltix. Některým psům mohou způsobovat alergie, většinou jsou však dobře snášeny.

 

Repelentní spreje a pudry

Vyplatí se kupovat spreje, které mají delší dobu účinnosti (měsíc a víc). Nevýhodu je častější aplikace a zvuky, které při stříkání vydávají. Těch se totiž mnoho zvířat bojí. Jsou vhodnější spíše u krátkosrstých plemen menšího vzrůstu. Obecně představují spíš doplňkový prostředek.

 

Spot on

Tzv. kapka za krk se aplikuje z malé umělohmotné pipetky mezi lopatky na kůži. Ve většině případů jsou pouze na veterinární předpis. Patří mezi nejúčinnější preparáty a vydrží dle značky 1-3 měsíce. Prostřednictvím kožního mazu se účinná látka dostává do struktur kůže, odkud se postupně uvolňuje zpět na povrch. Vybírejte takový spot on, kdy jsou paraziti jsou hubeni pouhým kontaktem ještě předtím, než se stačí zakousnout do psa.

 

Očkování

V dnešní době jsou již dostupné vakcíny pro psy proti borrelióze. Toto očkování není zahrnuto v běžném očkovacím plánu, je však velmi vhodné. Důležité je především v oblastech vysokého výskytu infikovaných klíšťat. Vakcinace sestává ze dvou úvodních dávek v rozmezí 3 týdnů a následné každoroční revakcinaci. Nejvhodnější doba je v zimním období (přibližně od října do února). Cena za jednu dávku se pohybuje mezi 600-1000 Kč.

 

Jak redukovat výskyt klíšťat na zahradě?

Klíšťata milují vlhkost a převislé trávy. Na vrcholcích stébel totiž „číhají“ na svou oběť. Vlhké prostředí zajišťuje rostlinný porost a také rostlinné zbytky, například hrabanka. Trávník proto pravidelně sekejte, zbytky rostlinného materiálu ihned odstraňujte. Mezi porostem keřů a trávníkem vytvořte bariéru. K tomuto účelu můžete použít dřevěnou štěpku, štěrk nebo kamínky. Další možnosti ochrany naleznete nawww.kliste.cz.

-vr-

Foto: Archiv a Vetcentrum www.vetcentrum.cz

 


                           

HRY PEJSKŮ A PÁNÍČKŮ...???

Chytré kynologické příručky radí, že byste si se svým psem měli hrát. I ve vysokém věku prý pejsci touží po zábavě, jen je třeba program přizpůsobit omezenějším fyzickým možnostem. Zjistěte, co vašeho psa baví. Labradoři rádi aportují. Jezevčík slídí. Husky vás může tahat na inlajnech, pudla snadno naučíte skákat přes překážky a buldok může válet sudy, jak jsem se dočetla v článku J. X. Doležala v Reflexu. Žádná příručka ale neradí, jak si hrát se psem, jehož seznam oblíbených aktivit je odmalička omezen na následující sporé možnosti:

  • Porvi Se A Vyhraj - dva sokové se v chumlu koušou do uší, krků, hlav a oháněk. Za každou sekundu, po kterou se soupeř bude válet pod vámi na zádech, dostáváte bod. Hodnotí se i celkové provedení a estetický dojem z vystoupení. Psi by se nejdříve měli s naježenou srstí a výhružným bručením obejít třikrát dokolečka, po souboji pak má sok prchat s kvičením a ocasem staženým mezi nohy. Pozor - za napadení psa jiné než vaší váhové kategorie budete diskvalifikováni (platí zejména pro krysaříky, kteří v rámci tréninků se zavilostí pilota kamikadze ze zálohy zakusovali do lýtek blazeované anglické dogy).

  • Najdi Jídlo - hra pro jednoho až cca dvacet hráčů (podle velikosti kontejnerového stání). Boduje se každá věc velikosti tresčí hlavy nebo větší, kterou najdete mezi paneláky a sežerete. Za obzvláště páchnoucí předměty může rozhodčí přiklepnout prémii. Pokud do 24 hodin po akci zvracíte, všechny body se zpětně strhávají! Najdi Jídlo je proto hazardní hrou s těžkými sázkami na vítěze.

  • Osoulož Cokoli - máme na mysli cokoli chlupatého, vhodnými objekty jsou tedy plyšové hračky válcovitého tvaru, nedepilované lidské nohy, kočky, no a samozřejmě, feny. Jestliže osouložený objekt o dva měsíce později vrhne štěňata, která se vám podobají jako vejce vejci, dostáváte za každé deset bodů navíc.

  • Štěkej - hra vhodná pro starší psy, kteří, nemajíce již dostatek fyzických sil, předchozími disciplínami pohrdají. Nejde ani tak o soutěž, jako spíše o socializační společenskou zábavu. Úkolem je dát o sobě vědět ostatním psům a lidem ve svém okolí. Čím více psů nebo lidí odpoví vlastním štěkotem, tím jste byli úspěšnější. Je to stejný princip, na jehož základě se teenageři prozvánějí mobilními telefony. Tato hra je nyní Danovým absolutním favoritem, i když Osoulož Cokoli také zjevně ještě neztratila dávné kouzlo.

   Počasí psům nevadí?
  Jedině v případě, že je pes dobře osrstěný a bydlí v zateplené boudě, zima mu vadit nebude. Pro hladkostá plemena, psy chované v bytě a starší psy musíme zavést zvláštní opatření. A nejde jenom o zabezpečení tepla. Někdy naopak teplo napáchá mnohem víc škody než užitku. Necháváte svého venku chovaného pejska zajít si k vám domů, ohřát se a potom ho zase vykážete ven? Tak právě tím ještě víc zvyšujete pravděpodobnost, že pes nastydne. A naopak, co takový chlupáč chovaný v bytě? Pár typů na hladké přežití zimy...

Základem je kvalitní bouda. Ideální je s předsíňkou. Můžeme ji sice vylepšit závěsem nebo podložkou, ale naše dobrá snaha bývá odměněna vyhoštěním obojího na mráz ,dříve než stihnou začít sloužit. Důležitý je pitný režim. Voda nesmí být zamrzlá ani horká. Pro vylepšení jídelníčku je vhodný masový vývar. Celková krmná dávka se mírně zvyšuje.

Další kapitolu tvoří péče o tlapky. Nejen psi ve městech přijdou do styku s posolenými komunikacemi. Tlapy se musí pravidelně kontrolovat, připadně mazat neutrální mastí či speciálním krémem. Psům chovaným v bytě není od věci tlapky omýt. Během procházky ve sněhu se mezi prsty tvoří kuličky namrzlého sněhu. Ty většinou mohou za to, když pes začne náhle kulhat. Stačí je "jednoduše" odstranit.

Pejsci doma chovaní by se venku měli pohybovat a to doslova. Vypustit pejska na zahradu, aby si sám zaběhal. Bude akorát stát za dveřmi a mrznout. Za velmi nízkých teplot je nutné používat některý ze zateplených psích oblečků.

Speciální kapitolou jsou psi senioři chovaní venku. Variant řešení je několik. Garáž, elektrická vyhřívaná dečka do boudy nebo termo obleček.

Jako v létě hrozí přehřátí psa ponechaného v autě, v zimě hrozí věc přesně opačná. Respektive pes v autě bez dozoru nemá co dělat, auto není kotec.

 Proč se pes válí?

Občas se stane, že pes při procházce objeví nepříjemně zapáchající lejno či mršinu a vyválí se.Tímto způsobem se psi zbavovali svého pachu před lovem - tedy spíše prapředci našich psů. Svůj vlastní pach překryli pachem z mršiny nebo z výkalů, aby je kořist neucítila.

 


Vůně, která našemu lidskému nosu není vůbec příjemná je pro naše psy lákavá a tímto způsobem se mohou "navonět" i pro svou oblíbenou osobu nebo ve snaze zaujmout partnera či smečku. Obvykle se psi válí ve snaze naparfémovat si krk a okolní partie (hlava, ramena). Plně objasněno toto chování dosud není.

Obzvlášť lákavé jsou pro psy čerstvé výkaly či rozkládající se zbytky, mršiny, někteří psi preferují rybí pach.

S tímto pro psa přirozeným chováním se setkal snad každý majitel psa a pro majitele je to samozřejmě nepříjemné. Důležité je vědět, že se jedná o instinktivní chování.

Řešením se zdá být pouze dobrá ovladatelnost psa, pes by měl reagovat na povel "FUJ" a nechat se přivolat. V místech, kde předpokládáme větší výskyt mršin či zapáchajících látek vodit psa na vodítku. Tato nepříjemnost může potkat i majitele velmi poslušného psa, který svého psa ztratil z dohledu - pes se vyválí pár metrů od majitele schovaný za keřem. Častější je toto chování u štěňátek a mladých psů, ale nedá se 100% tvrdit, že by se vzrůstajícím věkem psa vymizelo.

         

 

    Postupně Vám tady budu vypisovat,na co by se Vás pejsek ptal,kdyby uměl mluvit,třeba Vám to pomůže při jeho výchově a při jeho reakcích,které třeba zpočátku nepochopíte.                                                                                                                                                 

            Asi to budu psát vysloveně pro majitele pejsků,kteří se skutečně stávají členy rodiny a páníček jim chce rozumět.Doufám,že TO BUDE PRO VĚTŠINU LIDÍ,KTEŘÍ NAVŠTÍVÍ MÉ STRÁNKY .

 

 Proč sis jako nového pejska vybral právě mě?

            Abyste zvýšili šanci na dlouhý a štastný život svého nového psa,pokuste si vybrat plemeno a temperament,který zapadá do vašeho životního stylu.Čistokrevný pes má oba rodiče stejného plemene a vyroste z nej jedinec podobající se svým rodičům nejen velikostí,ale také charakterem. U pejska kříženého je velmi těžké předpovědět konečnou velikost či temperament kříženého pejska.Pokud si vyberete štěnátko,musíte počítat s tím,že bude chvíli trvat,než si zvykne v novém prostředí a naučí se hygieně a naučíte ho zapadnout do vašeho životního stylu.U staršího pejska tyto starosti odpadnou,ale může mít problémy s chováním,pokud přesně neznáte,jak žil předtím,může mít traumatické zážitky,kvůli kterým má spousta psů problémy jak fyzické tak psychické.Výhodou je,že většina starších pejsků je zvyklá na to být doma sám a také to,že víte,že už nevyroste.

Proč mě vodíš k veterináři?              

          Zdravotní prohlídka je vhodná pro každého nového psa.Navíc se ujistíte,že pejsek je celkově zdravý a veterinář se podívá i po vrozených vadách.Nejdůležitější je vakcinace psů proti nemocem,které jskou pro něj nebezpečnémněkdy i smrtelné.Svakcinací se začíná zhruba v 6 týdnech života a teprve po celkové vakcinaci,což je po prvních 3 injekcích,jejichž rozpětí vám určí vweterinář,je dobré začšít chodi s pejskem do společnosti a mezi lidi a psy,protože má vytvořen imunitní sstém.Pokud je miminko,vzniká u něj imunita jako u malého dítěte prostřednictvím maminčina mléka,je dobré,když fena může dlouho kojit..

 

Kdy mi naroste dospělý chrup?

              Mléčné zuby začnou štěnátku růst přibližně v druhém týdnu života.Ke konci osmého týdne by měl mít všech 28 dočasných zubů,mezi těmito zuby nejsou žádné stoličky.Dočasné zuby jsou nahrazeny trvalým chrupem mezi 4.-6.měsícem života.Dospělý pes má 42 trvalých zubů.Pokud příležitostné zuby zůstavají na svých místech bez ohledu na to,že již narůstají zuby trvalé,je třeba tyto zuby nechat vytrhat u veterináře,aby trvalé zuby nerostly špatným směrem.

 

Budeš si se mnou hrát?

            Hry s hračkami vyžadují přímou účast majitele a soutěžení s ním.Proto jsou výbornou příležitostí k ustavení rolí majitele a psa bez jakéhokoliv konfliktu.Při hrách mezi psy se vítěz dostane na vrchol hierarchie,a proto by měl majitel každou hru vyhrát i za předpokladu,že by měl podvádět.Hru musí vždy začít nadřazenější se zúčastněných-člověk,který by měl mít u sebe hračky,které se berou výhradně na hru se psem.Pes by měl mít na své zabavení něco na žvýkání,když je sám.Pokuds je pes v rodině,je třeba,aby každý při hře s ním dodržoval stejná pravidla.

 Vadí psovi vedro?

Vysoké letní teploty mohou být pro psa nebezpečné. Domácí zvířata jako jsou psi, kočky a králíci jsou více ohroženi, protože tato zvířata regulují teplotu pouze dechem. To znamená, že se nepotí a to může vést ke smrtícímu úpalu.
Když psi nemají vlastní tělesnou teplotu v normálním rozmezí, hrozí jim nebezpečí. Je naprosto nezbytné dbát na to, aby v okolí vždy existovalo, popřípadě bylo k dispozici dostatečné množství vody.
Některá plemena jsou více náchylná na vyšší teploty. Například Husky a novofundlandští psi nejsou vhodní pro oblasti, ve kterých se vyskytuje teplota přes 30 stupňů celsia.
Častými situacemi jsou zvířata v autech. Ve vozech se přehřejí během několika málo minut. Zvířatům, která jsou ponechána v autě jen na krátkou dobu během nakupování, hrozí úpal nebo smrt z přehřátí.
Majitel psa může úpalu předejít tím, že psa umístí na chladném místě v suterénu. Bude-li třeba, může použít k ochlazení
mokrý ručník a zajistit dostatek pitné vody.

 

                    Vědci sestavili slovník psí řeči
Každý chovatel domácích zvířat je přesvědčen, že svým mazlíčkům dokonale rozumí. Význam některých zvířecích gest ale odhalil až důkladný laboratorní výzkum.

Když pes něco chce, vrtí oháňkou mírně doprava. Když by se rád něčemu vyhnul, vrtí ocasem spíše vlevo. K tomuto závěru došli italští vědci z univerzity v Terstu vedení psychologem Giorgiem Vallortigarou. Výsledky svého pozorování publikovali v předním vědeckém časopisu Current Biology.

Rozdíl není na první pohled patrný. Vědci jej odhalili až poté, co natočili vrtění oháňkou u psů v různých situacích a pohyb ocasu proměřili pomocí počítačové analýzy obrazu. "Od chvíle, kdy jsem to zjistil, sleduji pečlivě každého psa, kterého potkám, ale můj výsledný dojem je, že bez pomoci laboratorních přístrojů se to dá odhalit jen těžko," přiznal Vallortigara v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

Italští vědci sledovali chování třiceti psů různých plemen, které si zapůjčili z výcvikového střediska při veterinární univerzitě v Bari. Natáčeli u každého psa na video reakci na jeho pána, na cizího člověka, na kočku a na cizího velkého psa.

Na přítomnost člověka či kočky reagovali psi vrtěním oháňky mírně odkloněné doprava. Nejintenzivněji vrtěli psi ocasem, když spatřili svého pána. Na cizího člověka reagovali méně vydatným vrtěním. Nejmenší odezvu vyvolala konfrontace s kočkou, protože to už se psům honila hlavou jediná myšlenka ? kočku pořádně prohnat. Konfrontace s cizím velkým psem vyvolala vrtění ocasem stočeným mírně doleva. Stejně tak vrtí psi oháňkou doleva, když jsou ponecháni sami. Nepatrný, na první pohled neznatelný rozdíl ve vrtění ocasem vypovídá mnoho o tom, jak funguje psí mozek. Jasně prokazuje, že každá z polokoulí psího mozku plní jiné úlohy.

Fenky jsou pravačky
Reakce psů se podobá chování člověka. Lidé mají v příjemných situacích zvýšeně aktivní levou polovinu mozku, která má vládu nad pohyby pravé poloviny těla. Tuto polovinu mozku aktivujeme také v situacích, kdy se chceme k něčemu přiblížit. Naopak když se stahujeme od něčeho pryč, máme aktivnější pravou mozkovou hemisféru.

O tom, že psi využívají každou polovinu mozku rozdílným způsobem, svědčí to, že dávají při různých úkonech přednost jedné tlapě. U fen je patrná mírná preference pravé tlapy, psi jsou většinou leváci. Tlapy ale nehrají v psím životě tak důležitou roli jako ocas, a pohyb oháňky proto

 

 
 
 

Postup při vpravování pilulky do psa

1. Nejprve je nutno psa chytit. Psa chytá deset osob, zbylé dvě vyčkávají.
2. Je-li pes chycen, rozdělte se do dvou skupin po pěti lidech.
3. Zatímco první skupina psa drží, druhá si v co nejkratším čase ošetří zranění.
4. Poté se obě skupiny vystřídají.
5. Maximální čas, po který si skupiny mohou ošetřovat zranění, je cca půl minuty - déle není možno psa udržet. Překročíte-li časový limit, musíte začít znovu od bodu 1.
6. Obě skupiny současně drží psa. Optimální rozložení sil je dvě osoby na levou zadní nohu, dvě osoby na pravou zadní nohu, dvě osoby na pravou přední nohu, dvě osoby na levou přední nohu a dvě osoby na trup.
7. Dvě zbývající osoby si natáhnou svářečské rukavice (nemáte-li je, mohou postačit rukavice brankářské) a opatrně se přiblíží k psí tlamě.
8. První osoba bleskurychle otevře psí tlamu.
9. Druhá osoba do ní bleskurychle zasune pilulku - čím hlouběji se podaří pilulku zasunout, tím pravděpodobnější je, že zůstane uvnitř psa.
10. Obě osoby poté drží psí tlamu tak dlouho, dokud pes aspoň třikrát nepolkne.
11. Poté, co pes třikráte polkl, je nutno stanovit evakuační signál - např. osoba držící levou zadní nohu řekne "TEĎ!"
12. Jakmile osoba držící levou zadní nohu řekne "TEĎ!", všech dvanáct osob opustí v co nejkratším čase místnost.
13. Místnost je třeba opouštět disciplinovaně, ale rychle.

Shootův dodatek
Účinnost výše popsaného postupu je asi padesátiprocentní.

Zákon neomezené invence

Pes dokáže vyplivnout pilulku i tehdy, když třikráte polkl.

 
 
 
 
 
 

        

BARF


Výživa psa syrovou stravou

V poslední době zaznamenává krmení psů syrovou stravou, neboli BARFování, obrovský vzestup a rozmach. Získává si stále více stoupenců z řad majitelů a chovatelů psů. Co je tedy vlastně BARF? Je to zkratka, která vznikla z anglického „Bone and Raw Food“, tedy český překlad zní: „kosti a syrová potrava“. Jde o návrat k tradičnímu krmení psa čerstvou a přirozenou stravou.

Alternativní krmení

Chovatelé psů se rozdělují na několik táborů. Jedni tvrdí, že nejlépe pes prospívá na tradičním, doma připraveném krmivu. Jiní nedají dopustit na komerčně vyráběná krmiva – především granule. Nelze jednoznačně říci, co je lepší. Každá forma krmení má své výhody a nevýhody. BARF představuje alternativní formu krmení našich psů, která je určena pro ty, jež z různých důvodů nechtějí psům podávat komerčně vyráběná krmiva. Hodí se i pro ty, jejichž pes  granule zarputile odmítá. Je jen na nás, kterou formu stravy svému psovi podáváme, ať už jsou to granule, konzervy nebo doma připravená strava. Vždy bychom ale měli dbát na vyváženost krmiva tak, aby pokrylo veškeré nutriční potřeby zvířete, protože psi jsou na nás závislí a co se stravy týče, tam to platí dvojnásob. Bohužel se můžeme setkat s mnoha mýty a mylnými předpoklady, které se týkají krmení syrovou stravou, především z nedostatku správných informací. Veterináři i výrobci krmiv nás vždy varovali, abychom zvířatům nedávali zbytky od stolu nebo krmivo doma připravené. Shodovali se, že taková potrava nebyla vytvořena pod vědeckým dohledem, ani neodpovídá potřebám zvířete a může zničit jeho zdraví. To samozřejmě platí, pokud byste do psí misky pouze shrnuli zbytky „lidských“ přesolených a kořeněných jídel. To ovšem nelze nazývat krmením podle BARFu.

Vyváženost stravy

Většina veterinárních lékařů doporučuje krmit kvalitními granulemi, protože obsahují vše, co pes ke zdravému životu potřebuje. Ano, to je jistě pravda, opravdu kvalitní granule představují vyváženou stravu. V denní krmné dávce dostane pes určitý přesný poměr živin, vitamínů a minerálů. Krmení granulemi je výhodné zejména pro majitele psů, kteří nemají čas na nákup a přípravu domácí stravy. Ovšem ne všechny granule svým složením odpovídají správné a nutričně vyvážené stravě. Aby majitel psa pochopil, co veškeré složky krmiva znamenají, co je pro psa nejlepší a jaké složky a přísady by v granulích být neměly, musí se o složení zajímat trochu více, protože cena mnohdy neodpovídá kvalitě. Ani v případě granulí vysoká cena neznamená vždy kvalitu! Kromě kvalitních granulí na trhu najdeme celou řadu krmiv, které obsahují mnoho soli, málo masa a hodně obilovin. Ten „správný“ obsah bílkovin pak tvoří z velké části bílkoviny rostlinné. Ale pes je přeci od přírody masožravec, ne?

Pojďme se trochu blíže podívat na tvrzení, že krmivem připraveným v domácích podmínkách nemůžeme dosáhnout plné vyváženosti. Je třeba zamyslet se racionálně. Kdo z lidí si sám sobě (nebo rodinným příslušníkům) rozpočítává důležité živiny v jednotlivých porcích jídla? Žijeme a rosteme, aniž bychom se stravovali podle podrobných tabulek zajišťujících nám informace o denní vyváženosti naší stravy. Je důležité podotknout, že vyvážená kombinace vitamínů, minerálů a živin není nutná u každého jednotlivého jídla, u každé porce. Stačí pokud vyváženosti dosáhneme v rámci určitého časového úseku, tedy v řádu týdnů, nebo dokonce měsíců. Za určitý časový rámec by měl organizmus dostat vše životně důležité, což lze dosáhnout bez problémů čerstvou, rozmanitou výživou. Nejdůležitější pravidlo při přípravě domácího krmiva je zaměřit se na různorodost, protože umožňuje lépe zajistit vyváženost živin. Jednotlivé druhy masa a příloh mají různé nutriční hodnoty, a proto je nejlepší způsob střídat různé druhy masa, vnitřností, kostí, příloh, zeleniny a ovoce. Navíc můžeme přidávat různé přírodní doplňky výživy.

Jaké množství?

Množství krmiva se odvíjí od věku, hmotnosti, zátěže a zdravotního stavu daného psa. Sestavení „jídelníčku“ pro psa není nijak složitá záležitost. Denní dávka krmiva by měla činit podle výše uvedených kritérií něco kolem 2-3% ideální tělesné hmotnosti psa. To znamená, že pokud je pes málo aktivní a snadno přibírá na váze, stanovíme jeho denní dávku na 2-2,5% jeho hmotnosti. Naopak pokud je pes velmi aktivní a hubený, jeho denní dávku stanovíme na 3% jeho hmotnosti. Vždy bychom se měli řídit potřebou svého psa a sledovat, jak na dané množství krmiva reaguje. Každý pes je jiný, a proto to, co jednomu bohatě stačí, jinému stačit nemusí. Krmení proto přizpůsobte konkrétnímu jedinci.

Složení krmiva

Po výpočtu hmotnosti denní dávky krmiva, rozdělíme toto celkové množství ještě na podíl masa a přílohy. Maso a kosti by měly tvořit 70% celkového objemu krmiva (kosti tvoří cca 20-30% podíl).  Zelenina, ovoce a obiloviny by měly tvořit 30% z celkového objemu krmiva. (Pokud se rozhodneme krmit bez obilovin, 70% přílohy by měla tvořit zelenina a 30% ovoce. Jestliže budeme krmit s obilovinami, tak se doporučuje, aby 60% přílohy tvořila zelenina, 30% ovoce a 10% obiloviny.). Krmná dávka nemusí být denně procentuelně stejná, ale v časovém rámci týdnů bychom se měli držet správné a vyvážené skladby jídelníčku.

Hladovka

Při tomto způsobu krmení se často doporučuje zařadit jeden den v týdnu hladovku, protože i divoká zvířata občas hladoví. Není to tak, protože doma krmený pes se nestravuje stejně jako vlk. Ani vlk si nedělá hladovku dobrovolně. Vlk hladoví proto, že ulovil tučnou kořist, a tak má břicho nacpané k prasknutí a potřebuje dostatek času, aby potravu strávil. Dalším důvod hladovky může být prostý, vlk nic neulovil. Doma krmený pes dostává každý den odměřenou dávku, a tak nemá dlouhodobě (dva dny) co trávit. Proto své pejsky zbytečně netrapte hladem.

Vápník a fosfor

Je velmi důležité sledovat poměr vápníku a fosforu ve stravě. Jejich správný poměr se udává 1,3 : 1 ve prospěch vápníku, tento poměr je velice důležitý především u štěňat a mladých psů v růstu. V tomto období výrazný nepoměr a překrmování masem (svalovinou) či mléčnými výrobky, které obsahují hodně fosforu, může velice negativně ovlivnit vývoj kostry a zapříčinit různé růstové problémy (např. prošlapy, otevřené či ploché tlapky, deformace kostí), neboť případný chybějící vápník si tělo bere z vlastních kostí. Jestliže tato nesprávná výživa bude probíhat delší dobu, kostra se odvápňuje. Proto je třeba hlídat množství čisté svaloviny a mléčných produktů a naopak do stravy přidávat více kostí. Stejně jako nedostatek vápníku je nebezpečný i jeho přebytek, proto nikdy nepřidávejte samotný vápník, a to ani štěňatům a mladým psům. Dlouhodobý nadbytečný příjem vápníku vede ke zpomalení osifikace a je rizikovým faktorem vzniku osteochondrózy (patologický proces postihující kloubní a kostní chrupavky) a následných problémů jako jsou např. dysplazie loketního kloubu. Teď by se mohlo zdát, že krmení, především mladých psů, je náročné, ale není to nic tak složitého...  Základem je přistupovat ke krmení psa s rozumem a zodpovědností.

Maso a vnitřnosti

Co se týče syrového masa, doporučují se všechny druhy masa. Syrové maso, které svému psovi podáváte, by mělo být vždy přemražené (min. 48h) z důvodu eliminace možnosti nákazy střevními parazity. I když optimální by samozřejmě bylo podávat čerstvé nezmrazené maso, které obsahuje více bioaktivních látek. Jednou až dvakrát týdně je vhodné místo syrové svaloviny podat psovi vnitřnosti, jako hovězí či kuřecí srdce, žaludky, játra. Výborné jsou i neprané zelené hovězí dršťky, které jsou hodnotné pro vlastní vyváženost vápníku a fosforu. Maso podávejte ve velkých kusech, aby byl pes nucen maso žvýkat a zapojoval tím více zuby a žvýkací svaly a tím stimuloval celý proces trávení. Pokud pes velké kusy masa odmítá, krájejte maso na menší kousky, které můžeme postupně zvětšovat.

Kosti

Kosti by měly být masité, tzn. obalené masem. Z kostí jsou velice vhodné například kuřecí skelety, kuřecí křídla, krky a stehna, králičí skelety, neořezaná žebra, hovězí morkové kosti a další. Při výběru kostí se řiďte velikostí psa. Pro malé psy jsou vhodné menší kosti drůbeží nebo králičí. Pokud krmíte kostmi hovězími a jehněčími, které bývají pečlivě ořezány a není na nich dostatek masa, mohou ve větším množství způsobovat zácpu. Proto je dobré přidat k nim i jiné maso a trochu oleje nebo mléčný výrobek. Pro zpestření a zábavu můžete psovi dát velké hovězí kosti i s klouby nebo kosti morkové. Je potřeba doplnit, že veškeré kosti je nutné podávat pouze v syrovém stavu. Vařená kost se po uvaření láme a je velmi nebezpečná svými ostrými hranami, které mohou způsobit vážná poranění. Lom syrových kostí je méně ostrý a méně tvrdý. Žaludeční šťáva psa obsahuje při stravování dle BARFu až desetkrát více kyseliny chlorovodíkové než žaludeční šťáva člověka. Kyselé žaludeční šťávy syrové kosti rozloží a do střeva přijdou kosti již natrávené.


Ovoce a zelenina

Zbývajících 30% krmné dávky by měla tvořit zelenina a ovoce (v poměru 80 zelenina/20 ovoce), případně vařené přílohy ve formě obilovin. Z ovoce i zeleniny můžete podávat většinu dostupných plodů. Mezi nejvhodnější patří zelená listová zelenina, která by měla tvořit až 50% z celkového objemu zeleniny (hlávkový a ledový salát, špenát, polníček atd.). Optimální je krmit čerstvou nemraženou zeleninou, která obsahuje nejvíce bioaktivních látek. Vyvarovat byste se měli cibuli, hroznovému vínu, avokádu a syrovým bramborám, ovšem v malém množství neuškodí. Z ovoce jsou pro psa výborná jablka, která pročišťují organismus, čistí střeva a napomáhají dobré peristaltice, proto je můžeme zařadit do jídelníčku denně. Dále jsou vhodné banány, broskve, meruňky, borůvky atd. Citrusové plody a kiwi bychom měli podávat v menším množství, protože svou kyselostí mohou způsobit u citlivých psů žaludeční problémy.

Ze zeleniny se skvěle hodí mrkev, kterou můžete podávat denně. Dále se hodí například celer, paprika, okurka, kedlubna, pórek, květák, cuketa, brokolice atd. Pozor na nadýmavé druhy zeleniny, ty můžete občas zařadit v menším množství, pokud nezpůsobují pejskovi problémy. Zeleninu podáváme nejlépe syrovou s lžičkou oleje. Pokud pes syrovou zeleninu odmítá, je možné ji lehce spařit horkou vodou nebo velmi krátce povařit, případně ochutit trochou oleje či másla. Vařená zelenina je méně vhodná, protože se varem zničí řada vitamínů. Zeleninu podáváme nakrájenou na malé kousky nebo nestrouhanou. Práci nám usnadní kuchyňský robot nebo mixer. Mechanicky narušená zelenina se psovi lépe tráví, snadněji se přimíchá do krmiva a zamezí se jejímu „vyplivnutí“. Jako alternativu syrové zeleniny a ovoce je možné podávat různé doplňky (např. Fit-BARF Sensitive).

Obiloviny

U psů, kteří obtížně nabývají na váze, jsou hubení a potřebují přibrat a nedaří se to jiným způsobem, lze podávat k dávce masa, kostí a zeleniny také vařené obiloviny. Ty přidáváme i psům, kteří jsou stále hladoví a potřebují zasytit. Z obilovin jsou výborné ovesné vločky, bulgur, kuskus, rýže, pohanka, občas můžeme zařadit i těstoviny, pokud nezpůsobují psovi průjem. Rýži je nejlepší úplně rozvařit a nechat nasát vodu, ve které se vařila. Takto připravená rýže je výborná i v případě střevních potíží a průjmů. Pokud pes ztloustnul, obiloviny uberte a přidejte více zeleniny a ovoce.

Svačinky

Psovi můžeme jídelníček zpestřit i různými druhy svačin. Můžou být ovocné nebo zeleninové. Ovocnou připravíte například z tvarohu, podmáslí nebo jogurtu, do kterého vmícháte med, nastrouhané či rozmixované ovoce, trochu oleje, přidáte oříšky nebo sušené ovoce. Zeleninovou svačinu jednoduše připravíte například v podobě sýru cottage, do kterého přidáte spařenou zeleninu a zakapete to olejem. Inspiraci se meze nekladou a čtyřnozí společníci tyto svačinky přímo milují. Psům můžete do jídelníčku zařadit i celá syrová vejce včetně skořápky (malým psům podáváme jedno vejce týdně, větším psům dvě až tři vejce týdně).

Přechod na BARF

Přechod z jiného typu krmení je možný v jakémkoliv věku psa, ale nikdy ne u štěňat v prvních týdnech po příchodu do nového domova. Štěně si nejdříve musí v novém domově zvyknout a aklimatizovat se. Při přechodu na BARF podávejte v prvních dnech jen libovou svalovinu, nejlépe drůbežího masa, kterou rozdělíte do více porcí. Kosti začňete podávat až po týdnu, zpočátku podávejte kostí málo a zvolte měkké a hodně masité kosti (např. kuřecí křídla). U některých psů, především u těch starších, kteří byli celý život krmeni granulemi, se můžeme setkat s počáteční nechutí přijmout jakoukoliv jinou potravu, než na kterou byli zvyklí. Také mohou nastat trávicí potíže z důvodu, že žaludek není zvyklý a není schopen trávit nic jiného než léta podávané granule. V takovém případě můžeme psovi pomoct zpočátku tím, že výše uvedenou stravu mu krátce povaříte, postupně vařte méně a méně, až jej převedete na stravu syrovou.

Chutnost

Krmení syrovou stravou není v žádném případě složité, není ani tak náročné na čas, jak si mnozí lidé představují. Jistě, potřebuje to trochu víc času, než nasypat granule psovi do misky, ovšem těch pár minut navíc vám vynahradí pocit, že dáváte psovi krmivo, které mu vysloveně chutná. Z praxe znám mnoho případů, kdy krmení BARFem pomohlo psům od různých druhů alergií, trávicích potíží či kožních problémů. BARF také pomohl řadě tzv. psů „nežravců“, kteří odmítali jíst granulovanou stravu, zatímco po syrové stravě se mohou „utlouct“ a nedočkavě čekají každý den u svých misek. Chovatelé, kteří „barfují“ poukazují také na další pozitivní účinky této formy stravování, které pozorují na svých psech, jako je např. menší objem trusu, zlepšení kvality svalstva a srsti, menší tvorba zubního kamene, větší aktivita psů atd.

Náklady

Může se zdát, že krmení psa syrovou stravou je finančně mnohem náročnější, než krmení granulemi, ovšem není tomu tak vevšech případech. Pokud budete uvažovat v cenách premiových a super prémiových granulích, pak měsíční finanční náklady jsou srovnatelné nebo dokonce nižší než u granulované stravy. Záleží, kde budete maso nakupovat. Pokud u řezníka, tak se krmení prodraží, ale jestliže u firem specializujících se na výrobu krmného masa, pak budou náklady až poloviční.

Závěrem

Syrová strava BARF je nejpřirozenější a přírodě nejbližší forma výživy psa, vynecháním teplotního zpracování (vaření, extrudace) obsahuje všechny bioaktivní látky v celém původním množství a v celém spektru. Mezi veterinárními lékaři je zatím předmětem diskusí a sporů. Není možné obsáhnout v jednom článku vše, co se syrové stravy týká. Ani netvrdím, že BARF je jediným správným krmením psa. Smyslem tohoto článku měl být krátký náhled na krmení syrovou stravou a stručné seznámení s „barfováním“. V současné době je již na internetu o BARFu mnoho dostupných informací, také již vyšlo několik knih věnovaných tomuto tématu. V případě hledání dalších informací stačí do internetových vyhledávačů zadat klíčové slovo BARF. Proto, pokud vás tento článek zaujal a máte zájem získat podrobnější informace, jen do toho!

Náš pes jí lépe než my

MVDr. Lubomír Palkovič


Toto je velice častá odpověď majitelů psů na otázku, čím svého psa krmí. Nevhodné krmení je totiž jednou z nejčastějších příčin onemocnění psů. Paradoxem je, že majitelé způsobují tato onemocnění mnohdy v dobré víře, že pro svého miláčka dělají to nejlepší. Když mi někteří z nich vyjmenují, čím svého psa "odměňují", nestačím se divit: čokoláda, šunka, mléko, olivy, obložené chlebíčky, dorty, omáčky, zmrzlina, játra, kosti, pivo, coca cola... To jsou potraviny, které snese (a ještě jen stěží) všežravec, a tím je člověk, anebo také prase, ale rozhodně ne pes. Ten je totiž masožravec a jeho trávení je naprosto odlišné od trávení všežravců. Dnes a denně to vysvětluji majitelům zvracejících psů, psů s podrážděným žlučníkem či slinivkou, psů s chronickým průjmem, majitelům psů obézních, nebo naopak kachektických, majitelům psů s cukrovkou, selháním ledvin, majitelům psů s kožními problémy. Musím se přiznat, že v ordinaci mě nic tak nevyčerpává, jako právě "přednášky" o správné výživě psa. Na velké části majitelů psů totiž vidím, že mě stejně neposlechnou. Co by z toho života měl, říkají si, už když ordinaci opouštějí. Jedna má klientka svou maltézačku dokonce navykla na denní dávku tabáku. Třikrát denně dává své feně sežrat dva "půlčany" cigaret (již 12 let!). Když je malá, dnes již žluto-hnědo-bílá fena v obvyklou dobu nedostane, štěká tak, že by se prý majitelka musela odstěhovat z paneláku. V pravidelných, asi měsíčních intervalech se do mé ordinace dostavuje malý jorkšír se zvracením, kopřivkou a krvavým průjmem. Jeho majitelé totiž vydrží odolávat jeho prosebným pohledům nanejvýš měsíc, než mu opět dají několik jeho milovaných španělských oliv. Ty pak u něho vždy vyvolají prudkou alergickou reakci.

 

Čím tedy máme psa krmit? Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď. Pes musí mít jednostrannou, ale vyváženou kvalitní stravu. Tedy stravu, ve níž je správný poměr živočišných bílkovin, tuků, vlákniny, minerálních látek, vitamínů a dalších potřebných složek. Potřeby psa se však mění podle jeho stáří, a záleží také na velikosti plemene. Naprosto odlišné krmivo potřebuje např. štěně labradora a starý jezevčík. Všechny požadavky splňují kvalitní granulovaná krmiva seriózních firem. Granule vyráběné z masa (nejlépe kuřecího) jsou určeny pro jednotlivé kategorie zvířat. Cena tohoto krmiva bohužel roste s jeho kvalitou. Ne všechna granulovaná krmiva jsou pro vašeho psa vhodná a některá mu mohou i uškodit. Proto je třeba krmivo nakupovat ve specializovaných prodejnách, anebo se ještě před "výhodným" nákupem v supermarketu, drogerii nebo u benzinové pumpy alespoň poradit s odborníkem. U veterinárních lékařů pak jsou dnes již běžně k dostání i tzv. krmiva na předpis (diety pro psy cukrovkáře, psy s onemocněním slinivky, srdce či ledvin, psy s různými druhy alergií apod.). Nesmírnou výhodou granulovaných krmiv je také časová nenáročnost jejich "přípravy". Podávají se buď suchá nebo se před podáváním krátkou dobu máčejí, čímž nabobtnají, a psi je přijímají raději. Vždy je nutno pamatovat na dostatek pitné vody. Někteří lidé jsou ještě v dnešní době zvyklí psům vařit. Zdůvodňují to tím, že z toho mají radost. Denně tedy vaří hovězí, drůbeží maso, ryby, rýži, těstoviny, strouhají mrkev či jablka a odměřují potřebné množství vitamínů. Ať už se tedy rozhodnete krmit "moderně" nebo "klasicky", mějte na paměti, že pes je masožravec. Zbytky z kuchyně a výše uvedenými "pamlsky" mu jídelníček rozhodně nezpestřujte. Průjem, zvracení, podrážděný žlučník či slinivka vašemu psovi radost určitě neudělají, a navíc ušetříte peníze za jeho ošetření ve veterinární ordinaci. I když na druhou stranu musím přiznat: Co bychom si my, veterináři, bez vás, páníčků, kteří pro své pejsky děláte, co jim na očích vidíte, počali?!


 

Kapesní slovník česko-psí

Píšu tady asi páté přes deváté,ale je toho tolik,co bych vám sem chtěla napsat,abyste byli spokojeni vy s pejskem a pejsek s vámi.Chci vám všem tady doporučít jednu zajímavou ojedinělou knížku,která se liší od všech ostatních,které se vám snaží poradit,co s pejskem,když.....Upozornuji na to,že tento titul je v současné době asi všude vyprodán,ale připravují se dotisky.

 

Kapesní slovník česko-psí a pso-český

 

   Na knižní trh, už tak dosti nasycený nabídkou kynologicko-pejskařských publikací nejrůznější kvality, přichází nakladatelství Computer Press s novým neotřelým titulem.

Kapesní slovník česko-psí/pso-český francouzského autora Jeana Cuveliera s ilustracemi Christophe Besseho poskytuje jednoduché vysvětlení k nejrůznějším projevům psího chování. Na stošedesáti vybraných heslech s jemným humorem vysvětlují psí chování a pocity v rozmanitých situacích.

Nevelká, přesto asi 260-ti stránková knížka je rozdělena na tři části:

Kapesní slovník česko-psíV části Pes - čeština jsou popisovány situace, ve kterých pes vysílá zprávu ke svému pánovi a způsob jakým by se asi vyjádřil, kdyby mohl mluvit.

Ve druhé části Čeština - pes jsou zachyceny situace, kdy se pán obrací na svého psa a v lidské řeči pak sdělení, jak  asi celou situaci pochopí pes.

Třetí část Pes - pes popisuje vzájemnou psí komunikaci a způsob, jak by asi mohl být do lidské řeči převeden psí vzkaz adresovaný příslušníkům vlastního druhu.

Slovník je psán jednoduchým a dobře srozumitelným stylem, přesto popisuje psí chování výstižně a vtipně zároveň. Začínají pejskař ve Slovníku jistě najde velké množství zajímavých i přínosných informací a zkušeného kynologa pobaví, ale  rozhodně neurazí.

Kapesní slovník česko-psí/pso-český můžete zakoupit přímo na webu Computer Pressu za cenu 229 Kč.

Proč má moje štěně raději tvrdé hračky?

  Nedoporučuji hned po převzetí štěnátka a přivezení domů si začít myslet,že štěně má raději tvrdší hračky.Ta to obliba tvrdších hraček se projevuje spíše okolo 8 měsíce života pejska,kdy nu narůstá trvalý chrup a při prořezávání zoubků pejsek může přijít na to,že jsou pro jeho prořezání příjemnější tvrdé hračky.Tato záliba se po roce života spíše vyhraní a potom lze říci,že některý ma rád všechny druhy hraček,některý měkké plyšové nebo hadrové hračky,jiný pískací a jiný rád klacíky a nebo třeba míčky.
 

 Proč si moje štěně začalo tak zuřivě hlídat svou potravu?

Váš pejsek začal dospívat a zdá se,že si zvolil tento nežádoucí způsob chování ve snaze prosadit se.Pokud při hlídání své potravy vrčí,když se přiblížíte,je třeba ukázat mu,kdo je tady pánem.Nejčastejí je to možné pomocí tzv.výměny-vždy,když se štěně něčeho vzdá,dostane nazpět svou potravu a ještě odměnu navíc,tak se naučí brzo chápat,že mu stojí na to se krátkodobě něčeho vzdát a současně se posílí jeho důvěra v toho,s nímž výměnu provádí,proto by to měl být vždy tentýž pán,protože si uvědomí,že jeho pán mu stravu nesebere,ale vrátí mu ji.
 
 

Proč se můj pejsek očichává s každým psem,kterého potkáme?

 Pro psa je tento způsob seznámení daleko lepší a jemnější než se seznámovat pohledem z očí do očí.Psi získají očicháním zadních partií své nové známosti nesmírně mnoho informací,protože pachové žlázy jsou umístěny právě zde.Protože psi mají čich více jak 44x citlivější než člověk,dá se říci,že se spíše řídí čichem než výrazem tváře.
 

Proč se pes několikrát otočí než ulehne ke spánku?

Na toto existuje řada teorií a já bych se s tím tolik nezabývala,pokud se pejsek otočí vícekrát a nakonec ulehne a spokojeně spí,jen pro zajímavost -jedna z teorií říká,že divocí psi si ušlapávali kolem dokola do kruhu dlouhou trávu,aby si vytvořili pohodlný pelech.Podle jiných teorií si pes tímto chováním kontroluje své prostředí a možnost potencionálního ohrožení a je úplně jedno,jestli to je pes ,který žije pouze doma/čivava/ nebo pes,který žije venku v boudě/vlčákú.
 
Proč pes hrabe kolem místa,kde se vymočil?
 
Psi vědí,že jsou při vyměšování zranitelní,určitě jste si všimli,že pokud pes není na vodítku,pečlivě si vybírá místo,kde si uleví-nepříliš blízko k někomu jinému a často s keřem nebo stromem za zády,aby na něj nemohl nikdo vyrazit.Aještě jedno je pro něj důležité-roznáší svůj pach hrabáním zadníma nohama do co nejširšího okolí a dává tak najevo ostatním,že tady byl a kdo je.
 
Proč se pes musí za každou cenu vyválet v tom,co páchne?
 
Výraz psa,který se právě v něčem páchnoucím válí.je výraz naprosté blaženosti.Nejpravděpodobnějším vysvětlením je zakrývání svého pachu a samotné vlastní potěšení.
 
Proč si můj pes sedá,když se k němu přiblíží jiný pes?
 
Váš pes je od přírody velmi opatrný a dává přednost klidnému způsobu života.Sednutí psa je jeden z dlouhodobě prověřených "zklidnujících" signálů,kterému zřejmě rozumí všichni psi.Váš pes tímto sednutím dává signál k zpomalení akce seznámení,která mu dovolí se na seznámení připravit.
 
 
Proč můj jinak chytrý pes nechápe některé základní povely?
 
PSI JSOU CITLIVÍ NA NEJJEMNĚJŠÍ PODROBNOSTI HRY A ŘEČI TĚLA,TAKŽE JE PRAVDĚPODOBNÉ,ŽE JE ZDE CHYBA VE VÁS,PROTOŽE SI PŘI ZADÁVÁNÍ PŘÍKAZŮ ODPORUJETE ŘEČÍ TĚLA-NAPŘ. PŘI POVELU -K NOZE!- NESTŮJTE OBRÁCENI ČELEM K PSOVI,PRO NĚJ BUDE SNAZŠÍ POCHOPIT TENTO POVEL TEHDY,KDYŽ SE PŘI JEHO VYŘČENÍ OTOČÍTE A ZAČNETE ODCHÁZET-BUDE-LI VÁS PES NÁSLEDOVAT,MÁTE VYHRÁNO.
 
Proč můj pes uhýbá,když ho chci obejmout?
 
Vašemu psovi toto gesto připomíná akci "položení tlapky",které je typickým gestem dominance mezi dvěma psy,kteří soupeří o lepší postavení v hierarchii smečky.Většina psl se s tímto chováním paníčků dokáží vyrovnat,protože svého páníčka znají dobře,ale stejně se pokusí tuto akci v něco zvrátit,třeba otočením se na záda a olizovat pánovi tvář.A tady chci napsat to,co se i traduje,že když se k vám obrátí pes na záda a nechá se drbat na břiše,tak ví,že pro něho nepředstavujete žádnou hrozbu,a převalení se na záda je gesto,o nemž ví,že na něj budete reagovat a bude to pro něj velice příjemné.
 
Proč se mi můj pes,když mu něco vytýkám,snaží olíznout tvář?
 
Když chce jeden pes uchlácholit druhého,a to obzvlášt psa s vyšším postavením,začne mu důrazně olizovat tlamu.Tím vysílá signál-toleruj mne,nepředstavuji žádnou hrozbz,podívej se,chovám se jako štěně.Pravděpodobně jste si i všimli,že pokud vás takto pes začne olizovat,přiblíží se k vám ze strany a ne zepředu,což psi považují z psího hlediska za neslušně přímé.
 
Proč si můj pes nechce hrát?
 
TENTO DOTAZ BUDE PŘEDEVŠÍM OD MAJITELŮ,KTEŘÍ BYLI TAK HODNÍ A VZALI SI STARŠÍHO PEJSKA Z ÚTULKU.PSI,KTEŘÍ SE MUSELI JIŽ OD DĚTSTVÍ SOUSTŘEDIT PŘEDEVŠÍM NA SVÉ PŘEŽITÍ,NEMĚLI MOC ČASU NA HRANÍ A MUSELI PROTO VYNECHAT MNOHO STADIÍ,KTERÉ NAŠTĚSTÍ NEVYNECHÁ ŠTĚNÁTKO,KTERÉ SI ODE MNE VEZETE DOMŮ.TO SI BUDE MÍT MOŽNOST HRÁT OD ŠTĚNÁTKA,PROTOŽE BUDE MÍT U VÁS ZAJIŠTĚNOU STRAVU A POHODLÍ.POKUD SE TÝKÁ PEJSKA Z ÚTULKU,ANI V POZDĚJŠÍ DOBĚ NEMUSÍ BÝT POZDĚ.SAMA MÁM TŘI ÚTULKOVÉ PEJSKY,JEDEN BYL STARÝ 3 ROKY,DRUHÝ 2 A TŘETÍ 3APŮL.ANI JEDEN SI NEUMĚL HRÁT A TÍM,ŽE JSEM NAŠLA PROSTŘEDKY,KTERÉ JE OBZVLÁŠTĚ ZAJÍMALY,NAPŘ.KOST PRO PEJSKA,KTERÝ DŘÍVE HLADOVĚL,A TED MÁ JÍDLA DOST,ALE S KOSTÍ SI RÁD BUDE HRÁT,TAK JSEM JE VŠECHNY NAUČILA SI HRÁT,SAMOZŘEJMĚ JE TO O TOM,MÍT PSA SKUTEČNĚ RÁD A VĚNOVAT JEHO POZOROVÁNÍ DOST ČASU A TÍM PŘIJÍT I NA TO,S ČÍM SI ASI PEJSEK PŘECE JEN ZAČNE I V POZDĚJŠÍM VĚKU HRÁT.                                                                                                                                                                      
Proč mě můj pes ignoruje,když chci skončit hru a volám na něj?
 
Psi zjevně nedokážou vždy rozpoznat povely podávané rychle a vysokým vzrušeným hlasem.Abyste zaujali jeho pozornost,řekněte mu pravidelné povely,ale jiným tonem hlasu.Pokud ani potom pes nezareaguje,zaujměte jeho pozornost úplně jinou svou činností-třeba si sedněte na zem a poté psa zavolejte.Neočekávaná řeč těla může psa odpoutat od hry,zpomalte tak průběh hry a zřetelným důrazným hlasem řekněte povel.Když si váš pes dokáže všimnout rozdílu hlasu,také zřejmě pozná,co po něm požadujete.
 

Jak to,že můj starší pes dokáže donutit mladšího,aby mu uvolnil jeho oblíbené místo?

Řeč psů má tolik nejjemnějších nuancí a to,co mezi psy probíhá v podobných případech,je skutečně na nejjemnějším konci stupnice dorozumívacích prostředků.Pokud to takto u vás takto funguje,je všechno v naprostém pořádkuOba psi mají jasno ve svém vzájemném postavení a pokud podřízený pes nějak vybočí ze zavedeného pořádku,vše je rychle napraveno bez jakéhokoliv hluku či zmatku.
 
 
 
Proč se můj pes neustále ujištuje o mé přízni?
 
Co děláte,když za vámi váš pes přijde a dožaduje se vaší pozornosti?Téměř všichni majitelé v podobných situacích své psy hladí.Potom se často stane,pokud přijde někdo cizí a pes je bez sebedůvěry,že bude vyžadovat rovněž vaši pozornost a tím,že ho pohladíte,mu sdělujete dvě zprávy-za prvé,že je skutečně se čeho obávat a za druhé,že vám vyhovuje,když se chová takto bojácně.Ve skutečnosti je nejúčinnější,pokud někdo přijde,předat návštěvníkům nějaké psí pochoutky již u předních dveří a požádat je,aby je položili tam,kde budou sedět.Když váš pes přijde k návštěvníkovi a sám je vyzve ke kontaktu,at ho klidně pohladí.Stejným způsobem se chovejte,když se pes dožaduje vaší pozornosti v nějaké neznámé situaci-nevšímejte si ho.Neodměnujte jeho bázlivost tím,že mu věnujete svou pozornost.Pokud pes postupně přichází na to,že mu jeho vyžadování pozornosti nic nepřináší,ba naopak,když ji nevyžadujemje odměněn,přestane za nějaký čas pozornost vyžadovat a jeho bázlivost se ztratí.
 

Proč někteří psi nemají rádi děti?

Děti jsou pro mnoho psů velmi nepochopitelné,a proto psy zneklidnují.Malé děti nerespektují prostor psů,batolata jim mnohdy sahají svou výškou k čumáku,tudíž se často stává,protože děti rády všechno dlouze zkoumají,že se přímo dívají psům do očí,což psi nesnášejí.Děti se také projevují pro psy neznámými zvuky,křikem ve vysokých tonech,proto je spíše s podivem,že někteří psi děti milujíNemechávejte proto děti v přítomnosti jakéhokoliv psa samotné,nikdy nevíte,co se může za vaší nepřítomnosti stát a potom se divíme,že psi i zaútočí a vznikají z toho jen tragedie,za které jsou potom trestáni právě psi.
 
 
Proč můj pes pořád vyskakuje na hlavní dveře?
 
Většina psů považuje hlavní dveře za vstup do domácího teritoria a za místo,které každý z členů rodiny považuje za důležité-když zazvoní zvonek,každý většinou spěchá k hlavním dveřím.Váš pes z vlastního hlediska ve skutečnosti reaguje na vaši vlastní vzrušenost,které si zpočátku jen všiml,a ted převzal iniciativu sám.Základní ideou odnaučení je,že zaklepání na  dveře nebo zazvonění,bude spojeno s nějakou pochoutkou,která ho čeká v jiné místnosti-to znamená,že jakmile se ozve zazvonění či zaklepání,nabídněte nejprve psovi nějakou obzvlášt lákavou pochoutku.Pes se postupem doby naučí na zvonění reagovat odchodem do místnosti pro výtečnou pochoutku a dveří si přestane všímat.Chce to DŮSLEDNOST!!
 
 
 
Proč je můj pes tak úzkostný,když odcházím z domu?
Jedna z teorií říká,že pes  usiluje o postavení ve smečce a zneklidnuje ho,že nad vámi nemá kontrolu,druzí se domnívají,že pes se cítí osamělý a nudí se.Především je nutné neposilovat úzkost psa tím,že ho budete před odchodem jakkoliv utěšovat,prostě nedělejte ani z odchodu ani z vašeho příchodu žádnou událost,chovejte se naprosto přirozene.Poskytněte mu možnost se nějak smysluplně se zabavit/hračky/.Někteří doporučují psa postupně zvykat na to,že bude sám,to znamená nejprve ho opustit na malou chvíli,postupně vzdálení se prodlužovat,ale vždycky se vracet.Pes si zvykne,že odcházíte a odejdete,ale že se vždycky vrátíte a jeho úzkost ze ztráty pána zmizí.
 
 
 
 

Snažila jsem se tady odpovědět na otázky,které by vás jako nové majitele štěnátka, mohly zajímat.Při příjezdu se štěnátkem domů se stejně snažte jednat řízeni svým srdcem,je to nejlepší,když se to nebude dařit,tak začněte používat rozum,pokud i potom bude nějaký problém,třeba jeho řešení tady někde najdete na této stránce,v této sekci,když ne,nebojte se zvednout telefon a kontaktovat mne,nejsem vševědoucí,pokud budu odpověd znát,jistě se s vámi ráda o ni podělím,pokud nebudu,budu se snažit ji co nejdříve zjistit a zavolám vám sama.A ted nejhorší případ-kdybyste měli pocit,že se vyskytlo něco u vašeho štěnátka,co je akutní,tak nedělejte nic z toho,co jsem zde ted napsala,rychle ho vezměte a ujíždějte k veterináři,tam najdete nejrychlejší pomoc,ale doufám,že se to nestane,štěnátka odcházejí 2x prohlédnuta lékařem,odočkovaná,3x odčervena a zjevně zdravá,pokud by se mě nějaké štěnátko nezdálo v pořádku,dávám vám předem vědět,abych vás sem nehonila zbytečně a domluvili bychom se spolu na pokračování.V žádném případě bych vám nevydala štěnátko/ v honbě za ziskem/ nějak, byt i pro vás skrytě,neprospívající,protože je mám velice ráda a jsem přesvědčena,že tu nejlepší péči v případě nějaké nemoci jim dám já sama a neberte to nikterak osobně.NA TELEFONU JSEM OD RÁNA OD 6 HODIN DO VEČERA NORMÁLNĚ DO 22 HODIN,ALE TELEFON MÁM PRO TYTO PŘÍPADY ZAPNUTÝ CELÉ NOCI,TAKŽE UŽ TED VÁM DÁVÁM SVOLENÍ ZAVOLAT TŘEBA UPROSTŘED NOCI,přiznávám se,že to dělám hlavně pro zdraví a štěstí štěnátek,pokud někdo už mé webovky zná,tak ví proč,a pokud si je třeba někdo přešte celé až ted,najde tam odpověd.To je všechno,co jsem chtěla říct a přeju všem štěstí s novým přítelem v rodině.     Níže jsem vám vypsala ještě podrobné informace i s názvy léčivých přípravků,meilových adres na granule atd.,hledejte rady i v těchto informacích,mám je od dlouholeté chovatelky papírových pejsků,která pejsky také miluje,je stejný blázen jako já a je to moje opravdu věrná a nejlepší lamarádka, paní Irena Koláčná,díky níž jsem se dopracovala k výsledkům,které mám,ale zatím se domnívám,že jí nesahám ani ,no,po lýtka.

 
 
 
 
 

Udělejte si na štěňátko čas – vezměte si dovolenou – věnujte se mu plně pár dní.

* bezpečnost

zabezpečit elektrické kabely a zásuvky proti kousání a olizování
zahradit díry, kterými se dá propadnout – hlavně u zábradlí schodů a výtahů
znemožnit přístup k bazénům, zahradním jezírkům a otevřeným jímkám
zkontrolovat oplocení zahrady
odstranit ze spodních polic a jiných volně přístupných míst věci, které nemají dojít úhony, nebo mohou být nebezpečné při rozkousání nebo se při pádu rozbít

* pelíšek
   
Nejvhodnější je pelíšek omyvatelný nebo prací: plastový ovál s poduškou nebo dekou, molitanový ovál potažený látkou, možná je i bednička nebo boudička – není problém koupit v potřebách pro zvířata nebo v obchodních domech.
Musí být také dostatečně velký /cca 65 cm - delší rozměr oválu/, aby se pes mohl celý natáhnout.
Nejlepší místo pro pejska je v klidné části místnosti, kde se zdržujete nejčastěji. To znamená tak, aby vám byl neustále nablízku a přitom aby se po něm nešlapalo. Je to místo, kde bude odpočívat. Ostatní místa, kam pes bude smět a kam ne, si musíte určit sami. Pelíšků může být také několik (např. jeden vedle postele v ložnici, pokud nechcete psa v posteli, další třeba u křesla v obýváku a další třeba pod stolem v kuchyni). Vše záleží jen na vás, jak si to doma zařídíte. Připravte se na to, že pejsek bude chtít být ve vaší blízkosti (se svojí smečkou) a bude za vámi chodit – no jako pejsek.
Když budete chtít sedět na gauči, bude chtít za vámi. Pejska si lidé pořizují, aby byl s nimi a ne proto, aby zdobil jeden kout bytu. Pokud chcete některá místa v bytě zakázat, je nutné to dělat od prvního dne důsledně!
* balkon
Pokud je balkon řádně zabezpečen (tj. např. bezpečnostním sklem až na zem, drátěným pletivem nebo prkénky), je možné psa na něj pouštět.
Balkon lze s výhodou použít i pro venčení štěněte a v pozdějším věku i pro provizorní venčení psa (pokud jste nemocní a nemůžete ven, nebo je obzvlášť ošklivé počasí).
* misky
na jídlo cca 0,5 l a na pití 0,5 l a větší
Čerstvou vodu musí mít pes neustále k dispozici.
Misky mohou být plastové nebo nerezové, na vodu lze použít i kameninu (těžko se převrhne).
 
* krmení

S výhodou lze využít připravená krmiva (granule, masové konzervy).
Granule podáváme buď namočené (jeden díl granulí a jeden díl horké vody), které se namáčí cca ˝ hod. před podáním. Lze je podávat i v suchém stavu – i jako odměny. Pokud pes jí granule suché, zvýší se jeho příjem tekutin! Přibližně od jednoho roku lze přejít na granule pro dospělé psy. Krmení dospělého psa granulemi pro štěňata není závadou, pokud pes nemá nadváhu.
Tuto stravu doplňuji syrovou zeleninou – mrkev,rajče, okurka,paprika ..., a ovocem ..., piškoty (jako odměna), tvrdými sýry, psími suchary nebo suchým chlebem (čistí zuby), vařenou nebo pečenou drůbeží (musí být bez soli a koření!!) nebo vařeným hovězím s rýží, těstovinami a vločkami, které si uvařím předem (Cca 1 hrnek rýže uvařím v cca 2 litrech vody, před uvařením rýže přidám asi 2 hrsti slabých nudlí a po 2-3 minutách 1 sáček vloček. Vločky jen chvíli povařím /tak minutu/ a ihned přikryji pokličkou a to z toho důvodu, aby se v nich varem neztratily vitamíny a vláknina. Toto nechám vychladnout a uložím do lednice nebo mrazáku. Tato směs se musí ukládat tak, aby „nechytla“ pach lednice nebo mrazáku, jinak by jí pes nechtěl.).
ROZHODNĚ NE!!! Kosti, vařené brambory, kořeněná  a solená jídla, vařené skořápky.
Já dám na talíř 1 lžíci konzervy Rex, to je vlastně hovězí maso, ohřeji v mikrovlnné troubě, rozmačkám vidličkou, aby tam náhodou nebyla kost (také se mi to již stalo), přidám vitamíny a příkrm tak 2-3 lžičky vloček, rýže a těstovin. U takto konzervovaného masa je potřeba štěňatům odebrat lůj, aby neměla průjem. Starším psům tolik nevadí. Při krmení kvalitními granulemi není nutné „vařit“, ale zpestření zeleninou ,ovocem, syrovým masem…  je i žádoucí.
Intervaly krmení:
- malé štěně, které si přinesete domů, tj. přibližně 1,5 - 2 měsíce, krmíme 3x denně
- od ˝ roku snížíme na 2 dávky
- od 1 roku snížíme na 1-2 dávky denně
- dospělého psa krmíme 1x-2x denně, je dobré dodržovat vždy tu samou hodinu
Množství je dáno potřebami psa (teplotou v bytě, množstvím pohybu, váhou psa). Pokud dospělý pes nemá nadváhu, není třeba dávku redukovat. Pokud krmíte jen granulemi, pamatujte si, že dávkování se řídí váhou. Na 1kg váhy psa 0,1kg granulí, velmi kvalitních.

*vodítko a obojek
Pevné vodítko (1,5 až 2m) vám zajistí lepší ovládání štěněte než vodítko navíjecí. Proto pro výchovu a výcvik nebo v městském provozu použijte vždy pevné vodítko.
Navíjecí (Flexi) vodítko použijte, když chcete dát pejskovi volnost a přitom není možné ho v daném místě pustit na volno.
Obojek- nejlépe polostahovací z umělé šňůry (ploché,,horolezecké“ lanko). Pro malé štěňátko je postačující kožený obojek (spodek hladký, nebo dobře podšitý – aby se nepoškodila srst), nebo kšíry. Obojek i kšíry používáme pouze venku, doma je sundáváme!!
*hračky
Když si štěně nemá s čím hrát, hraje si s tím s čím nemá!!!
Nejlepší jsou hračky pro děti – gumové pískací, žvýkací kosti z lisovaných kousků, dnes jsou i kosti, které čistí zuby, vitamínové kosti či tyčinky, střívka, játra a pod.

 
HYGIENA
Mytí po vycházce je nezbytné, pokud pejsek chodí po špinavých městských ulicích (pokud ho pouštíte na křesla a postele)

 a vždy za špatného počasí.Malému štěňátku postačí otřít tlapky vlhkou žínkou a pak ručníkem, podle potřeby myjeme i fousy a zadeček (někdy je potřeba použít šampon). Většího pejska je nejjednodušší postavit do vany (zpočátku je dobré, aby ho jeden přidržoval a druhý myl) a jmenované části osprchoval vlažnou vodou. Potom pejska utřeme do sucha.
Koupání – není třeba koupat příliš často, většinu běžné údržby zvládáme hřebenem a kartáčem.
Pokud se rozhodneme pro koupání můžeme koupat již i štěňátka. Použijte ale velmi jemný šampon a důkladně opláchněte. Doporučuji šampon DERMILEN, který zakoupíte ve veter. lékárně nebo u lékaře,speciální šampony pro štěňátka a psy,např.DIBAQ, REX, nebo dětský šampon. Já užívám Ťelový a vlasový šampon se solí z mrtvého moře a jsem s ním velice spokojena. Dnes je spousta šamponů i s kondicionéry (usnadňují-jako u lidí-česání), balzámy spec. i pro malá plemena. Osobně jsem spokojená i s produkty od firmy BEA NATUR.
Jak štěňátka, tak dospělé koupu vždy večer, aby nenastydly – pokud chcete koupat přes den, nezapomeňte že po vysušení nesmí min. 6 hodin ven.
Je dobré  po vykoupání i fénovat – ale z větší vzdálenosti asi tak 30cm.
 Údržba
Pro běžnou údržbu postačí kovový hřeben a kartáč (ne příliš ostré drátky, ale rozhodně bez kuliček na konci drátků), případné kleštičky na stříhání drápů, chirurgický pean na vytrhávání chlupů z uší, kartáček na zuby a zubní srpek na čištění zubního kamene. Ne každý je schopen psovi stříhat drápky, vytrhávat chlupy z uší a oškrábat zubní kámen – tyto služby poskytuje každá veterinární ordinace.
Psa češeme za standartních podmínek přibližně 2x týdně (jako štěňátko raději každý den, aby si zvyklo na kontakt s hřebenem..). Nejdříve srst prokartáčujeme a potom dočešeme hřebenem. Kovové hřebeny se používají proto, aby nevznikla statická elektřina.
Při každém česání také prohlédněte:
*oči (očistíme ospalky- vatovým tamponem s borovou vodou od vnitřního koutku oka k fousům). Pokud z oka vytéká hnis nebo je zarudlé či oteklé, vyhledáme veterinárního lékaře, může se jednat o zánět popř. alergii(kvetoucí trávy...).
Nettoyant des Yeux je výborný přípravek pro čištění zažloutlé srsti okolo očí od f. KHARA.
Světlík lékařský zakoupíte v prod. s bylinami nebo dnes již v lékárnách 50gr. sáček za cca 50Kč. Používám ho nejčastěji je i protizánětlivý a velice se mi osvědčil. Příprava je – jednu vrchovatou lžičku světlíku zaliji Ľ l vařící vody a nechám vyl. asi ˝ hod., čím tmavší čaj tím lépe. Po vychladnutí namočím vatový tampon a oči očistím. (Zbytek odvaru, který již nebubu používat, naliji do sáčků na led a dám do mrazáku, ušetřím čaj, ale hlavně nemusím neustále vařit nový, jednoduše si vyndám ,,kostku“čaje), nebo přímo ve formě roztoku.
*uši – zkontrolujeme, zda nejsou zarostlé srstí, zda není kůže v uchu zarudlá, a že ucho nepáchne. Velké množství srsti v uchu způsobuje, že se ucho paří, chytá se v něm množství nečistot a mastnoty, proto srst v uchu vytrháváme (cca 1 měsíčně nebo když je to potřeba), pro snazší vytrhávání používám astringentní pudr do uší BIO-GROOM  EAR FRESH (obsahuje kyselinu boritou- funguje jako depilátor) , potom kápneme roztok na čištění uší (Epiotic, Otifree – jen se kápne pár kapek a není třeba vytírat). Pokud je kůže zarudla, ucho páchne, případně se objeví hnědočervený maz, jedná se pravděpodobně o zánět a je potřeba vyhledat veterinárního lékaře. Černý maz nebo ,,bobečky“ znamenají většinou ušní svrab, opět je třeba navštívit lékaře.
*drápky – na zadních nohách jsou 4, na předních se 4 dotýkají země a pátý je výš na noze z její vnitřní strany. Pokud se pes venku pohybuje často po tvrdém povrchu, obrousí si drápky většinou sám kromě pátého. Pokud chodí po trávě, je třeba drápky pravidelně kontrolovat a zkracovat. Dlouhý dráp se točí směrem dolů a hrozí, že se zlomí a to většinou v prokrvené části poblíž lůžka nebo přímo v lůžku. Je to bolestivé a většinou to hodně krvácí + nebezpečí infekce. Proto drápky stříhejte pravidelně, vždy tak maximálně 3mm(to znamená, že odstřihnete jen mrtvou/bílou/neprokrvenou část). V prodejnách s potřebami pro zvířata se prodávají spec. Kleštičky (120 – 200Kč).
*zadeček – prohlédněte konečník, zda vypadá stejně jako minule a zkontrolujte i okolí konečníku, zda neuvidíte zbytky střevních parazitů, zejména však stolici. Škrkavky jsou pohybující se 6-12cm dlouzí, tencí na konci zašpičatělí červi. Tasemnice je narozdíl od škrkavky červem plochým, jehož tělo dosahující mimořádné délky se skládá z malé hlavičky vybavené příchytnými orgány, za ní následuje krček a typické články, jejichž velikost a počet je různý. Majitel psa je může zjistit jako suchá, plochá ,,zrnka rýže“ přilepená v okolí konečníku nebo roztroušená v prostředí, kde se pohybuje parazitem napadený pes.
Nekrmte proto často syrovým masem zejména syrovými vnitřnostmi jatečných zvířat.
Pokud u psa zjistíte, že tzv. „sáňkuje“(snaha psa typickým přisednutím, otíráním konečníku o podložku) je možné, že má tasemnici, ale tímto „sáňkováním“ ve většině případů pejsci upozorňují na zánět anální žlázy, proto je nutné zkontrolovat konečník zda není okolí začervenalé a oteklé.
 
Odčervení
Dospělého psa odčervujeme cca každého půl roku, preparátem a v dávkování, které nám doporučí veterinární lékař. K dostání jsou pasty, které jsou nejlepší pro štěňátka, pro dospělého psa je možné použít tablety.
Odčervuji zpravidla 3 - 5 dní před očkováním. Doporučuji měnit preparáty po 2.užití.
Parazité
Na vnější a vnitřní parazity („nebere klíšťata“) aplikuji STRONGHOLD/ADVOCATE (pipetka), na klíšťata a blechy většinou FRONTLINE.

Literatura:
I když toto plemeno není náchylné na nemoci přesto doporučuji zakoupit knihu
Pes a domácí lékař napsal MVDr. Václav Naxera
Tato kniha Vám pomůže orientovat se v situacích, kdy Vaše zvířátko postihne nemoc či úraz. Dodnes je pro mne nezbytným pomocníkem.

Pochvala a pokárání
Pejsek pozná z intonace vašeho hlasu, jestli máte radost, jste smutní nebo se zlobíte, tak toho maximálně využívejte! Když pejska chválíte, musí být z intonace – „melodie“ hlasu znát, že máte radost, že jste nadšení z toho co se mu povedlo. Pochvaly není nikdy dost, pejsek se rád nechává chválit a rád si pro pochvalu přiběhne. Když káráte, musí to být opět znát z intonace hlasu. Zda to děláte dobře či ne poznáte z chování pejska. Pokud káraný pejsek vesele hopsá – tak jste špatně kárali!
Navykání samotě
Pokud má pejsek v budoucnosti zůstávat doma sám, je nutné ho to učit odmalička.
Po příjezdu domů se štěňátkem vyčkejte asi 1 – 4 dny/dokud si nebudete jistí, že doma již vše zná a je za všech okolností sebejistý/.
V momentě, kdy se za vámi zaklapnou dveře, cítí se pejsek opuštěný. Strach z odloučení může vyvolat různé špatné chování a později návyky (vyje, pláče, štěká, demoluje, čůrá...). Tyto zlozvyky se velmi špatně odnaučují a je dobré hned od začátku jim správnou výchovou předejít. Pejska nechávejte vždy v místnosti nebo místnostech, kde může být po dobu vaší nepřítomnosti. Vyplatí se v předsíni, hale – zkrátka za těmi dveřmi, kterými odcházíte. Musí tam mít vodu, hračky a pelíšek. I při nácviku dělejte všechno tak jako při běžném odchodu z domu(oblékání, obouvání, tašky; a vždy po dobu, kdy jste nejčastěji pryč). Můžete mu říct nějakou rozlučovací větu – dát příkaz zůstaň. Pozor na lítostný tón v hlase, který by mohl pejska v neplechách povzbudit. Zpočátku odcházejte jen na pár minut, na chodbu nebo před dům. Postupně dobu vaší nepřítomnosti prodlužujte (15min, 30min,...). Váš příchod bude opět stejný jako ostatní příchody(svléknout, přivítat se s pejskem nebo obráceně). Cokoli, co funguje, je dobře.
Venčení
Štěně, které si přivezeme od chovatele většinu času prospí. Doba aktivity je mnohem kratší. V této době se pejsek vyprazdňuje, papá a hraje si. Ihned po probuzení vezměte štěně do náruče a odneste ho na místo, kde se má venčit/chovatel vám s sebou dává noviny apod./. Pokud potřebu vykoná, nezapomeňte vždy štěně pochválit. Je možné začít štěně učit vykonat potřebu na povel, který se vyslovuje stále stejný – důrazný před umístěním na noviny – později vyvedením štěněte ven. Po vykonání potřeby nezapomeňte vždy pochválit, ještě lépe i odměnit „dobrůtkou“. Čím je štěně starší tím více se prodlužuje doba aktivity. Štěně také nečůrá pouze ihned po probuzení, ale udělá loužičku, kdykoliv to na něj během hry přijde. Proto je dobré od prvního dne učit štěně čůrat na místo. Vyplatí se také dát malému štěněti míst na čůrání více, např. do předsíně, pokoje apod. a to proto, že ten malý miláček vás má tak rád, že sleduje dění kolem či si s vámi dlouho hraje – že poté letí na poslední chvíli a nemusí místo doběhnout. A zde začínají otázky, které nám kladete, většinou typu – my  jsme ho potrestali hned, jak jsme ho přistihli, že čůrá jinam a on nám teď chodí všude. Odpověď zní: /*nyní mluví štěně*/ „tak já jsem se teda tak snažil letět na poslední chvíli na místečko čůrat, abych dostal pochvalu a pamlsek a nestihl jsem. A za tu snahu jsem dostal vynadáno! Tak já jim to teď ukážu a půjdu, kdy se mi a kam se mi zlíbí!“. Myslíte, že si to štěně nemyslí? Ale ano! Štěňata jsou chytrá a i já si musím někdy „vychutnat“ nápravu malé chybičky, které jsem se dopustila, aniž bych si jí uvědomila. Vyplatí se tedy místeček na čůrání více a po čase je zredukovat jen na jedno místo. Některé štěně si řekne kňourání, některé jde ke dveřím či místu, kudy se jde ven (třeba ke schodišti). Je dobré se pár dní štěněti věnovat – vyplatí se vám to – porozumíte jeden druhému. Každému štěňátku trvá různě dlouhou dobu se naučit, je to jako s dětmiJ
Výcvik
Pokud chcete mít z pejska perfektně poslušné zvíře, je nejlepší vyhledat pomoc zkušeného cvičitele, který má zkušenosti s malými plemeny a ví, že toto plemeno je dobře cvičitelné a chytré, které má ovšem takovou osobnost a není proto možné s ním provádět výcvik jako např. s německým ovčákem. To, co se naučí skutečně dobře, už nezapomene. Základní povely, které potřebujete z důvodu bezpečnosti, jsou přivolání, chůze u nohy a fuj. Přivolání je nutné nacvičovat ihned od prvního dne, kdy je to nejjednodušší. Období socializace je věk mezi 6. až 12. týdnem věku štěněte. Toto období je výhodné využít pro učení, výcvik a poslušnost! Čím více toho štěně pozná a naučí se, tím lépe. Po tomto věku života začíná preferovat společnost ostatních pejsků a pokud nebude mít řádně natrénované přivolání, bude problém ho odvolat ze hry. Nikdy neříkejte povel, pokud si nejste jistí, že bude vykonán! To znamená s nácvikem přivolání začínejte ve známém prostředí, kde nejsou žádné nové či rušivé podněty a ne v místnosti plné lidí nebo na louce, kde jsou další psi. V nejrannějším věku se jedná spíše o výchovu než výcvik. Výcvik musíte správně rozfázovat, aby se mladé štěně nepřetížilo. První měsíc věnujte pečlivému nácviku přivolání. Postupně přidávejte další cviky. Až po zažití jednoho začínejte s druhým. Pro přesnější popis jednotlivých cviků je nejlepší nastudovat některou z knih o výcviku psů.  
Přivolání
V první fázi nacvičujeme ve známé místnosti, kde je pes pán.
Nejdříve navykáme pejska na jméno:
zřetelně vyslovíme jméno pejska a přisedneme do dřepu nebo se předkloníme (do zorného úhlu pejska se dostane i něco jiného než naše nohy).
Pokud je pejsek zaujat průzkumem terénu, je možné pomoci si zamlaskáním nebo jiným zvukem, případně zabubnujeme prsty o podlahu, což upoutá jeho pozornost. Důležité je docílit toho, aby pejsek na zavolání vesele přiběhl. Po splnění povelu ho nezapomeneme pořádně pochválit a pohladit. U velmi „žravých“ jedinců můžeme i odměnit pamlskem (kousek tvrdého sýra, piškotu...). Jedna lekce končí úspěšným splněním úkolu (to znamená, že štěně přiběhne, zpočátku není nutno příliš dbát na postoj nebo nějaké technické detaily, stačí když přiběhne). Potom by měla následovat pauza vyplněná hrou nebo odpočinkem (to podle okolností). Tento cvik byste měli zvládnout během prvních pár dní. Nacvičujeme mnohokrát denně – vždy jen chviličku. Pejsek musí zjistit, že příchod k pánovi znamená vždy něco příjemného.
Když zvládnete dobře přivolání jménem, začínáme povel „Ke mně“. Pejsek přiběhne a my ho přidržíme (pokud se vlní, nebo poskakuje) v poloze před námi – pejsek stojí nebo sedí, zároveň ho pochválíme a případně odměníme. Každou fázi nacvičujeme zpočátku v klidné místnosti a po úspěšném zafixování (to znamená, že pejsek zvládá tento povel vždy a bez problému) přecházíme k nácviku za přítomnosti jiné osoby, později na klidném místě venku a naposled v přítomnosti cizích zvířat a lidí.
Teprve po zvládnutí jednoho povelu přecházíme k nácviku dalšího. U výcviku je nejdůležitější důslednost a pravidelnost (každý den chviličku). U mladého pejska musíme dát také pozor, aby ho to příliš nezatížilo. U starších nesmí výcvik nudit, musí to být zábava a radost z dobře vykonaného výcviku.
Fuj
Toto slovo vyslovujeme vždy velmi ostře, když pejsek dělá co nemá (kouše botu, požírá venku zbytky jídla – nebo je očuchává...). Je třeba okamžitě po vydání zákazu zamezit mu v nežádoucí činnosti! Doma je to snadné, ale horší je to venku. Pejsek třeba najde pohozenou kost, my zařveme fuj a rozeběhneme se za ním mu ji vzít. Samozřejmě to náš miláček pojme jako hru a začne cválat na louce s kostí v tlamině a my za ním. Proto je dobré zpočátku vodit pejska na vodítku – kdy ho můžeme lépe ovládat.
Sedni
Pejsek je u nás, např. po povelu „Ke mně“. Používáme dvě možnosti nácviku, které lze kombinovat (pamlsek a zatlačení na bedra). Pejsek je před vámi, vy máte v pravé ruce pamlsek, který mu neukazujete. Vydáte povel „Sedni“, levou rukou stlačujeme pejskovi zadeček k zemi a pravou mu ukážete pamlsek, který mu dáte co nejblíže před tlamičku (ale tak aby ho nemohl sníst). Pamlsek zvedáte tak, aby se pejsek musel trochu zaklonit a to ho nutí k sedu.
Lehnout
Do správné polohy dostaneme pejska tlakem na zadeček a tahem předních nohou.
K noze
Tento povel je velmi důležitý pro přechody silnic i pro pohyb na procházkách. Nacvičujeme nejdříve na vodítku a po zvládnutí tohoto cviku i na volno.
Pejsek je připoutaný na pevném vodítku, které držíte v levé ruce. Vydáte povel „K noze“, který doprovodíme plácnutím levou rukou do levé nohy. Potom pejska přitáhneme do požadované polohy a pochválíme. Opakujeme do prvního správného provedení cviku. Později nacvičujeme i bez vodítka. Dále nacvičujeme pohyb u nohy a obraty na vodítku i bez vodítka.

Nejčastější dotazy po odběru štěňátka:

Může pejsek ven?
Když si přivezete pejska domů, dbejte na to, aby se důkladně seznámil s novým domovem a s Vámi – novou smečkou. Většinou je to otázka až tří dnů. Poté začínáme po malých chvilkách přidávat „zátěž“ formou seznamování se s okolím. Vycházky každý den prodlužujte po cca 10 minutách. Dbejte na to, aby štěně nepřišlo do styku se zatoulanými zvířaty, divokou zvěří v lese a neolizovalo zejména ve městě jiné zvířecí exkrementy – do doby než bude naočkováno poslední vakcinací ve věku tří měsíců.
Proč se štěně třese?
Vždy když poznává něco nového, tak reaguje třesem, kňouráním či jen koukáním a netečností – ví, že jste mu nablízku a proto toto reagování trvá krátce a je než si zvykne normální – není to nemoc. Je dobré pokud po příjezdu domů očekáváte návštěvy - více lidí, vezměte štěňátko na chvíli k sobě do náruče a pomalu ho s ostatními seznamujte, než si na ně zvykne, takto postupujeme i pokud máte doma jiná zvířátka.
Jak ho naučit na vodítko, přepravku či přenosnou tašku když nechce?
Ono nechce, protože jste ho nechali pár týdnů doma jen tak si hrát a potom ho dali na vodítko nebo do tašky a chtěli jít do obchodu. Na obojek, vodítko apod. učíme štěňátko formou hry – po chvilkách již od prvního dne doma. Je to nejrychlejší způsob naučení.
Při obědě žadoní naše jídlo.
Nenechte se „ukecat“ jeho očima! Nikdy nedávejte pejskovi od stolu ani kousek jakéhokoli jídla. Vůbec si ho nevšímejte, dělejte jako by pod vámi nikdo nekňoural. Pár dní vydržíte – štěňátko si najde toho, kdo mu dává,  brzy ho vyhledá a bude žadonit jen u něho.
Můžeme ho vykoupat?
Ano – koupání není problém, jen si pamatujte, že je lépe koupat navečer, aby nenastydlo. V zimním období, když přijdete z vycházky a štěňátko je od sněhu či mokré, je dobré opláchnout ho vlažnou vodou – tím smyjeme studený sníh a nehrozí, že si ho přilehne na tělíčko a nastydne.
Můžeme s ním v zimě na vycházku?
Ano – ale pamatujte, že musí být stále v pohybu a oblečený.
Co dělat, když má „průjem“?
To může být z více příčin – dietní chyba, studené jídlo z ledničky, přechod z jednoho druhu krmení na jiné apod. Každopádně nasadit dietu – granule a vodu, nebo vařenou nesepranou rýži a mrkev – kontrolovat teplotu – běžná dietní chyba po této dietě odezní brzy /cca 1-3 dny – při horečce – ta začíná u pejsků na 39st. kontaktovat vet. lékaře.
Vždy kontrolujte, zda má k dispozici vodu, pokud máte vodu chlorovanou, doporučuji zakoupit např. dobrou vodu samozřejmě bez bublinek.

Nechceme pejska do postele...
nedávejte ho tam již od prvního dne – nechte ho v pelíšku, když si zakňourá, jen ho pohlaďte.
Vyplatí se štěňátku koupit plyšovou hračku. Štěňátko odebrané od sourozenců se necítí samo a myslí se, že má u sebe jednoho z nich. Když vy jako smečka zklamete, jde se „vytrucovat“ k „bráchovi“ či „sestře“ a nejen vytrucovat i si vyhraje a necítí se zpočátku samo – je to velice dobrá pomůcka.
Každopádně si pro výchovu vždy opakujte větu – která když se dodrží – tak se vyplatí a ta zní:
KDO VYDRŽÍ – VYHRAJE! Jako první pomoc – co mít dále doma vždy po ruce doporučuji: digitální teploměr, nebo „rychloběžku“, živočišné (černé) uhlí, Pangamin,  Glukopur (hroznový cukr).

uhlí, Pangamin,  Glukopur (hroznový cukr).

                   

 

                                Psí zákony

 

001/2010 Sb. psích zákonů
Pouliční psí parlament (PPP) se usnesl na tomto platném znění Listiny psích práv a svobod (LPPS):

Článek I - Jídlo
§ 1. Pes musí mít vždy k dispozici plnou misku žrádla a vody.
§ 2. Pes má právo žebrat u každého jídla.
§ 3. Pes může sežrat cokoliv, co upadlo na zem.
§ 4. Pes má právo dostat svůj díl od každého páníčkova jídla.
§ 5. Pes má právo ukrást a sežrat nedostatečně zabezpečené jídlo, kdykoliv je k tomu příležitost.
§ 6. Pes má právo se při vaření plést v kuchyni paničce pod nohy.
§ 7. Pes má právo na jeden čerstvý rohlík z každého nákupu.
§ 8. Pes má právo sežrat jakýkoliv fujtajbl nalezený u popelnic.

Článek II - Vycházky
§ 9. Pes má právo na minimálně dvě dlouhé procházky denně.
§ 10. Pes má právo štěkáním pobízet paničku k rychlejšímu odchodu na procházku.
§ 11. Pes má právo během procházky číst a odepisovat na psí poštu.
§ 12. Pes má právo sám odejít na procházku, uzná-li to za vhodné.
§ 13. Pes má právo během procházky štěkat na každého cizího psa, je-li za plotem.

 

Článek III - Poslušnost
§ 14. Pes nemusí poslechnout povel páníčka, běží-li za hárající fenkou.
§ 15. Pes nemusí poslechnout páníčka, je li v dosahu jedlý pes.
§ 16. Pes nemusí hned poslechnout páníčka, pokud zrovna čte psí poštu.
§ 17. Pes se může při čekání na páníčka přemístit na jiné, vhodnější místo.

Článek IV - Sport
§ 18. Pes má právo kdykoliv řádně prohnat jakoukoliv cizí kočku.
§ 19. Pes má právo prohnat i páníčkovu kočku, pokud se přiblíží k jeho misce.
§ 20. Pes má právo kdykoliv prohnat zajíce.
§ 21. Pes má právo vyžadovat trénink v aportování.
§ 22. Pes si může aportovanou věc ponechat, případně ji recyklovat.

 

Článek V - Kousání
§ 23. Pes má právo kdykoliv kousnout poštovního doručovatele do ... kamkoliv.
§ 24. Pes má právo v prvním roce života rozkousat deset párů bot.

§ 25. Pes má právo překousnout elektrický kabel, pokud není pod napětím.

§ 26. Pes má právo prokousnout zahradní hadici i v případě, je-li pod tlakem.

§ 27. Pes má právo láskyplně žužlat páníčkovi nos.

§ 28. Pes má právo řešit své rozpory s jiným psem rvačkou.

§ 29. Pes si může v případě potřeby sám sundat košík.

Článek VI - Spaní
§ 30. Pes má právo na měkký a teplý pelíšek (křeslo, kanape, válendu apod.)
§ 31. Pes má právo vždy spát s paničkou v ložnici a to i ve stanu.
§ 32. Pes má právo zabrat místo ve vyhřátém spacáku, pokud ho majitel v noci opustí.
§ 33. Pes může spát s paničkou v posteli, je-li páníček na služební cestě.
§ 34. Pes má právo budit ráno paničku olíznutím obličeje.

 

Článek VII - Osobní hygiena a zdraví
§ 35. Pes má právo se ochladit v jakékoliv louži či bahně.
§ 36. Pes má právo se kdykoliv vyválet v tom nejhorším smradlavém sajrajtu.
§ 37. Pes má právo darovat, zapůjčovat či vyměňovat své vlastní blechy.

Článek VII - Ostatní ustanovení
§ 38. Pes má právo umístit na zahradě svou hromádku tak, aby do ní páníček šlápnul.

§ 39. Pes má právo páníčka lehce kousat do pat, pokud se mu zdá, že nejde dost rychle.
§ 40. Pes má právo nastoupit do auta a vystoupit z auta vždy jako první.
§ 41. Pes má právo vyhrabat v záhonku libovolně velkou jámu při pronásledování myší.
§ 42. Pes má právo býti drbán páníčkem v kteroukoli denní i noční dobu.
§ 43. Pes má právo kdykoli zřídit schránku psí pošty na vhodném objektu.

 

 
 
 

Proč chtít být psem?

- Nikdo od vás nečeká, že se budete každý den koupat.
- Když vás někde svědí, klidně se podrbete.
- Špatné jídlo pro vás neexistuje.
- Kost ze zverimexu vás zabaví na celé hodiny.
- Když vám rostou chlupy na neobvyklých místech, nikdo si toho nevšimne.
- Můžete proležet celé dny bez obav, že vás vyhodí.
- Když dáte cizímu člověku hlavu do klína, nemáte z toho problémy.
- Stále máte radost, když vidíte stejné lidi.

 

              DESET PRAVIDEL PÉČE O ŠTĚNĚ

 

Pravidlo č. 1
Výcvik začíná prvním dnem


Poněvadž se psi plně vycvičeni nerodí, bude štěně potřebovat Vaše vedení. Dobrý výcvik je velice důležitý pro vybudování pěkného a naplňujícího vztahu mezi Vámi a Vaším psem. Díky výcviku se Váš pes naučí chápat, co od něj jeho lidští druhové očekávají, a lépe tak zapadne do nového prostředí. Stejně tak platí, že čím lépe porozumíte chování svého psa, tím přínosnější bude Váš vzájemný vztah.

Pravidlo č. 2
Vyvážená strava


Je opravdu velice důležité, čím své štěně krmíte. Ve skutečnosti potřebuje speciální výživu s přesně určenými dávkami proteinů, tuků, minerálů a vitamínů. Psí strava musí být rovněž vyvážena tak, aby pes obdržel správné množství výživných látek. Měla by mělo být koncentrována, aby štěněti umožnila přijmout všechny potřebné živiny v malých dávkách potravy. Dále je nezbytné, aby pejsek vždy dostal velké množství čerstvé a čisté vody.

Pravidlo č. 3
Péče o vzhled a čistotu


Začněte pečovat o vzhled a čistotu svého pejska již v raném věku. Čím dříve se tomuto rituálu naučí, tím snadněji si na něj zvykne.


Pravidlo č. 4
Pravidelná zubní péče


Péče o zuby Vašeho pejska v raném věku může předejít mnohým problémům v budoucnu. Ve skutečnosti jsou hlavním zdravotním problémem psů - kromě nadváhy - periodontální (ozubnicové) nemoci. Hromadění zubního kamene a povlaku a z toho vyplývající zánět dásní mohou vést k závažnějším onemocněním. Začněte tedy čistit zuby Vašeho pejska již nyní, poněvadž většina psů starých více než dva roky, kterým se nedostalo pravidelné zubní péče, má zmíněné zubní problémy.


Pravidlo č. 5
Každodenní cvičení


Běžnou součástí života každého zdravého štěněte je pravidelné cvičení. Intenzita cvičení potřebná pro Vašeho psa závisí nejen na jeho velikosti, ale i plemeni. Nedopusťte se však té chyby, že budete svého psa cvičením přetěžovat. Rostoucí štěněčí kosti ještě nejsou natolik silné, aby takovou nadměrnou zátěž vydržely.


Pravidlo č. 6
Pravidelné veterinární prohlídky


V ideálním případě byste si měli vybrat veterináře ještě předtím, než si štěně přinesete domů. Když pak máte pejska už u sebe doma, měli byste jej vzít k veterináři nejpozději hned další den na celkovou prohlídku. Během prvních několika měsíců pak navštivte zvěrolékaře ještě několikrát, a to kvůli různým očkováním či kastraci. Když Vaše štěně dospěje, je nezbytné navštívit veterináře alespoň jednou ročně, aby bylo trvale postaráno o psův dobrý zdravotní stav.


Pravidlo č. 7
Pravidelné domácí prohlídky


Na zdravotní stav svého psa můžete mít velký vliv, budete-li provádět prohlídky přímo u Vás doma. Kontrola váhy, srsti a kůže, očí a uší, zubů a dásní anebo namátkové kontroly mohou zabránit tomu, aby z drobných problémů vznikly opravdu velké potíže.


Pravidlo č. 8
Představte své štěně ostatním


Jedním z nejlepších způsobů, jak naučit svého pejska dobrému psímu chování je umožnit mu kontakt s dospělým psem. Většina dospělých psů sice neprojevuje vůči štěňatům žádnou agresivitu, ale jsou případy, kdy si velký pes najde způsob, jak ukázat štěněti, kde je jeho místo - třeba zavrčením nebo chňapnutím. Nebraňte mu v tom, poněvadž štěňata se tak učí omezovat sílu kousnutí a ovládat sebe sama. Pokud staršímu psu neumožníte, aby štěně usměrnil, vytvoří si štěně brzy návyk, že je něco víc než ostatní a že si může dělat, co se mu zachce.

Pravidlo č. 9
Dobré chování odměňujte


Velmi účinným způsobem jak docílit, aby se štěně stalo dobře vychovaným členem Vaší rodiny, je pozitivní usměrňování. Odměňujte ho pamlskem nebo pohlazením, když dělá, co mu říkáte. Tím podpoříte opakování projevů dobrého chování a zvýši se tak pravděpodobnost toho, že bude toto žádoucí chování opakovat i v budoucnu.

Pravidlo č. 10
Buďte trpěliví


Vychovat psa vyžaduje hodně lásky a ještě více trpělivosti. Vzdělávejte se - čtěte co nejvíce o výchově psů, raďte se s dalšími majiteli psů a buďte v kontaktu se svým veterinářem. Tak se během výchovy vyhnete mnohým "překvapením" a budete na dobré cestě vybudovat si se svým psem silný a dlouhotrvající vztah.

 
 
 
 
 
 
 
 
logostáhnout mp3
 

 

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...

Nový blok - dvojitým kliknutím zde zahájíte úpravu bloku...

TOPlist